Každý osmý člověk a každé sedmé dítě na světě má duševní nemoc. Ještě větším problémem je ale jejich destigmatizace, varují odborníci
Každý osmý člověk, tedy téměř miliarda lidí na celém světě, žije s duševním onemocněním. Ještě více alarmující čísla se objevují u mladé generace, kde duševními potížemi trpí každý sedmý člověk ve věku 10 až 19 let. Všichni tito lidé se přitom nevyrovnávají jen se samotnou nemocí, ale také se škodlivými důsledky stigmatizace a diskriminace.
reklama
reklama
Stigmatizace duševních onemocnění představuje dlouhodobý a přetrvávající problém. „Stigma duševního onemocnění spočívá v předsudcích založených na strachu či neznalosti a projevovaných jak směrem k lidem s duševním onemocněním, kterým jsou v řadě případů přisuzovány záporné nebo neakceptovatelné vlastnosti, tak k oblasti duševního zdraví celkově, kdy stigmatizaci považujeme za jednu z hlavních příčin, proč se lidé efektivně nestarají o své duševní zdraví a nevyhledávají včas odbornou pomoc,“ připomíná ředitel Národního ústavu duševního zdraví PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
Stigma, předsudky a diskriminace vůči lidem s duševním onemocněním mohou být poměrně nenápadné, nebo naopak zcela zjevné. Bez ohledu na jejich podobu a rozsah ale v konečném důsledku prakticky vždy vedou k poškození samotných nemocných, jejich blízkých a ve finále také celé společnosti.
Právě různé předsudky jsou odpovědné také za strukturální diskriminaci, která se projevuje například podfinancováním systému péče o duševní zdraví.
reklama
Celosvětově představují výdaje na duševní zdraví ze zdravotnických rozpočtů v průměru jen pouhá 2 procenta celkových investic do zdravotní péče, ačkoli duševní onemocnění reálně způsobují mnohem větší zátěž.
Výzvy řešení stigmatizace získávají v posledních letech pod vlivem společenského vývoje na stále větším významu. Silným podnětem je například pandemie covidu-19, během níž došlo jen v prvním roce k 25% nárůstu případů deprese a úzkosti. Dále je to stárnutí populace, které má za následek vyšší výskyt demencí, anebo očekávané či neočekávané globální krize, mezi nimiž dominují krize enviromentální a ekonomická.
Doporučení odborníků, jak bojovat se stigmatizací a diskriminací
Vzhledem k závažnosti tématu vydal prestižní medicínský časopis The Lancet u příležitosti Světového dne duševního zdraví obsáhlou studii věnovanou stigmatizaci a diskriminaci v oblasti duševního zdraví. Doporučení jsou výsledkem spolupráce desítek lidí se zkušeností s duševním onemocněním, výzkumníků a dalších specialistů. Na takzvané Lancet Commission (dále jen komise) se významně podíleli také čeští odborníci z Národního ústavu duševního zdraví.
Jaká doporučení by se měla dle komise co nejdříve aplikovat?
1. Vlády a mezinárodní organizace musí zavést a důsledně aplikovat politiky vedoucí ke snižování a odstraňování stigmat a diskriminace, mezi něž patří mimo jiné i dekriminalizace sebevražd.
2. Zaměstnavatelé musí podporovat plný přístup k pracovním příležitostem a podporovat zapojení lidí s duševním onemocněním do trhu práce nabídkou pracovních pozic a programů návratu do práce pro osoby s duševním onemocněním.
3. Je nutné dále rozšiřovat vzdělání a rozvíjet kompetence pracovníků ve zdravotnictví a sociální sféře. Důležité je především zaměření na potřeby a práva lidí s duševním onemocněním.
4. Školní osnovy by měly zahrnovat specializované přednášky pro žáky a studenty, aby se zlepšilo porozumění mladé generace duševním poruchám a důležitosti péče o duševní zdraví.
5. Aktivně podporovat zájem o duševní zdraví a předkládat široké veřejnosti pravdivé a na důkazech založené informace musí také média, která mají zásadní podíl na míře stigmatizace a stejně tak mohou silně ovlivnit míru jejího snižování.
Do přípravy a realizace těchto opatření musí být zapojeni lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. Analýzy totiž potvrzují, že kontakt mezi lidmi, kteří mají a nemají zkušenost s duševním zdravím, je nejúčinnějším způsobem odbourávání stigmat a diskriminace.
Jak si stojí Česko?
Přestože se vnímání duševně nemocných a péče o duševní zdraví v České republice mění k lepšímu, míra tolerance a pochopení vzrůstá jen pomalu. Podle posledních dat Národního ústavu duševního zdraví, který provedl srovnávací šetření postojů veřejnosti mezi lety 2013 a 2019, došlo ve sledovaném období jen k mírnému zlepšení postojů vůči lidem s duševním onemocněním.
Aby se o tématu mluvilo a situace se zlepšila, odstartovala v rámci reformy péče o duševní zdraví v roce 2017 Celonárodní destigmatizační iniciativa Na rovinu. U lidí, kteří přišli s iniciativou do kontaktu, bylo zaznamenáno zlepšení postoje o 4 procent. V případě těch, kteří se setkali s aktivitami souvisejícími s reformou péče o duševní zdraví, se destigmatizační postoje zlepšily zhruba o 7 procent.
Iniciativa Na rovinu bude ve svém úsilí pokračovat i v nadcházejících letech, nicméně těžiště její práce se posouvá více do oblasti duševní gramotnosti.
„Nestačí u lidí měnit postoje, musíme je vybavit schopnostmi a znalostmi, jak efektivně pečovat o vlastní duševní zdraví, protože jen tak budou mít kapacity zvládat běžné i náročnější situace, které dnešní vypjatá doba přináší,“ říká Petr Winkler.
Mezi nejdůležitější aktivity, které komise časopisu The Lancet v České republice doporučuje, patří snižování sebestigmatizace, zvýšení obecného povědomí o duševních onemocněních, práce na změně postojů všech cílových skupin, mezi které patří nejen samotní nemocní, ale také vláda, zaměstnavatelé, zdravotníci, zástupci médií nebo vzdělávacího systému. K tomu všemu má i nadále přispívat pokračující reforma psychiatrické péče, která vstupuje do své druhé fáze.
Autor: redakce NašeZdravotnictví.cz
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama