Hemoroidy (správně hemoroidální onemocnění, laicky „hemeroidy“) patří mezi nejčastější potíže v oblasti konečníku. Přesto o nich lidé mluví neradi – často kvůli studu nebo obavám z vyšetření. To je ale škoda. Při včasné diagnostice a správné léčbě lze nepříjemné příznaky výrazně zmírnit, nebo dokonce zcela odstranit.
reklama
reklama
Co jsou hemoroidy a jak se projevují? Hemoroidy jsou uzlovitě rozšířené cévní pleteně v oblasti konečníku a řitního kanálu. Tyto cévy má přirozeně každý člověk – problém nastává ve chvíli, kdy se zvětší, zanítí nebo začnou krvácet.
Podle umístění rozlišujeme:
• vnitřní hemoroidy (uvnitř konečníku),
reklama
• vnější hemoroidy (v okolí řitního otvoru).

Typické projevy zahrnují:
• jasně červenou krev při stolici nebo na toaletním papíru,
• svědění, pálení a podráždění v anální oblasti,
• bolest či tlak v konečníku,
• otok a hmatné bulky kolem řitního otvoru.
Pozor: Přítomnost krve ve stolici je vždy signálem k vyšetření. Nejde totiž jen o hemoroidy – podobně se mohou projevit i jiné choroby, včetně zánětů nebo kolorektálního karcinomu.
Proč hemoroidy vznikají
Vznik hemoroidů je obvykle důsledkem dlouhodobého působení několika nepříznivých faktorů, které vedou ke zvýšenému tlaku v oblasti konečníku a k postupnému rozšiřování žilních pletení.
Typickým spouštěčem je opakované a nadměrné tlačení při stolici, často v souvislosti se zácpou nebo naopak s chronickým průjmem. Významnou roli hraje také sedavý způsob života, při kterém dochází ke zhoršení krevního oběhu v oblasti pánve. Riziko vzniku hemoroidů zvyšuje i nadváha a obezita, které zvyšují nitrobřišní tlak, stejně jako těhotenství, během něhož dochází k tlaku zvětšující se dělohy na pánevní cévy a k hormonálním změnám ovlivňujícím pružnost cévní stěny.
Svůj vliv má rovněž vyšší věk, kdy přirozeně dochází k oslabení vazivových struktur, jež hemoroidální pleteně udržují ve správné poloze. Nevhodná strava s nízkým obsahem vlákniny a nedostatečný pitný režim pak celý problém dále prohlubují.
Kdy a kam se objednat na vyšetření
Pokud se objeví výše uvedené příznaky, prvním krokem by měla být návštěva praktického lékaře. Ten s pacientem probere zdravotní anamnézu, aktuální obtíže a provede základní fyzikální vyšetření.
Podle nálezu pak:
• zahájí léčbu,
• nebo doporučí vyšetření u specialisty – nejčastěji proktologa, případně chirurga či gastroenterologa.
Včasná návštěva lékaře může předejít zhoršení obtíží i nutnosti operace.
Jak probíhá vyšetření u proktologa
Proktologie je specializovaný obor zaměřený na onemocnění konečníku a tlustého střeva. Vyšetření se pacienti často obávají, ale ve skutečnosti bývá rychlé, bezpečné a zpravidla jen mírně nepříjemné.
Vyšetření obvykle zahrnuje:
• krátký rozhovor (doplnění anamnézy),
• vyšetření per rectum (prstem),
• anoskopii nebo rektoskopii – endoskopické metody umožňující přímý pohled na sliznici konečníku.
Tyto metody se liší od kolonoskopie tím, že se zaměřují pouze na oblast konečníku a řitního kanálu. Lékař tak může odhalit:
• vnitřní hemoroidy,
• záněty,
• píštěle,
• ale i nádorová onemocnění.
Na základě nálezu lékař určí typ a stupeň hemoroidů a navrhne další postup léčby.
Jak probíhá anoskopie a rektoskopie
Anoskopie a rektoskopie patří mezi základní vyšetřovací metody v proktologii a slouží k podrobnému zhodnocení stavu konečníku a řitního kanálu. Vyšetření se provádí v poloze na boku nebo na vyšetřovacím stole v tzv. gynekologické poloze. Lékař nejprve provede vyšetření per rectum prstem, které umožní posoudit základní nález a připravit oblast na zavedení přístroje.
Při anoskopii lékař zavádí do řitního otvoru krátkou dutou trubičku zvanou anoskop. Ta umožňuje přímý pohled na sliznici řitního kanálu a na dolní část konečníku, kde se nejčastěji nacházejí vnitřní hemoroidy. Vyšetření trvá obvykle jen několik minut, není nutná anestezie a pacient může pociťovat pouze tlak nebo mírný diskomfort.
Rektoskopie je podobná metoda, při které se používá delší a pevnější přístroj – rektoskop. Ten umožňuje vyšetření sliznice konečníku do větší hloubky, obvykle v rozsahu 15 až 20 centimetrů. Přístroj je vybaven optickým systémem a zdrojem světla, díky čemuž má lékař detailní přehled o stavu sliznice.
Během vyšetření lze odhalit nejen hemoroidy, ale také záněty, polypy, krvácivé zdroje, píštěle či nádorové změny. Ani rektoskopie většinou nevyžaduje anestezii a je dobře tolerována, i když může být vnímána jako nepříjemná. Před vyšetřením bývá doporučeno vyprázdnění konečníku.
Jaká je léčba hemoroidů
Léčba hemoroidů je vždy individuální a závisí na závažnosti potíží. Obecně se dělí na konzervativní (neinvazivní) a chirurgickou.
Základem konzervativní léčby je aktivní spolupráce pacienta a změna životního stylu. Patří sem zejména:
• zvýšení příjmu vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné výrobky, luštěniny),
• dostatečný pitný režim,
• pravidelný pohyb,
• redukce hmotnosti při nadváze,
• omezení dlouhého sezení a nadměrného tlačení při stolici.
Součástí léčby mohou být i léky:
• čípky a masti s protizánětlivým či znecitlivujícím účinkem,
• venotonika (léky posilující cévní stěnu),
• sedací koupele.
U lehčích forem hemoroidů bývá tento přístup velmi účinný.
K chirurgickému řešení se přistupuje tehdy, pokud konzervativní léčba nepřináší dostatečný efekt nebo u pokročilých stadií onemocnění. O indikaci k operaci rozhoduje vždy lékař (proktolog nebo chirurg), který také volí nejvhodnější metodu – od miniinvazivních zákroků až po klasickou operaci.
Při plánované operaci v celkové anestezii je nutné absolvovat předoperační interní vyšetření.
Současná medicína nabízí široké spektrum operačních metod léčby hemoroidů, které se volí podle stupně onemocnění, typu hemoroidů a celkového zdravotního stavu pacienta. U méně pokročilých forem se využívají miniinvazivní zákroky, při nichž není nutná klasická operace. Patří sem například podvazování hemoroidů pomocí gumových kroužků, sklerotizace, kdy se do hemoroidu aplikuje látka vedoucí k jeho postupnému zmenšení, nebo infračervená koagulace.
U pokročilejších stadií se dnes stále častěji uplatňuje laserová léčba hemoroidů, při níž je pomocí laserového paprsku hemoroidální tkáň zevnitř šetrně ošetřena a uzavřena. Výhodou laserových metod je menší pooperační bolest, kratší doba hojení a rychlejší návrat k běžným aktivitám. Laserová léčba však není vhodná pro všechny typy hemoroidů a vždy záleží na individuálním posouzení lékaře.
V některých případech je nutné přistoupit ke klasickému chirurgickému řešení, tzv. radikální hemoroidektomii. Při tomto výkonu jsou hemoroidy chirurgicky odstraněny, obvykle v celkové nebo regionální anestezii. Jde o účinnou metodu s nízkým rizikem návratu obtíží, avšak s delší dobou rekonvalescence a vyšší pooperační zátěží. Modernější variantou chirurgické léčby je také tzv. staplerová hemoroidopexe, která řeší především výhřez sliznice a hemoroidů a je spojena s menší pooperační bolestivostí.
Volba operační metody je vždy výsledkem individuálního rozhodnutí lékaře a pacienta, přičemž cílem je nejen odstranění obtíží, ale také co nejrychlejší a bezpečný návrat pacienta k běžnému životu.
Úhrada z veřejného zdravotního pojištění
Vyšetření i léčba hemoroidů, pokud jsou indikovány lékařem, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Podmínkou je, aby byly provedeny ve zdravotnickém zařízení, které má smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou pacienta.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama
