Čím nižší cholesterol tím lépe, říkají kardiologové. Některé léky jsou Čechům ale hůře dostupné

Problémem v Česku je ale dostupnost léčby moderními biologickými preparáty. Tyto léky, které pomáhají tělu zbavovat se „zlého“ cholesterolu, jsou jen ve specializovaných centrech. Tam se ale většina pacientů nedostane. A zdravotní pojišťovny nechtějí, aby je mohli předepisovat kardiologové v ambulancích.

Co s tím, budou řešit stovky kardiologů na XXXIV. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který se koná od 9. do 12. května. „Ukazuje se, že výrazné snížení cholesterolu je naprosto zásadní pro kvalitu i délku života, a to nejen u nemocných, kteří již prodělali nějakou kardiovaskulární příhodu, například srdeční infarkt, ale i u jedinců, kteří zatím žádnou příhodu neprodělali, ale mají vysoké riziko, že k ní dojde, jako je třeba řada diabetiků. U těchto pacientů se často nedaří běžnou léčbou snížit hladinu LDL cholesterolu ani na doporučenou úroveň pod 1,8 mmol/l. Nové studie však prokázaly, že pokud u těchto rizikových pacientů pomocí moderních účinných léků snížíme LDL cholesterol na hodnoty kolem 1,0 mmol/l, významně zlepšíme jejich prognózu. Problém je, že tato léčba – inhibitory PCSK9 – je zatím v Česku přísně omezena. Navíc ji lze předepisovat pouze ve specializovaných centrech. Ambulantní kardiologové tuto možnost nemají, přestože je to léčba velmi bezpečná. To považujeme za nešťastné, protože se tak léčba nedostane ke všem pacientům, kteří ji potřebují,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České kardiologické společnosti. Připomíná, že včasná léčba je pro zdravotní pojišťovny výrazně levnější než řešení následných komplikací.

„Zamknutí“ léčby do center podle přednosty II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., FESC, znamená, že se léčí přibližně třetina pacientů z těch, kteří by to potřebovali. „Nejnovější poznatky ukazují, že z léčby by profitovaly desítky tisíc lidí. My bychom ji rádi dostali alespoň k těm nejrizikovějším, což je skupina výrazně menší,“ uvádí prof. Linhart. 

O roli cholesterolu ve vzniku infarktu a mrtvice lidé podle kardiologů vědí, přesto jeho vysokou hladinu často neřeší. „Vysoký cholesterol nebolí, a proto lidé jeho léčbu odkládají. Stále se také setkáváme s odporem ke statinům, které jsou přitom základním a účinným lékem ke snížení jeho hladiny,“ upozorňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., FESC, MHA, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Připomíná, že změna životního stylu nemusí vždy stačit. „Zvýšený cholesterol má odhadem čtvrtina české populace, mimo jiné proto, že si ho organismus historicky ‚šetřil‘. Naši předci ale žili jinak a nekonzumovali tolik živočišných tuků ani tropických olejů, jako je kokosový nebo palmový, které zvyšují hladinu ‚zlého‘ LDL cholesterolu,“ říká prof. Vrablík.

Dodává, že u zdravého člověka by celkový cholesterol neměl přesáhnout 5 mmol/l a LDL cholesterol 3 mmol/l. Kardiologové jako ilustraci uvádějí například některé kmeny pralesních indiánů, u nichž je hladina LDL velmi nízká a výskyt infarktů nulový.

Situaci v Česku má pomoci zmapovat tzv. cholesterolová mapa, na které pracuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Zatím máme k dispozici zkušební verzi, podle níž jsou na tom nejhůře Jihomoravský a Jihočeský kraj,“ uvádí prof. Linhart. „Důležité však bude podívat se nejen na průměrné hladiny cholesterolu, ale zjistit, jak jsou na tom nemocní po prodělaných příhodách a ve vysokém riziku.“ Další informace naleznete na: https://www.instagram.com/cestikardiologove/.

Autor: Česká kardiologická společnost

Foto: Shutterstock