Hlavička
12/07/2022

Spalničky – celosvětově jedna z nejčastějších příčin úmrtí dětí do pěti let

Spalničky jsou vysoce nakažlivá virová choroba a jedna z hlavních příčin úmrtí malých dětí. Spalničky jsou onemocnění, kterým se může nakazit každý, kdo nemoc neprodělal nebo nebyl očkován, a to v jakémkoliv věku. Jedná se o vážnou nemoc, která může vést ke komplikacím, trvalým následkům i úmrtí. Přestože existuje bezpečné a účinné očkování, stále dochází k rozsáhlým epidemiím.

reklama

reklama

V roce 2019 bylo celosvětově zaznamenáno 870 tisíc nemocných spalničkami – to je nejvyšší číslo za posledních 20 let. Přes 200 tisíc lidí onemocnění podlehlo. Na vině je nedostatečné očkování, které je zvlášť v oblastech oslabených boji či přírodními katastrofami obtížné zajistit.

Historie spalniček

Poprvé popsal spalničky perský lékař Abú Bakr ar-Razí, žijící v letech 865 až 925. Spis byl přeložen z arabštiny do latiny a pojednává o planých neštovicích a spalničkách. Tuto rannou historii spalniček lze těžko dokumentovat, ale je možné, že se nemoc vyvinula z psinky u psů nebo dobytčího moru u lidmi domestikovaného skotu. Dále se tato dětská nemoc, přenášející se z člověka na člověka, šířila do měst, kde se lidé začali usídlovat. 

Do příchodu Evropanů se spalničky nevyskytovaly v Americe, ale po dobytí Nového světa se situace změnila. Spalničky spolu s pravými neštovicemi byly jedním z hlavních zabijáků původních Američanů. Zasaženy byly všechny věkové skupiny, zvláště mladí dospělí. V průběhu 17. a 18. století se spalničky staly přední příčinou úmrtí ve východních přístavních městech Severní Ameriky. V 19. století se šířily na západ Spojených států a během tohoto a následujícího století zavlekli cestovatelé a průzkumníci chorobu do mnoha odlehlých koutů světa.

reklama

Známý případ rozšíření epidemie na ostrově Fidži byl zaviněn samotným fidžijským králem, který vycestoval se svojí rodinou do Jižního Walesu v Austrálii. Tam se on a jeho dva synové nakazili. Zatímco se při zpáteční cestě král zotavil, jeho synové byli stále nemocní a po vylodění nakazili při oslavách náčelníky a jejich rodiny. Poté se spalničky na Fidži šířily jako stepní požár a zemřelo zhruba 40 tisíc obyvatel. 

V roce 1954 americký mikrobiolog J. F. Enders izoluje spolu se svým kolegou T.C. Peeblesem virus spalniček. O necelých deset let později Enders vyvinul účinnou vakcínu proti spalničkám, která byla v roce 1963 schválena. 

S účinnými očkovacími programy pro děti poklesl ve vyspělých zemích za poslední půlstoletí výskyt spalniček o 99 procent. V rozvojovém světě je tato dětská nemoc stále vážnou hrozbou.

Spalničky v Česku

Před zahájením pravidelného očkování v roce 1969 bylo v ČR ročně hlášeno v průměru 50 tisíc případů spalniček. V posledních letech jsme zaznamenali nárůst počtu případů, který, podobně jako v jiných státech Evropy, souvisí zejména se zavlečením (importem) onemocnění z jiného území, kdy v souvislosti s neúplným očkováním nebo s vyvanutím imunity po očkování vznikají epidemie.

Řadu let byla Česká republika hodnocena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za zemi, kde byly spalničky eliminovány. Na základě situace zvýšeného výskytu onemocnění za rok 2018 WHO zrušila České republice status země bez spalniček. V roce 2018 bylo v ČR nahlášeno přes 200 případů onemocnění spalničkami, kdy se nejednalo pouze o importovaná onemocnění. 

Za první polovinu roku 2019 bylo již nahlášeno 559 případů onemocnění spalničkami. Oproti tomu v první polovině roku 2020 evidoval Státní zdravotnický ústav pouze tři případy onemocnění. Jednou z příčin tak výrazného poklesu výskytu spalniček mohlo být mimo jiné omezení cestování za hranice a kontaktu mezi lidmi v době koronavirové krize.

Za opětovným šířením tohoto onemocnění může stupňující se odmítání vakcinace, a tudíž pokles proočkovanosti populace. Vysoká proočkovanost obyvatel proti spalničkám, které bylo v České republice po mnoho let dosahováno, umožňovala udržovat status země s přerušeným šířením onemocnění. Ještě v roce 2012 dosahovala v ČR proočkovanost dětí příslušného věku dvěma dávkami MMR 98,51 procenta, v roce 2014 to bylo 96,12 procenta. V roce 2015 poprvé nebylo dosaženo hranice 95 procent proočkovaných dvěma dávkami, která je považována za podmínku spolehlivé kolektivní ochrany populace. 

Dvěma dávkami MMR vakcíny bylo dle pravidelné každoroční administrativní kontroly k 31. 12. 2015 proočkováno v ČR 93,46 procenta dětí odpovídajícího věku.

Situace na Ukrajině

Na Ukrajině bylo roce 2021 hlášeno 16 případů spalniček, což je aktuálně druhý 
nejvyšší počet v Evropě. Země zažila v letech 2017–2020 celostátní epidemii, během níž bylo nahlášeno 115 543 případů spalniček a 40 úmrtí. Proočkovanost v roce 2021 klesla na 82 procent. S velkým pohybem obyvatelstva, zvýšeným sociálním mísením a narušením očkovacích služeb v nadcházejících týdnech existuje riziko zvýšeného šíření spalniček, což by mohlo vést ke značné nemocnosti a úmrtnosti.

Základní informace o onemocnění

Nemoc způsobuje vysoce nakažlivý virus. Běžně se přenáší přímým kontaktem a kapénkami ve vzduchu – tedy kašláním, smrkáním i obyčejným dechem. Méně často dochází k přenosu z kontaminovaných předmětů.  

Tzv. katarální stádium (před výsevem exantému) trvá obvykle pět dnů, trvání nakažlivosti se udává ještě další dva dny od počátku vyrážky. Spalničky se mezi neočkovanými lidmi šíří velmi snadno. Odhaduje se, že jedna osoba se spalničkami může nakazit v průměru 12 až 18 dalších nechráněných osob. Vzhledem k této vysoké nakažlivosti pro vyhlášení epidemie spalniček stačí výskyt jednotek až nižších desítek případů v regionu.  

Virus nejprve napadá dýchací ústrojí, ze kterého se následně šíří do celého těla.
Onemocnění prozatím bylo zaznamenané pouze u člověka, nikoliv u zvířat.
Míra úmrtnosti u spalniček je v ČR jedna až tři osoby z tisíce případů, přičemž nejvyšší je u dětí mladších pěti let a u jedinců s oslabenou imunitou. Ve světě v regionech s horšími hygienickými podmínkami umírá i pět až 20 procent nakažených.

Většina úmrtí spojených se spalničkami je způsobená komplikacemi, které obvykle postihují děti mladší pěti let nebo dospělé starší 30 let. 

Symptomy spalniček

Příznaky se objevují 10–14 dní po nakažení virem. Onemocnění začíná katarálním stádiem s horečkou, malátností, rýmou, kašlem a konjunktivitidou. Na vnitřní straně tváří se objeví bílé tečky – tzv. Koplikovy skvrny. 

Obvykle pět dnů po začátku onemocnění se objeví typický makulopapulózní exantém na hlavě a krku, v dalších dnech se šíří od hlavy dolů na zbytek těla.

Komplikace spojené se spalničkami

Potenciálně závažnou komplikací je zápal plic, který u některých pacientů nakažených spalničkami vede k úmrtí. Je nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s tímto onemocněním.

Přibližně u jednoho pacienta se spalničkami z tisíce se objeví zánět mozkové tkáně (encefalitida), což je onemocnění, které zhruba u jednoho ze čtyř případů vede k trvalému neurologickému poškození.

Ve velmi vzácných případech může přetrvávající infekce virem spalniček způsobit subakutní sklerotizující panencefalitidu (SSPE), což je onemocnění, při kterém postupně degenerují nervy a  mozková tkáň a jehož výskyt je pravděpodobnější, pokud k infekci spalničkami dojde v mladším věku.

Subakutní sklerotizující panencefalitida se obvykle objevuje několik let poté, co pacient prodělal spalničky – v průměru 7 až 10 let po infekci. Mezi příznaky tohoto onemocnění patří změny osobnosti, postupné zhoršování duševního stavu, svalové křeče a jiné neuromuskulární příznaky. Na subakutní sklerotizující panencefalitidu neexistuje žádná léčba a tato nemoc vždy vede k úmrtí.

Léčba spalniček

Žádná konkrétní léčba spalniček jako takových neexistuje. Pacienta je nutno izolovat a léčit příznaky onemocnění (antipyretika, antitusika, rehydratace), někdy se doporučuje korigovat nedostatek vitaminu A.

Antibiotika nejsou proti spalničkám účinná, protože nemoc je virového původu. Antibiotika se však často používají k léčbě komplikací provázejících bakteriální infekce, které se mohou při nákaze spalničkami vyskytnout, jako je pneumonie (zápal plic) a infekce ucha.

Prevence

Jedinou ochranou proti spalničkám je očkování. Vakcína MMR je kombinovaná vakcína, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Je bezpečná a účinná a má velmi málo nežádoucích účinků. Po jejím podání byly hlášeny mírné reakce, jako je horečka a zarudnutí nebo otok v místě vpichu injekce. 

U některých očkovaných osob se objeví neinfekční mírná vyrážka připomínající spalničky obvykle 7–14 dní po očkování, která v průběhu jednoho až tří dní odezní.

Plošné očkovací akce výrazně snížily výskyt nemoci i počet úmrtí. V zemích se špatnou zdravotnickou infrastrukturou nebo v oblastech, kde lidé nemají snadný přístup ke zdravotní péči, je nicméně pokrytí očkováním stále nízké a stále zde propukají těžké epidemie.

 

Autor: Soňa Šmerdová Šípková, Iniciativa Sníh

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama