Obrázek
Obrázek
Zprávy -
31/05/2018

\""Kočičí nemoc\"" toxoplazmózu má třetina Čechů. Svítá naděje na lék

Vědci objevili achillovu patu parazita toxoplazmózy, původce nemoci rozšířené po celém světě a dosud považované za nevyléčitelnou. Zpráva je ale důležitá z jiného důvodu - případný lék by mohl účinkovat i proti malárii, jedné z nejhorších infekcí na planetě.

reklama

reklama

Toxoplazmózu způsobuje parazit, prvok Toxoplasma gondii. Rozmnožuje se ve střevech koček a ty ho roznášejí trusem. Od koček se člověk nakazí ale jen vzácně, protože infekční jsou jen krátce po nakažení, zhruba dva až tři týdny. 

Mnohem častější je nákaza z půdy, z nemytých rukou nebo zeleniny. Anebo ze syrového masa infikovaných zvířat - nejčastěji z vepřového, skopového, kozího, ale také králičího nebo z masa drůbeže chované venku. Zdrojem je i maso divokého prasete a ostatní zvěřina. 


reklama

Toxoplazmózu mívají i delfíni. Pozor na syrové maso nebo ústřice 

Parazita mívají v těle i mořští savci jako vydra, delfín či tuleň. Jejich maso lidé obvykle nekonzumují, tím méně syrové. Toxoplazmózu ale obsahují i měkkýši jako jsou třeba ústřice, které parazita nasávají z vody.

Shrnuto a podtrženo - pokud máte zálibu v různých tatarských biftecích, ochutnáváte těsto na játrové knedlíčky, jíte špatně omyté ředkvičky nebo mrkve a občas si dopřejete syrovou ústřici, patříte dost možná mezi třetinu Čechů, kteří v sobě toxoplazmózu mají. A to jsme na tom ještě dobře, v Německu a ve Francii má toxoplazmózu 70 procent populace a v afrických zemích toto číslo stoupá až na 90 procent.

Častěji ji mají také některé profese jako třeba veterináři, pracovníci jatek, chovatelé zvířat, zahrádkáři a obecně lidé s užším kontaktem s půdou a uvířaty.


Ovlivňuje toxoplazmóza naši psychiku?

Člověku toxoplazmóza obvykle příliš nebezpečná není, infekce zpravidla proběhne bez příznaků. V ohrožení jsou naopak pacienti s oslabenou imunitou, například pacienti po transplantacích, ozáření či s HIV. A rizikem je toxoplazmóza i pro těhotné ženy, respektive pro jejich plod v prvních dvou trimestrech. Parazit ho může (ale nemusí) při vývoji těžce poškodit. Pokud ženy měly toxoplazmózu už předtím, riziko jim ani dítěti nehrozí. 

Jakmile člověk překoná prvotní nákazu, parazit se stáhne a vytvoří tkáňové cysty. S nimi už infikovaný dožije. Podle některých výzkumů týmu profesora Jaroslava Flégra může toxoplazmóza v tomto stadiu ovlivňovat lidskou psychiku a reakce. Výzkum ale stále stojí na nepřímých důkazech a profesor Flégr za něj dostal i žertovnou \""Ig Nobelovu cenu\"".


Přes \""kočičí nemoc\"" možná porazíme malárii

Ať už je parazit pro člověka rizikový nebo není, vědci ho stále zkoumají. To dělá i tým vědců z Glasgowské univerzity. Překvapivě se tak dostal k objevu, který by mohl mít převratný význam. Vědci původně zkoumali fungování parazita a to, jak a čím ho evoluce vybavila k přežití.

Zjednodušeně řečeno tým objevil význam speciálních enzymů thioredoxinů, které v sobě parazit má a které se liší od lidských a zvířecích. Jejich narušení by neublížilo člověku, ale zabilo parazity. A to dokonce v klíčových etapách jejich života, takže by se zamezilo infekci v těle i dalšímu šíření prvoka.

To skýtá velkou naději na vývoj léku nebo vakcíny. Jenže zdaleka nejde o toxoplazmózu. Parazit, který ji působí, je blízký prvokům Plasmodii, které způsobují malárii. Jednu z nejhorších nemocí, jaká kdy lidstvo potkala. Podle některých odhadů má na svědomí smrt poloviny lidí, kteří kdy na planetě žili.


Malárii neumíme úplně vymýtit. Zatím...

Prvok malárie se chová podobně jako prvok toxoplazmózy. Usadí se v těle a nechce ven. A občas navíc vyvolá záchvaty a návraty nemoci, která je mnohem nebezpečnější než toxoplazmóza.

Malárii, kterou přenáší nenápadný komár, lidstvo dosud nedokáže vymýtit a omezuje se jen na její potlačování. V Evropě už je vzácná, ale bývaly doby, kdy jste ji mohli chytit i v údolí Berounky, na Petříně nebo třeba v jižních Čechách. Více v článku Poslední český komár s malárií je z roku 1950. Přinese ji oteplení zpět?

Výzkum vědců z Glasgowské univerzity opatrně vyznačuje cestu, kterou by se mohl ubírat vývoj budoucích léků proti malárii. Parazita, který byl na planetě už v dobách dinosaurů, by lidstvo mohlo umět nejen léčit, ale nakonec třeba také vymýtit. 

David Garkisch

Ilustrační foto: (Zuzanka) David Garkisch, CC0 Creative Commons


reklama

reklama

reklama

reklama