Jednala Vědecká rada ČLK. Účastnil se i ministr zdravotnictví. Co probírali?

Po zahájení zasedání předsedou VR ČLK MUDr. Mrozkem se ujal uvítání účastníků prezident ČLK, MUDr. Milan Kubek, který mimo jiné uvedl: 

„Máme nastaveny odvody na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta mezd, které byly takto nastaveny před 33 lety politickým rozhodnutím bez jakéhokoliv ekonomického zdůvodnění.  Mezitím se změnilo složení obyvatelstva. Medián věku obyvatel v roce 1999 byl 36,2 roku a v roce 2002 už 43,8 roku. Máme také úplně jiné zdravotnictví, co se týče přístrojů, a také jinou organizaci práce ve smyslu zintenzivnění lékařské péče v nemocnicích. Prodlužuje se očekávaná délka života, bohužel zejména ta v nemoci.“ 

MUDr. Kubek dále upozornil na negativní demografický vývoj počtu našich lékařů. A nastínil zásadní body, o nichž by měla probíhat diskuse: 

Nízké úhrady. Zdravotní pojišťovny nejsou schopny nebo ochotny hradit objednanou péči v reálných cenách.

Oblast vzdělávání. Všechny dosavadní změny hodnotí prezident ČLK jako kosmetické. Není zohledněna regionální dostupnost, ambulantní specialisté si nemohou vychovávat své nástupce a nemáme dostatečnou zastupitelnost lékařů napříč odbornostmi.

Zákoník práce. Pro komoru je nepřijatelné překročení maxima 416 přesčasových hodin ročně, což bylo uzákoněno již v roce 2013.

Zákon o odměňování zdravotníků. Z důvodu času není reálné přijmout samostatný zákon. Jediná možnost je cestou zákoníku práce. Cílem komory je naplnění tzv. Hegerova memoranda, aby se průměrný plat lékaře pohyboval v rozsahu 1,5–3násobku průměrné mzdy za základní pracovní dobu.  

Ministr zdravotnictví o vzdělávání, pojištění a přípravách zákonů

Po vystoupení prezidenta předal předseda Vědecké rady slovo ministrovi prof. Válkovi, který mimo jiné uvedl:  

„Jednu z možností řešení nepříznivého stavu v počtu lékařů vidím v navýšení počtu absolventů lékařských fakult. Lékařské fakulty budou mít oproti minulým letům letos poprvé více absolventů, přibližně o 300–350. Podle původního návrhu mělo navýšené financování lékařských fakult skončit před třemi lety. Bylo rozhodnuto, že zvyšovaní počtu mediků a podpora státem budou trvalé. Stejným způsobem bych chtěl navýšit počty studentů nelékařských oborů, kde například nedostatek všeobecných sester je dlouhodobým problémem. Změna studia u záchranářů zase vedla k tomu, že tři roky nebyli absolventi tohoto oboru, a tuto mezeru bude třeba vyplnit. Nedostatečné jsou počty psychologů, zdravotnických fyziků a radiologických asistentů. Částka na podporu nelékařských profesí by se měla v letošním nebo příštím roce pohybovat kolem půl miliardy korun. Debata o této podpoře proběhla už i na zdravotním výboru poslanecké sněmovny. 

Zájem o studium na lékařských fakultách stoupá. Proto probíhá debata s děkany a rektory, zda by byl prostor pro další navyšování počtu studentů. Úzkým hrdlem jsou zejména teoretické obory. Otvírá se také debata, jestli nejít cestou Velké Británie a části univerzit v USA, kde se zkracuje doba studia medicíny na pět let.“

Dále pan ministr konstatoval: 

• Byla zahájena seriózní debata o zkrácení předatestační přípravy.
• Toto zatím naráží na nesouhlas European Union of Medical Specialists (UEMS).
• Počet lékařů má samozřejmě svoji horní mez v počtu lidí, kteří jsou schopni úspěšně absolvovat studium na lékařských fakultách. Bohužel v současné době se budeme potýkat s poklesem populace u ročníků, které teď budou nastupovat na vysoké školy a lékařské fakulty budou soupeřit o kvalitní studenty s ostatními vysokými školami. 
• Velkým problémem našeho zdravotnictví je regionálního rozdělení. Náš systém je extrémně liberální, pokud se týče pohybu pacienta po zdravotnických zařízeních. Stejně tak se nepodařilo náš zdravotnický systém skloubit se systémem pojištění. Míra toho, co může pojišťovna ovlivnit, je malá. Pojišťovny musí zajistit svým klientům adekvátní péči. Nyní se příjmy pojišťoven pohybují kolem 500 milionů. Postavení pojišťoven se bude transformovat do systému standardního pojištění, kdy pojišťovny budou nasmlouvávat svým klientům péči, která bude regionálně dostupná a ve stanovených termínech, a úkolem ministerstva bude kontrolovat kvalitu poskytované péče.  Proto také byl založen NIKEZ (Národní institut kvality a excelence zdravotnictví) a na podzim bude ministerstvo postupně zveřejňovat data o kvalitě péče v jednotlivých regionech u vybraných diagnóz.
• Základním zdrojem je pojištění, ale pokud je zvedneme, zasáhne toto navýšení malou skupinu osob – zaměstnanců. Je otázkou, zda výdaje za státní pojištěnce by se daly zvýšit, ale musíme si uvědomit, že tento výdaj je mandatorním výdajem státního rozpočtu, který je již tak v deficitu. 

