Každý desátý Čech trpí diabetem. Pomoci přitom může zdravý životní styl

„Prakticky každý desátý Čech (téměř 10 procent populace) trpí diabetem. Výskyt stoupá nejen ve starší populaci, ale i ve středních věkových skupinách. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v České republice více než jeden milion lidí s diabetem. Další více než dvě procenta lidí o své nemoci neví, nebyli ještě diagnostikováni,“ uvádí vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu Marie Nejedlá.   

Počty nemocných rostou s věkem. V populaci nad 65 let je více než 20 procent diabetiků a ročně v této věkové kategorii nově onemocní dalších 25 až 30 tisíc lidí. 

Klesl počet diabetiků, ale na vině je covid

Na neděli 14. listopadu připadl Světový den diabetu a není moc co slavit. Celková incidence nových případů diabetu vykazuje v čase stoupající tendenci.

Zatímco ještě v roce 2007 bylo v Česku zaznamenáno přes 69 tisíc nových případů, o deset let později to bylo už více než 113 tisíc nově nemocných. Meziročně se pak počet nových případů navyšuje zhruba o 4,5 tisíce. Každoročně také 20 až 30 tisíc lidí s diabetem zemře. Ačkoli cukrovka nemusí být přímou příčinou těchto úmrtí, vždy komplikuje zdravotní stav jednotlivce. 

Každoroční nárůst výskytu této nemoci v populaci zastavila až pandemie covidu-19. „S diabetem se vloni léčilo o deset tisíc méně klientů VZP než v roce 2019. Tato statistika má bohužel s covidovou situací přímou souvislost,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek. 

„V České republice došlo poprvé po více než padesáti letech sledování počtu pacientů s diabetem k jeho poklesu. Bohužel se ale nejedná o dobrou zprávu, počet pacientů s diabetem se totiž snížil v souvislosti s jejich zvýšenou úmrtností během covidové pandemie. U pacientů, kteří nemají diabetes pod kontrolou, je šance na horší průběh covidu a úmrtí vyšší. Kvalitní léčba diabetu riziko komplikací snižuje,“ vysvětluje Martin Prázný, vědecký sekretář České diabetologické společnosti.

Rostoucí náklady na léčbu

Počet nových případů diabetu ale roste a v roce 2030 by v České republice mohlo být až 1,3 milionu diabetiků. Odhadované náklady na léčbu těchto lidí představují 69 miliard korun ročně a další výdaje se předpokládají na sociální péči. V roce 2018 byly náklady na léčbu zhruba 53 miliard Kč, což představuje 15 procent nákladů na zdravotnictví. 

V roce 2020 bylo na péči o pacienty v České republice k dispozici 320 miliard korun, z toho na léčbu diabetu se spotřebovalo až 48 miliard. Nejvyšší náklady nejsou na samotnou léčbu diabetu, ale na léčbu komplikací, které diabetes provází.  

Rostoucí náklady na léčbu potvrzují i zdravotní pojišťovny. „Náklady na léčbu jednoho pacienta s diabetem se pohybují kolem 45 tisíc korun. Během pandemie jsme zaznamenali 20procentní nárůst nákladů na léčbu diabetu ve srovnání s rokem 2019. Předpokládáme, že ani letos tomu nebude jinak,“ uvedla mluvčí ZP MV ČR Jana Schillerová. 

„Diabetes je jednou ze zásadních zdravotních komplikací, které ukazují na mimořádnou důležitost primární prevence a dlouhodobého důrazu na zdravý životní styl každého z nás,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Možnosti prevence, zvláště v případě nejčastějšího diabetu 2. typu, jsou přitom značné. 

„Vznik nemoci lze velmi účinně ovlivnit změnou nebo úpravou životního stylu, kterou zvládne každý z nás. Důležitá je vyvážená strava, která je bohatá na vitaminy, minerály a vlákninu a naopak neobsahuje nadbytečné množství sacharidů, tuků a smažených jídel. Velkou roli hraje také dostatek pohybu, který zároveň pomáhá při prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Třicet minut pohybové aktivity denně snižuje riziko diabetu o 30 procent,“ vysvětluje lékařka Nejedlá.   

Syndrom diabetické nohy 

Když už je diabetes v pokročilejší fázi, hrozí nemálo komplikací. Mezi časté patří například syndrom diabetické nohy, který postihuje 15 až 25 procent diabetiků. Jedná se o důsledek diabetické polyneuropatie a ischemické mikroangiopatie vedoucí k destruktivnímu postižení tkáně dolních končetin od kotníku směrem k prstům. 

Následkem je ulcerace (vznik vředů), gangréna, nebo dokonce amputace. Pokožka nohy diabetika je velmi náchylná ke vzniku trhlin a následné infekce. Vředy se v 80 procentech případů na dolních končetinách objevují z důvodu nošení nevhodné obuvi. 

Další příčinou mohou být drobné úrazy při chůzi naboso, při pádu, při chůzi s cizím tělesem v botě, o němž pacient s neuropatií neví, nebo také při nesprávně provedené pedikúře.

„Léčba příznaků diabetické nohy je multidisciplinární, komplexní a individuální a je plně hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ říká mluvčí Jana Schillerová.

Například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsou pacienti se syndromem diabetické nohy vyšetřeni a léčeni ve specializovaných poradnách pro chronické rány na dermatovenerologické klinice, ale také v podiatrické ambulanci, která je součástí diabetologického centra. 

„Díky komplexnímu multidisciplinárnímu přístupu v kurativě i prevenci se významně snížilo riziko sekundárních infekcí v chronických ranách, opakovaných erysipelů (růží), otoků končetin z následné lymfostázy i vysokých amputací u pacientů s cukrovkou,“ říká Petr Arenberger, ředitel FN Královské Vinohrady a přednosta Dermatovenerologické kliniky FNKV.

Celosvětová epidemie

Diabetes mellitus neboli lidově cukrovka už přitom nabral charakter celosvětové epidemie. Napříč zeměmi rostou jak počty nových případů onemocnění, tak celkový podíl počtu lidí trpících cukrovkou ve sledované populaci (tzv. prevalence). Zvyšuje se také výskyt komplikací, které následně znamenají další snižování kvality života nemocných a častější úmrtí s diabetem.  

„Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová je onemocnění, při kterém se lidské tělo zjednodušeně řečeno pere s nedostatkem hormonu inzulinu. Ve většině případů onemocnění diabetem se celosvětově i v České republice jedná o takzvaný diabetes 2. typu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je možné více než polovině případů diabetu 2. typu předejít vhodným životním stylem. Alarmující je i fakt, že v populaci se vyskytuje dvě až pět procent lidí s diabetem, kteří o své nemoci nevědí,“ popisuje situaci ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. 

Na prevenci a pravidelné kontroly upozorňuje i Světový den diabetu. Datum bylo zvoleno na počest jednoho z objevitelů inzulinu, kanadského lékaře sira Fredericka Bantinga (1891–1941), který se právě 14. listopadu narodil. 

Za svůj objev získal v roce 1923 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Počátkem roku 1922 byl inzulin poprvé podán čtrnáctiletému chlapci Leonardu Thompsonovi, jenž se tak stal prvním léčeným diabetikem na světě. 

„Ani sto let po objevení inzulinu nemají miliony lidí s diabetem na celém světě přístup k péči, kterou potřebují, včetně inzulinu. Více než tři diabetici ze čtyř žijí v zemích se středními nebo nízkými příjmy. I na tento alarmující stav chce Světový den diabetu upozornit,“ doplňuje Marie Nejedlá. 

Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock