Hlavička
Rady a tipy -
13/08/2020

Jak zachránit tonoucího? Zvládli byste první pomoc? Co dělat a nedělat

S horkým létem v Česku přibývá také utonulých. Záchrana tonoucího přitom není vůbec jednoduchá a specifická je i první pomoc. Vyplatí se ji znát, protože každý rok se tu utopí kolem dvou stovek lidí. Jednou možná zachráníte lidský život. Nebo to budete muset aspoň zkusit.

reklama

reklama

Poslední oficiální statistika utonulých v Česku je z roku 2018. Tehdy se utopilo 185 lidí, většinou to byli muži (133), mezi ženami byla sotva třetina (52) obětí. Ovšem třeba v roce 1997 utonulo dokonce 326 lidí, tedy téměř jeden člověk na každý den v roce. Ještě horší je fakt, že mezi oběťmi nezřídka bývají děti a utonutí je u nich hned po dopravních nehodách nejčastější příčinou smrti.


I domácí bazén je nebezpečný, hlavně pro děti

reklama

Ani letos v létě není bohužel nouze o tragické zprávy. Lidé tonou nejen v řekách, rybnících a přehradách, ale i v domácích bazénech. Ty bývají nebezpečné zejména pro nejmenší děti. Více o tom v článku Bazény jako past. Záchranář popsal boj o život tonoucího dítěte.

Jedna z posledních tragédií se stala ve Smiřicích na Hradecku. Na klidné hladině jezera se tam s otcem a jeho dvouletým synem převrhl nafukovací člun. S pomocí blízkého plavce se podařilo dítě zachránit, ale otec se pak sám ztratil pod hladinou a utonulého ho našli až o hodinu později hasiči.


Tonoucí vás může zabít, klidně ho kopněte

Poslední zmiňovaný případ dokazuje, že záchrana tonoucího není vůbec jednoduchá a nezřídka přijde o život i zachránce. Pokud je to jenom trochu možné, zachraňujte tonoucího ze břehu – podejte mu třeba větev nebo hoďte lano. Ve vodě vás svojí vahou dokáže utopit i dítě.

Důležité je i to, v jaké fázi topení člověk je. Vyčerpaný plavec se záchranářem spolupracuje, pasivní tonoucí už je v bezvědomí a neohrozí vás. Nejnebezpečnější je aktivní tonoucí, který má dost sil a příliš paniky, aby utopil i svého zachránce.

Nejprve ho zkuste z bezpečné vzdálenosti oslovit, pokud nespolupracuje a ohrožuje vás, nekompromisně se doporučuje bránit se kopem nohou pod vodou. V krajním případě je možné dokonce počkat, než se z aktivního tonoucího stane pasivní tonoucí. Více o způsobech záchrany z vody jsme psali v článku Jak zachránit tonoucího? Je to risk, buďte připraveni bránit se i proti dítěti.


Tonoucí o pomoc nekřičí, bojuje o život

Pro nezkušené oko navíc bývá potíž tonoucího na hladině rozeznat. Navzdory všeobecnému přesvědčení totiž nevolá o pomoc ani nemává rukama – bojuje o život a jeho tělo ovládají instinkty. Plíce potřebují vzduch, ruce se snaží udržet hlavu nad hladinou.

Tonoucí bývají ve vodě vzpřímení, ústa mají u hladiny, hlavu nízko a zakloněnou nebo se střídavě potápějí. Nepoužívají nohy, a i když se snaží plavat určitým směrem, nejde jim to. Často mívají vlasy přes obličej, zavřené oči, snaží se převrátit na záda, hyperventilují a lapají po dechu. Pokud chcete znát další detaily, najdete je v článku Jak poznat tonoucího? Úplně jinak, než myslíte. Je tichý a o pomoc nemává.


První pomoc: pozor na umělé dýchání

Specifika má i první pomoc. Zatímco dnes už laičtí zachránci téměř nikdy nemusí používat umělé dýchání, u případů tonutí to neplatí. Při běžné zástavě dechu se počítá s tím, že tělo dospělého má v krvi ještě dostatek kyslíku než na místo dorazí záchranná služba, takže se veškeré úsilí soustředí na srdeční masáž.

Pokud ale vytáhnete z vody člověka v bezvědomí, není jisté, jak dlouho nedýchal a kolik mu ještě v těle zbývá kyslíku. Tonutí je tedy jedním z mála případů, kdy je nutné do první pomoci zapojit i umělé dýchání.


Kdy je nutná masáž srdce?

Jestliže je postižený v bezvědomí, ale dýchá, uložte ho do stabilizované polohy na bok, přikryjte a až do příjezdu záchranářů jeho stav neustále kontrolujte. Dejte si pozor, aby se při případném zvracení nezadusil. 

Pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá, nejprve mu vyčistěte ústa – může v nich mít bahno nebo třeba vodní rostliny. S odstraňováním vody z plic se nezdržujte, pokud ji postižený sám nevykašle. První pomoc zahajte dvěma vdechy z úst do úst a hned pokračujte srdeční masáží. Srdce musíte stlačit 30krát a pak opět opakovat dva vdechy z úst do úst. Kdyby postižený začal zvracet, otočte mu hned hlavu na bok. Kdo to někdy zkoušel, potvrdí vám, že umělé dýchání a srdeční masáž jsou snad až nečekaně namáhavé. Pokud máte možnost, prostřídejte se s jinými zachránci.


Vlhké a suché topení, slaná a sladká voda

Zajímavé je, jak se první pomoc u tonoucích vyvíjí a proměňuje. Ze starších filmů známe třeba pumpování rukama, které mělo člověka v bezvědomí oživit. To už dnes nikoho nenapadne.

Také se rozlišovalo vlhké a suché tonutí. Při vlhkém tonutí vnikne voda do plic, při suchém se stáhnou křečí svaly hrtanu a uzavřou se dýchací cesty. V obou případech je ale výsledek stejný – bezvědomí. Na první pomoci se tím nic nemění.

Stejně tak se už neřeší, jestli se člověk nalokal sladké, nebo slané vody. Je sice pravda, že každá z nich se chová v těle jinak. Sladká voda je vůči krevní plazmě hypotonická. Znamená to, že se skrze plicní sklípky dostává do krevního oběhu, který tím přetěžuje a přispívá k rozpadu červených krvinek. Slaná voda je proti tomu hypertonická, takže funguje naopak a voda je z krevního oběhu nasávána do plic. Ani toto dělení už se nepoužívá, protože nemá vliv na postup léčby ani prognózu pacienta.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pikist.com



reklama

reklama

reklama

reklama