Proto ministr Válek otevřel zákony, které se toho týkají – zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Zatímco zákon o zdravotních službách bude méně problematický, zákon o veřejném zdravotním pojištění bude velmi konfliktní a velmi problematický. Vyvstává zde zásadní otázka, zda má být pacient do tohoto systému určitým způsobem vtažen formou bonusů nebo malusů (ministr spíše podporuje bonusy, protože v zemích, kde byly zavedeny malusy, nesplnily očekávaný efekt). Otevře se jistě diskuse o určitých formách připojištění. Máme dnes řadu poplatků, které pacienti platí. Je překvapující, jak obtížné je zjistit, jaké poplatky v našem systému existují. 

Ministr dále uvedl, že pro změny je ale důležitá dohoda politických stran, že zdravotnictví nebude součástí politického boje, protože změny se projeví za mnohem delší období, než je jedno volební období. V zemích, kde tato dohoda byla uzavřena, jako v Dánsku, Rakousku, Nizozemsku, je šance posouvat zdravotnictví dopředu. To se u nás zatím nedaří. 
Na závěr svého vystoupení ministr požádal Vědeckou radu ČLK, zda by se zabývala strategií, zveřejněnou Ministerstvem zdravotnictví, a poslala své připomínky. 

Předseda Vědecké rady ČLK Zdeněk Mrozek poděkoval panu ministrovi za jeho účast i za návrh novely vyhlášky, kterou budou zrušeny společné povinné kurzy. 

Současně jej vyzval k řešení těchto problémů ve vzdělávání lékařů:

• Zastavit nárůst počtu nástavbových oborů.
• Přizpůsobit vzdělávání tak, aby bylo realizovatelné i v regionálních nemocnicích. 
• Zjednodušit administrativu přihlašování ke kmenovým a atestačním zkouškám tak, aby se lékaři mohli hlásit za předpokladu, že délku praxe splní ke dni zkoušky. Nyní se mohou přihlásit až po splnění veškeré praxe 60 dní před konáním zkoušky

Chystané novinky ve vzdělávání lékařů

O plánovaných změnách ve vzdělávání ve svém vystoupení pohovořila ředitelka IPVZ MUDr. Irena Maříková:

• Začala se scházet skupina koordinátorů postgraduálního vzdělávání.
• FN dostaly za úkol aktualizovat seznamy školenců a školitelů. Současně musí vést vzdělávací plány školenců a kontrolovat jejich naplňování.
• Probíhá debata nad uznáváním praxí a ministerstvo připravuje výkladová stanoviska k některým sporným bodům. Bude zjednodušena agenda přihlašování k atestačním zkouškám. Termín podání přihlášky bude zkrácen z 60 na 30 dní před konáním zkoušky.
• IPVZ pracuje na platformě „ADMINISTRÁTOR“, která ještě zjednoduší přihlašování k atestacím a sledování cesty školence systémem. 
• Logbook bude digitální, průběžně vyplňován, systém bude spuštěn v pilotní fázi v roce 2025.
• Plánuje se setkání se zástupci lékařských fakult ohledně dalšího zjednodušování administrativy spojené s předatestačním vzděláváním.
• Letos na jaře prošlo úspěšně aprobační zkouškou 260 lékařů. 

Na dotaz ohledně zpřístupnění možnosti vzdělávání v regionálních nemocnicích se přítomným dostalo ujištění, že ministr není proti revizi vzdělávacích programů v tomto smyslu, pokud to nepovede k reakreditacím zdravotnických zařízení. 

Následovala diskuse o zahraničních studentech, kteří na jedné straně dotují studium našim studentům – platí přibližně 2–3krát více, než stát platí za české studenty. Otázka je, zda nezabírají místa českým potenciálním studentům. Dle názoru prof. Procházky z LF UP Olomouc přijetí vyššího počtu studentů na lékařské fakulty je spojeno s vyšší neúspěšností při studiu, takže tady narážíme na strop počtu lidí, kteří chtějí studovat LF a mají k tomu odpovídající schopnosti.

