Kauzy -
02/12/2024

Sexuální obtěžování komora netoleruje. K razantnějším krokům ale potřebuje vyšší kompetence

Případ psychiatra Jana Cimického, kterého Pražský obvodní soud potrestal za sexuální obtěžování a vydírání 5 lety za mřížemi a zákazem činnosti, otřásl mnohými. Rozhodnutí ještě není pravomocné, ale jak tyto případy odhalit dříve? Jak se z případu poučit? Co může v podobných případech udělat Česká lékařská komora a jaké má vlastně pravomoci nyní?

reklama

reklama

Z minulosti můžeme vytáhnout ještě jeden případ, kdy praktický lékař pro dospělé vyžadoval od svých pacientek, aby u něho podstoupily i gynekologické vyšetření, ač nebyl gynekologem. Česká lékařská komora (ČLK) obdržela od dvou pacientek stížnost a případ začala ihned prošetřovat a dotyčného lékaře nepodmíněně vyloučila z komory. Lékař následně proti komoře podal žalobu o neplatnosti tohoto vyloučení. Ta ale byla krajským soudem zamítnuta a rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší správní soud. 

„Problémem u tohoto i dalších případů je, že komora nemůže předběžným opatřením v takto závažných případech lékaři zakázat do konečného rozhodnutí výkon praxe, ani výkon určitých činností, což nám zákon neumožňuje. V daném případě mohl tedy lékař i po vyloučení z komory vykonávat praxi až do konečného rozhodnutí soudu,“ vysvětlil mezery v zákoně prezident ČLK Milan Kubek.

Možnosti a kompetence komory

Více medializovaným případem je případ psychiatra Jana Cimického, který obtěžoval a vydíral své pacientky. Představenstvo České lékařské komory jednoznačně chování doktora Cimického odsoudilo a vyjádřilo lítost všem ženám a dívkám, které se setkaly s takovým selháním lékaře, u kterého hledaly pomoc a bezpečí.

reklama

Současně konstatovalo, že vzhledem k současnému soudnímu projednávání tohoto případu, a do pravomocného skočení projednání této věci, nemá komora pravomoc, jakkoliv v rámci disciplinárního řízení zasáhnout a uložit jakýkoliv trest (disciplinární opatření). Podle stávajících právních předpisů, zák. č. 220/1991 Sb., komora může vyloučit svého člena na dobu maximálně 5 let. V tom je veliká limitace.

Zároveň vyzvalo veřejnost, aby se v obdobných případech na ČLK neprodleně obracela. Tím totiž může dříve zasáhnout podobně jako v prvně popsaném případě.

„Pokud se komora o případu nedozví, nemá možnost mu nijak zabránit. Zákon neumožňuje komoře provádět kontroly poskytovatelů zdravotních služeb, i když jsme toto v minulosti opakovaně marně navrhovali. Při kontrole by jistě bylo možno se zaměřit i na nastavení takových pravidel ze strany zaměstnavatele, které by měly podobným případům zabránit nebo je pomoci odhalit,“ vysvětlil Kubek.

Preventivní kroky do budoucna

V rámci možných kompetencí už Česká lékařská komora přistoupila ke krokům, aby mohla více dohlédnout na podobné případy. Především představenstvo komory uložilo Etické komisi ČLK, aby ve spolupráci s právní kanceláří, s Revizní komisí ČLK a Čestnou radou ČLK navrhla zpřesnění pravidel Etického kodexu komory tak, aby byla zdůrazněna absolutní nepřijatelnost jakéhokoliv jednání, které by byť jen hraničilo se sexuálním obtěžováním či nátlakem.

Pokračovat také hodlá v etických konferencích, kurzech a právnických seminářích. Součástí jsou mimo jiné pravidla chování lékařů a lékařek k pacientům. Pak je ale otázkou, kdo to bude kontrolovat. I proto komora volá po rozšíření kompetencí. 

„Patrně by tomu pomohlo i rozšíření kompetencí komory tak, aby případný zásah mohl být účinný a okamžitý, bude-li to důvodné, jakož i možnost kontrolovat zdravotnická zařízení i z hlediska nastavení pravidel zabraňujících podobným případům,“ uzavřel Kubek vyjádření v dopise k danému případu.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama