Faradayova klec a úhradová vyhláška pro rok 2024

Všichni zúčastnění prožívají vyjednávání o úhradách s nemalým napětím. Poskytovatelé zdravotních služeb každoročně snad i s očekáváním, že úhrady budou konečně na výši, která umožní dobře zaplatit zdravotníky – nositele zdravotních výkonů. Zdravotní pojišťovny zase doufají, že se poskytovatelé naopak spokojí jen s tím, co jim nabídnou. Což je už celá desetiletí částka, která neumožňuje adekvátně nositele výkonu zaplatit. Ministerstvo zdravotnictví každoročně předpokládá, že se všichni dohodnou i přesto, že ani ten následující rok nebude možné z dohodnutých úhrad práci nositelů výkonů zaplatit dostatečně, a tak zastavit dlouhodobý a stále se zrychlující proces personální devastace našeho zdravotnictví. 

Pohled na proces loňských jednání umožní predikovat, jak to bude letos, a hlavně jaké by to být mohlo, kdyby všichni pochopili, že chřadnoucí personální
vybavení našeho zdravotnictví je opravdu obrovský problém.

Jaro 2022 a úhrady pro rok 2023

Úhradová vyhláška (dále ÚV) pro rok letošní byla zveřejněna ve sbírce zákonů dne 31. 10. 2022. Jednání o ní probíhala v prostorách Ministerstva zdravotnictví od časného jara 2022 a končila v červnu 2022, kdy vně této budovy divoce skotačily události zásadním způsobem tlačící inflaci téměř ke dvacetiprocentní hranici. Dovnitř budovy ministerstva při jednáních o ÚV 2023 inflační bouře jako by vůbec nepronikla. Budova má zřejmě schopnosti Faradayovy klece. Jen místo elektromagnetického záření cloní před ekonomickým kvasem reálného žití.

Jednající ze stran zdravotních pojišťoven, zřejmě silně ukolébaní bezpečím ministerské „faradajky“, navrhli nárůst úhrad pro rok 2023 o pouhá čtyři procenta proti roku 2022. Zřejmě s akcentem na to, že je třeba být ekonomicky „zodpovědný a státotvorný“. Poskytovatelé ovšem ve své každodenní činnosti žádnou antiinflační faradajkou chránění nejsou. A tak argumentačně ochromeni „zodpovědností a státotvorností“ pojišťoven a ujišťováním ministerstva, že lepší je dohoda mizerná než žádná, „vybojovali“ poskytovatelé snad alespoň něco nad nabízená ostudně nízká čtyři procenta. Za situace, kdy průměrná míra roční inflace v roce 2022 nakonec činila dle  Českého statistického úřadu 15,1 procenta. Jen nostalgická vzpomínka – průměrná míra roční inflace činila v roce 2021 3,8 procenta. Kdeže předloňské inflační sněhy jsou… Všechny ekonomické subjekty reagují na rychle rostoucí inflaci velmi pružně a promítnou ji do ceny svých produktů. Trh ukáže, zda cenotvorbu zvládly dobře. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou od „stresu cenotvorby“ u svého velmi žádaného produktu – poskytnutí zdravotní služby – zcela odbřemeněni právě díky úhradovým vyhláškám. 

Poskytovatelé se už v průběhu roku 2022 museli na svých vstupních nákladech drsně popasovat s vysokými cenami bez možnosti promítnout je do ceny svého produktu. Snad doufali, že ÚV pro rok 2023 vysokou inflaci roku 2022 alespoň zohlední. Nestalo se. 

Zdravotní pojišťovny měly tehdy dost prostředků, ale pověstný chlup nepustily. Naopak „rozpočtově zodpovědná“ vláda Petra Fialy od 1. 9. 2022 snížila měsíční platbu za státního pojištěnce z 1967 Kč na 1467 Kč. Kvůli tomu doputovalo na účty zdravotních pojišťoven přibližně o třináct miliard méně, než mělo. I přesto na počátku letošního roku činily rezervy na účtech zdravotních pojišťoven kolem 57 miliard. Zejména díky tomu, že vláda Andreje Babiše platbu za státního pojištěnce nesnižovala, naopak navyšovala. Od  1. 6. 2020 z 1067 na 1567, od 1. 1. 2021 na 1767 a  od  1. 1. 2022 na  zmiňovaných 1967 Kč.

Pak následoval Fialovou vládou indukovaný pád na zmíněných 1467 Kč a radostné sdělení, že od 1. 1. 2023 bude platba za státního pojištěnce navýšena na 1900 Kč s tím, že pak bude každoročně podle jasných pravidel valorizována. Jak skvělé, chtělo by se zvolat.

Pravidla zmíněné valorizace v představené a schválené legislativě až tak jasně nevypadají. Přece jen je z nich ale možné vyčíst, že od  1. 1. 2024 bude platba za státního pojištěnce oscilovat kolem 2080 Kč. 

Jaro 2023 a úhrady pro rok 2024

Podle dat z Ministerstva zdravotnictví příjmy zdravotního pojištění činily v roce 2022 celkem 425 miliard korun, výdaje 423,2 miliardy. Tedy lehce pozitivní saldo ve výši cca 1,8 miliardy. V mediích se sice objevily zprávy, že saldo bylo lehce negativní, ale můžeme pro úvahy o vývoji salda v letech 2023 a 2024 vycházet z toho, že v roce 2022 to byla pozitivní nula. Účastníků zdravotního pojištění (tedy pojištěnců) bylo v roce 2022 celkem 10,8 milionu. Z toho státních pojištěnců 6,1 milionu, zaměstnanců čtyři miliony a OSVČ včetně osob bez zdanitelných příjmů cca 0,7 milionu.