Činnost Vědecké rady ČLK v uplynulém období

S prezentací o činnosti Vědecké rady ČLK za minulé období vystoupil její předseda MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D.:  

Problematika projednávaná Vědeckou radou v minulém období:

• Doporučený postup podpory kojení na novorozeneckých odděleních v českých nemocnicích – MUDr. Martin Čihař, prof. MUDr. Zbyněk Straňák, Ph.D., MBA. 
• Koeficient centralizace v úhradě DRG – nástroj centralizace založený na riziku snížené úhrady poskytnuté péče jako nebezpečný precedens – MUDr. Pavel Kubíček.
• Stanovisko k rušení jazykových zkoušek pro zahraniční lékaře – MUDr. Zdeněk Mrozek.
• Práce v noci jako příčina dlouhodobých zdravotních potíží – MUDr. Mrozek, doc. MUDr. Petráková. 
• Zveřejňování jmen zpracovatelů odborných posudků – MUDr. Zdeněk Mrozek.
• Závazné stanovisko primáře – Vědecká rada ČLK doporučuje ponechat podmínku, že primář musí být v pracovněprávním vztahu se zdravotnickým zařízením jako doposud.
• Infekční nemoci, u kterých je povinnost pacienta informovat lékaře – VR ČLK trvá na zachování informační povinnosti pacientů s infekcí HIV a hepatitidy.
• Posouzení systému udělování primářských licencí – VR ČLK doporučuje ponechat současný stav beze změny.
• Výkon odborné praxe v podmínkách neodpovídajících právním normám – VR ČLK upozorňuje na prevenční povinnost lékaře–zaměstnance. 

Připomínky VR ČLK k navrhovaným legislativním změnám: připomínkován 1 zákon a 7 vyhlášek Ministerstva zdravotnictví.

MUDr. Mrozek se ve svém sdělení zabýval i odbornými posudky, které vypracovávají oborové komise. Upozornil na některé chyby a administrativní nepřesnosti, které se v posudcích častěji vyskytují, a požádal předsedy oborových komisí o včasné vypracování posudků.

Důležité informace z oblasti práva

JUDr. Jan Mach, ředitel Právní kanceláře ČLK, se ve svém vystoupení zmínil o trendu zneužívání známých lékařských osobností bez jejich vědomí za pomocí umělé inteligence při propagaci léčivých přípravků. Zdůraznil nutnost obrany vůči těmto praktikám. Jedná se o trestné činy klamavá reklama a poškození cizích práv.

Dále se zmínil o deset let starém rozhodnutí, které nyní okresním soudům připomenul Ústavní soud: Lékař nemůže doplácet ze svých prostředků při poskytování zdravotní péče na regulaci úhrad. 

V červnu 2023 vyšlo rozhodnutí Ústavního soudu ohledně pokynu neresuscitovat. Ústavní soud přihlédl i k vysvětlení podané předsedou Vědecké rady ČLK Zdeňkem Mrozkem a shledal zapsání tohoto pokynu do zdravotnické dokumentace, při dodržení náležitých pravidel, jako zákonné i bez přímého souhlasu pacienta nebo jeho příbuzných. JUDr. Mach upozornil na nutnost pacienta nebo jeho příbuzné o rozhodnutí informovat.

Ve své prezentaci také připomněl další nález Ústavního soudu, který říká, že pokud existuje mírnější prostředek než trestní postih lékaře, např. projednání komorou, musí soud řádně zdůvodnit, proč tento mírnější prostředek nevyužil.

Upozornil na změnu zákona, která znalcům, kteří jsou doposud zapsáni, umožňuje pokračovat v činnosti znalce bez přezkoušení.

Pokud se týče odborných posudků VR, řada soudů je vzhledem k tomu, že jsou podepsány třemi lékařskými kapacitami, akceptuje. Požádal, aby nebyl v posudcích požíván termín postup lege artis – jedná se o právní kvalifikaci postupu lékaře, která přísluší soudci. Odborný posudek VR ČLK by měl vždy naopak jednoznačně konstatovat, zda bylo zjištěno odborné pochybení lékaře či nikoliv. Ostatně toto je smyslem posudkové činnosti VR ČLK.

Na závěr chci poděkovat všem členům Vědecké rady ČLK a oborových komisí za jejich obětavou činnost v minulém roce a těším se na další setkání.

Autor: MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D., předseda Vědecké rady České lékařské komory

Foto: Michal Sojka