Co stojí za nárůstem výskytu černého kašle v Česku a jaké jsou hlavní příznaky nemoci?

Černý kašel se šíří napříč celou republikou a ve všech věkových kategoriích. Nejvíc případů je ale zaznamenáno u dospívajících ve věku 15 až 19 let, kteří tvoří zhruba třetinu ze všech nemocných. Podle odborníků to může souviset se změnou očkovací látky, která má sice méně nežádoucích účinků, ale vytváří méně trvalou imunitu a nedokáže vybudovat slizniční imunitu (podívejte se níže na video).

Graf: Pertuse, ČR, počty případů ve věkových skupinách hlášených v roce 2024 v porovnání s maximálním, průměrným a minimálním počtem ve věkových skupinách v  letech 2019 - 2023 (zdroj: SZÚ)

Graf: Pertuse, ČR, nemocnost na 100 tis obyvatel ve věkových skupinách v roce 2024 v porovnání s maximální, průměrnou a minimální nemocností ve věkových skupinách v  letech 2019 - 2023 (zdroj: SZÚ)

Velmi alarmující je, že v případě České republiky dochází podle dostupných hlášení k lokálním výskytům černého kašle také u neočkovaných dětí, a to i školního věku. 

„Přitom očkování proti pertusi patří mezi povinné vakcíny. Vývoj tak napovídá, že černému kašli se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají. Jako lékařka vnímám odepření povinného očkování dítěti jako neakceptovatelný hazard se zdravím. Apeluji, aby se rodiče neváhali poradit s dětskými lékaři, pokud o očkování pochybují, a pokud možno dodržovali očkovací kalendář,“ zdůraznila ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková, MHA. 

Co se týče výskytu nemoci v rámci Česka, tak nejvíce případů pertuse hlásí Jihočeský kraj (641x) a Středočeský (470x), následuje Vysočina (406x) a Pardubický kraj(343x), nejméně případů hlásí Olomoucký (55x) a Karlovarský (21x).

Kartogram: Pertuse, ČR, počty případů hlášených v jednotlivých okresech v roce 2024 (zdroj: SZÚ)

Jak se černý kašel projevuje?

Černý kašel je bakteriální vysoce nakažlivá infekce, která je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti. Hrozí u nich rozvoj závažných komplikací, zejména zápal plic. Ohrožuje je i nemocí vzniklý zvýšený tlak v plicích s následným rizikem srdečního selhání.  

Jedním z typických příznaků je dávivý kašel. Záchvaty kašle mohou přetrvávat několik týdnů. Toxiny napadají a porušují sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a pronikají také do krve. Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, pokud kašel trvá déle než týden. 

Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji. 

Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Záchvat kašle někdy končí vykašláním malého množství vazkého sputa nebo zvracením (dávivý kašel). Kašel se zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky, to je důležité odlišení od respiračních viróz nebo alergických stavů. Příznaky neléčeného onemocnění mohou trvat tři měsíce i déle.

Prevence proti pertusi

Prevencí onemocnění je očkování, ať již očkování dětí, které patří mezi povinné, ale i vakcinace dospívajících a dospělých, včetně těhotných žen. 

Současné vakcíny proti černému kašli – acelulární – jsou bezpečnější než dříve používané vakcíny celobuněčné. Acelulární vakcíny proti černému kašli však neposkytují celoživotní ochranu před onemocněním. Po určité době, která se liší podle typu použité vakcíny, předcházejícím onemocnění nebo očkování proti černému kašli, dochází v organismu k poklesu ochranných protilátek a jedinec se stává vůči onemocnění opět vnímavý a může onemocnět. 

„Nicméně pokud se očkovaný člověk setká s původcem onemocnění, bakterií Bordetella pertussis, očkování proti černému kašli zabrání u většiny jedinců závažným průběhům a komplikacím onemocnění, a sníží pravděpodobnost hospitalizace a riziko úmrtí. Zkontrolujte si své očkování a očkujte se. Očkováním chráníte sebe a své blízké,“ apeluje také MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D., zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Jaký je rozdíl mezi starší a novější vakcínou? Proč je nyní takový nárůst onemocnění černým kašlem? A kdo je nejrizikovější skupinou? Podívejte se na rozhovor s prof. Ing. Peterem Šebou, CSc., z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Zdroj videa: Akademie věd ČR

Jaký je očkovací plán proti černému kašli?

Očkování proti černému kašli je součástí povinné hexavakcíny, jejíž první dávka je aplikována od započatého 9. týdně věku dítěte, druhá od čtyř měsíců, třetí dávka v 11. až ve 13. měsíci a posilující od dovršení 5. do dovršení 6. roku věku dítěte. 

„Chtěl bych vyzvat především rodiče, aby nechávali očkovat své děti a překontrolovali dodržení termínů očkování dle očkovacího kalendáře. Očkování je základní prevencí a výrazněji ohroženými skupinami jsou kojenci a malé děti. Je proto nutné plně podporovat primovakcinaci i v rámci povinného očkování, která cílí právě na tyto ohrožené skupiny,” řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.

Jelikož po prodělání nemoci nebo po očkování nepřetrvávají ochranné protilátky déle než 10 až 12 let, je aplikována okolo tohoto věku posilující očkovací dávka. Očkování u dětí je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Podle Národní strategie očkování proti pertusi vypracované v roce 2011 je i dospělým doporučeno se přeočkovat posilující dávkou proti pertusi, jako součást kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli. Zejména pak osobám ve věku do 65 let a také starším osobám 65 let, pokud jsou v úzkém kontaktu s dětmi mladšími 12 měsíců a těhotných žen. V rámci přeočkování v dospělosti přispívají na očkování zdravotní pojišťovny. 

Dále je očkování doporučeno také osobám se sníženou imunitou, chronickým onemocněním a zdravotníkům.

„Onemocnění pertusí se v populaci vždy do určité míry vyskytovalo a vyskytuje. K současnému nárůstu černého kašle přispěla i pandemie onemocnění covid-19, kdy byla v důsledku restriktivních opatření omezena sociální interakce. I proto pozorujeme nárůst nemocnosti černým kašlem i v dalších státech Evropy a ve spolupráci s nimi situaci v celé EU monitorujeme,” řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock