Jak trefit na záchod? Virtuální realita ukazuje, jaké to je žít s demencí

Unikátní program s 3D brýlemi bude nově pomáhat v Česku s péčí o lidi postižené demencí nebo Alzheimerovou nemocí. Přibližuje svět takových pacientům lidem, kteří o ně musí pečovat. Ocitnou se v kůži zmateného člověka, který bloudí i ve vlastním domě...

Nasadíte si sluchátka, 3D brýle a rázem se probudíte uprostřed noci s nutkáním si odskočit. Zdánlivě nic těžkého, ale to jen do chvíle než se vydáte hledat záchod. Narážíte do věcí, budíte svou manželku, která navíc rozmrzele komentuje vaše pokusy objevit záchod.

Neumíte rozsvítit, každé další dveře jsou pro vás novou výzvou, protože se za nimi otevírá pro vás neznámý svět, přestože jste stále u sebe doma. Koberec i stěny vám někdy splývají, navíc se na vzoru tapet i na zemi objevují podivné kmitající přeludy.

Objevujete východ z ložnice, obývák a znovu nějakou další místnost. Stále se musíte rozhlížet, protože nic nepoznáváte a ani netušíte, kde hledat další dveře. Nakonec se probojujete až na chodbu. Otevíráte dveře nějakého kumbálu a dochází vám, že tady záchod nebude. Zkusíte jiné - hurá! V šeru tápete až k záchodové míse a úlevně močíte. Vaše epická cesta je u konce. V tu chvíli klapne vypínač a vaše žena vám naštvaně říká: "Edie, zase ses vymočil do koše se špinavým prádlem!"


Program naučí zdravé dívat se na svět očima nemocných

To, co vypadá na první pohled úsměvně, je tvrdá realita, se kterou se potýkají lidé s demencí nebo Alzheimerovou chorobou. Pro jejich okolí je často těžké vcítit se do jejich kůže a pochopit, co takový člověk ve skutečnosti prožívá. A právě tuhle zkušenost umí navodit a zprostředkovat unikátní program virtuálním reality vyvinutý v Austrálii. Od května je dostupný i v Česku, které se tak stalo šestou zemí na světě a první v Evropě, která "Edieho" využívá.

Program nic neléčí a není ani určený lidem s demencí. Využívat ho mají ti, kteří se o takové lidi starají. Ať už jsou to profesionální pečovatelé nebo takzvaní "neformální pečující", zpravidla blízcí, kteří mají nezáviděníhodnou roli starat se doma o nemocného s demencí.

I autor tohoto textu si prošel popisovanou asi pětiminutovou strastiplnou cestu na záchod, aby se nakonec virtuálně vymočil do prádla. To je ale samozřejmě jen zlomek toho, co program nabízí. Podobných příhod a situací má mnohem více. Pochopíte při nich zoufalství lidí, kteří pomalu přicházejí o svůj intelekt i základní schopnosti. A také vám to pomůže o ně lépe pečovat, zjistit jejich potřeby a držet emoce na uzdě, když něco nevyjde podobně jako s cestou na záchod.


Unikátní aplikace pochází z Austrálie

Aplikace k navození demence pomocí virtuální reality byla vyvinuta v Austrálii, v Česku ani jinde v Evropě zatím podobný produkt nebyl k dispozici. Autorem školení je australská asociace Dementia Australia, která na vývoji aplikace spolupracovala s australskou Deakin University.

Australská verze byla na základě českých požadavků upravena do češtiny, včetně všech doprovodných materiálů – prezentace, brožur a letáků. Kurzy budou nabízeny už od května. Školení je určené nejen pro profesionální pečující pracující v pobytových, ambulantních a terénních službách, ale vhodné je také pro neformální pečující, rodinné příslušníky a blízké.


I ministr se vymočil do koše s prádlem

Ponižující zmatenou cestu na záchod si při dnešním představení projektu vyzkoušel i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Myslím si, že většina z nás si nedokáže představit, jaké to je žít s demencí. Velmi proto oceňuju projekt, který dokáže lidem nemoc více přiblížit a pomocí virtuální reality dokonce umožnit být na chvíli v kůži daného pacienta. S demencí u nás žije zhruba 150 tisíc lidí. Pevně proto věřím, že díky reálnému prožitku dojde ke zlepšení přístupu pečujících osob a tím i zkvalitnění života pacientů,“ řekl dnes Adam Vojtěch.

Ministr přiznal i to, že v Česku neexistuje dobrý screening a diagnostika demencí či Alzheimerovy choroby. "Je to něco, na čem bychom měli zapracovat," dodal Adam Vojtěch. Zatím je u nás bezpečně diagnostikovaných něco přes 60 tisíc lidí s demencí. A odhaduje se, že v roce 2030 jich bude asi 90 tisíc.

Podle odborníků ovšem zůstávají další desetitisíce těch, u nichž se nemoc ještě plně nerozvinula, ale s demencí už žijí, i když ji nemají diagnostikovanou. V Česku se průměrný pacient dostane ke správné diagnóze demence zhruba až po dvou letech. 

Další desítky tisíc lidí jsou demencí postiženy nepřímo - to jsou ti, kteří se o nemocného blízkého starají. Jeden takový pacient podle odhadu Ivy Holmerové, předsedkyně Alzheimer Europe a České gerontologické a geriatrické společnosti, zaměstná dva až tři pečující. "A ta péče je opravdu těžká," připustila Iva Holmerová.


Jak a kde se do programu přihlásit?

Náklady na pořízení licence tohoto virtuálního programu dosáhly milionu korun. Uhradila je nezisková organizace Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). "Nekoupili jsme jen ten program, ale celý workshop, celé školení na klíč a nechali jsme už zaškolit první instruktory pro práci s programem," řekl Našemu zdravotnictví prezident asociace Jiří Horecký.

Zájemce, kteří by školením chtěli projít, čeká osm hodin prapodivných zážitků s 3D brýlemi a pochopitelně i rady, jak které situace při péči pacienta s demencí řešit. Na semináře se lze přihlásit přes Institut vzdělávání APSS.

Pokud máte u sebe či u někoho z blízkých podezření na Alzheimerovu chorobu či počínající demenci, měli byste si všímat důležitých detailů. Psali jsme o tom v článku Deset příznaků, jak poznat, že přichází Alzheimerova nemoc


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

100 let Českého Červeného kříže: Co pro nás dělá? Překvapivě mnoho