Stát za svoje pojištěnce uhradil do základního fondu zdravotního pojištění (ZFZP) v roce 2022 129,4 miliardy, což je 30,4  procenta z celkového vybraného pojistného. Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů uhradili 295,7 miliardy, tedy 69,6  procenta. Při  počtu čtyř milionů zaměstnanců a průměrné měsíční mzdě v roce 2022 ve výši 40 tisíc, kterou lze dovodit z údajů Českého statistického úřadu, zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé přispěli do ZFZP 259,2 miliardy. Na cca 0,7 milionu OSVČ a osob bez zdanitelných příjmů připadá 36,5 miliardy. Pro rok 2023 lze podle ÚV 2023 předpokládat výdaje o cca pět až šest procent vyšší než v roce 2022, tedy někde mezi 445 a 449 miliardami. Jaké budou v letošním roce do ZFZP příjmy? 

Stát za svoje pojištěnce zaplatí přibližně 139 miliard (6,1 milionu pojištěnců krát 1900 Kč krát 12 měsíců). Lze predikovat růst průměrné mzdy kolem osmi až deseti procent proti roku 2022, tedy na 43 200 – 44 000 Kč, a očekávat tak ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů příjem do ZFZP ve výši 280–285 miliard.

Pokud se u OSVČ a osob bez zdanitelných příjmů jejich odvod zvýší o pět procent, odvedou do ZFZP 38,3 miliardy. Suma sumárum by příjmy zdravotních pojišťoven měly v roce 2023 činit cca 457–462 miliard. Výdaje roku 2023, tedy výdaje roku 2022 navýšené o cca pět až šest procent, by měly činit cca 444,4-448,6 miliardy. Saldo by tak mělo být opět pozitivní.

V horším případě (uvažovaný nižší příjem 457 a vyšší výdaj 448,6) 8,4 miliardy. V lepším případě (uvažovaný vyšší příjem 462 a nižší výdaj 444,4) 17,6 miliardy. Je zřejmé, že lze počítat se saldem cca osm miliard skoro jistě.

A co rok 2024? Pojišťovny by do něj měly vstupovat s rezervou 65 miliard (konec roku 2022 57 miliard + osm miliard pozitivní saldo za rok 2023). Při uvažovaných stejných počtech účastníků zdravotního pojištění, tedy 6,1 milionu státních pojištěnců, měsíční platbě za ně 2080 Kč, čtyřech milionech zaměstnanců s průměrným příjmem o pět procent vyšším proti roku 2023, tedy 45 360 Kč, a pětiprocentním navýšením od OSVČ je možné predikovat celkové příjmy do ZFZP minimálně 486 miliard. Všichni poskytovatelé na svých finančních bedrech odnesli vysokou inflaci roku 2022 a odnášejí i tu stále dvoucifernou roku 2023. Používají k tomu zejména jedinou opravdu stlačitelnou komoditu, která se v systému poskytování zdravotních služeb vyskytuje, a tou jsou osobní náklady.

Všichni poskytovatelé si pro rok 2024 zaslouží navýšení úhrad proti roku 2023 o 15 procent. Celkem by tak výdaje ZFZP činily přibližně 517 miliard korun. Saldo mezi očekávanými příjmy a výdaji by bylo záporné, přibližně –31,5 miliardy.

Možná nižší, pokud mzdy porostou více. Při rezervě 65 miliard však akceptovatelné. Do roku 2025 by zdravotní pojišťovny vstupovaly s rezervou cca 30 miliard.

Naši odpovědní politici mají celou první polovinu roku 2024 na to, aby zvážili, o kolik smysluplně navýšit platbu za státní pojištěnce pro rok 2025, aby i v tom roce zdravotní pojišťovny skončily s pozitivní saldem.

Možná by rovněž mohli zvážit, jak finančně motivovat každého, kdo aktivně chrání svoje zdraví – má optimální hmotnost, nekouří, má dostatečnou pohybovou aktivitu, absolvuje všechny preventivní programy – a tím u sebe buď zabrání vzniku preventabilní choroby, nebo významně oddálí její nástup. Jen kdyby diabetiků druhého typu bylo o deset procent méně – to by bylo ušetřených peněz.

Jak to bude na konci jara 2023 a co budeme číst v ÚV 2024?

Obávám se, že při jednáních o ÚV 2024 zdravotní pojišťovny opět „státotvorně a zodpovědně“ nabídnou sotva čtyři procenta.

Personální krize ve zdravotnictví je velká. Její zvětšování se zrychluje a další utahování zdravotnických opasků ji vskutku neodstraní. Žádná zdravotnicko-ekonomická Faradayova klec neexistuje. Očekávám, že naši odpovědní politici budou donekonečna opakovat, že zvyšování platů a mezd roztáčí inflaci.

Navýšení příjmů 40 tisícům lékařů, přibližně 80 tisícům NLZP (což jsou vesměs zdravotní sestry) a ostatním nositelům zdravotních výkonů (těch je pár tisícovek) inflační spirálu vskutku neeskaluje.

Vyprodukovat nového lékaře trvá devět až 11 let, produkce nové zdravotní sestry trvá mezi pěti a osmi lety. I současná ekonomická krize pomine. To tak ekonomické krize dělají. Ta současná pomine možná za rok nebo za roky tři.

O kolik se za tu dobu kvůli nedostatku zdravotníků zhorší dostupnost a tím i kvalita zdravotní péče? Nedojde vinou toho ke zhoršení zdravotního stavu populace? Nepoklesne kvůli tomu očekávaná doba dožití? Kolik uspoří důchodový systém, když se naše populace bude dožívat třeba o rok méně než teď?

Autorka: MUDr. Eva Klimovičová

Foto: Shutterstock