Zdravotnictví je na křižovatce. A to, kam bude směřovat dál, se promítlo i na XXXVIII. sjezdu České lékařské komory (ČLK), který se konal o víkendu 16. až 17. listopadu 2024. Poslední rok byl na události bohatý. Zástupci lékařů podstoupili tvrdá vyjednávání na ministerstvu zdravotnictví nejen o možném zákoně o odměňování, ale také o úhradové vyhlášce a specializačním vzdělávání. Vše rozhoduje o budoucnosti, která i podle prezentujících na sjezdu nevypadá z ekonomického ani z demografického hlediska vůbec dobře.
reklama
reklama
Hned začátek sjezdu České lékařské komory patřil vzpomínce na zesnulou paní docentku MUDr. Jarmilu Drábkovou, CSc., a na zesnulého profesora PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D., kteří za sebou zanechali nesmazatelnou stopu ve zdravotnictví a také v práci pro ČLK.
Pak už následovalo představení nejen toho, co Česká lékařská komora za poslední rok vykonala, ale i kam se budou ubírat její další kroky.
Činnost ČLK a soukromí lékaři v ohrožení
První se slova ujal prezident ČLK MUDr. Milan Kubek, který představil zprávu o činnosti komory, zahrnující reprezentaci doma i v zahraničí, změny v digitalizaci, v právní činnosti, v informování a ve vzdělávání, kde hraje komora důležitou roli. Zásadní je ale další směřování lékařů a potažmo zdravotnictví.
„Musíme si uvědomit, kam jdeme a kam bychom chtěli jít. Jaké jsou naše cíle. Za prvé je to vyšší cena práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře. Dalším cílem je pro lékaře dostupné vzdělávání, a to nejen celoživotní, ale také specializační, kde ČLK je jen jedním z účastníků. Za třetí zachování profesní autonomie a důstojnosti,“ upřesnil prezident ČLK MUDr. Milan Kubek.
reklama
Česká lékařská komora vede mimo jiné registr lékařů, který ke konci roku 2023 čítal 59 284 lékařů a lékařek, a prezident ČLK upozornil na jeden velmi negativní a rychlý trend, a to výrazný nárůst počtu lékařů zaměstnanců na úkor soukromých lékařů.
„Za patnáct let se počet lékařů zaměstnanců zvýšil o 9379, tedy o 38 procent. Naproti tomu počet soukromých lékařů klesl o 1065, což odpovídá minus osmi procentům. Nechceme dopadnout jako lékárníci, kde více než 95 % z nich jsou zaměstnanci. Svoji roli nepochybně sehrává postupující feminizace, kdy lékařky mají větší zájem o zkrácené pracovní úvazky a více je láká jistota zaměstnaneckého poměru. Rozhodující je však ekonomický tlak, kterému jsou soukromí lékaři vystaveni,“ varoval Kubek.
Nezapomněl dále upozornit nejen na velmi nízkou platbu za státní pojištěnce, ale ani na spornou vyhlášku o soudních znalcích, jež je v rozporu se zákonem, na nedostatečnou ochranu zdravotníků, nesplnění dohody z roku 2023 a na úhradovou vyhlášku pro rok 2025, která nastavuje pravidla zavírající lékaře v ještě větší pasti.
Podařilo se domluvit podmínky novelizace zákoníku práce. Nedopadlo však jednání o odměňování lékařů a zdravotníků s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, kdy ministerstvo zdravotnictví nepřijalo ani velmi kompromisní návrh ze strany Sekce mladých lékařů ČLK.
Další část dopoledního bloku uzavřelo odsouhlasení zpráv revizní komise ČLK, Čestné rady ČLK, Vědecké rady ČLK a Sekce mladých lékařů.
Mladí lékaři a přicházející změny
Právě přednáška hlavních představitelů Sekce mladých lékařů ČLK poměrně zaujala přítomné a následovala pak i bohatá navazující diskuze. Mladí lékaři spustili už v roce 2023 první větší kroky ke změně protestní akcí „Nebuď mýval“. Jak to dopadlo?
Došlo ke snížení objemu přesčasové práce, byli zavedeni koordinátoři vzdělávání. Co se zatím moc nepovedlo prosadit, je podle místopředsedkyně Sekce mladých lékařů ČLK MUDr. Moniky Hilšerové zákon o odměňování.
„Podle dotazníku Sekce mladých lékařů ČLK mezi lékaři u 6 % z dotazovaných nedošlo k navýšení základní složky platu vůbec a u 4 % bylo navýšení menší. Na otázku, jestli začali lékaři chodit domů po 24hodinové službě, se k 54 % těch, kdo už chodili po směně domů, přidalo nových 32 %. Co se týče odpracovaných hodin a přesčasů, 20 % z dotazovaných se po změnách vejde do limitu 416 hodin přesčasů a 28 % se i přes změny na pracovišti do limitu nevejde, ale dojde k výrazné redukci,“ konkretizovala výsledky Hilšerová s tím, že jsou velké rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi.
Graf: Celková vyhlídka na počet hodin odpracovaných za letošní rok (n = 956), zdroj: Sekce mladých lékařů ČLK
Stále také přetrvávají nedostatky v oblasti vzdělávání. V projektu KULTIMED, v jehož rámci proběhla anketa a odpovědělo 2800 lidí napříč odbornostmi, celkem 82 % hodnotí studium lékařských oborů jako náročné až neúměrně náročné a 33 % studujících má během studia zkušenost s diskriminací nebo se sexismem ze strany přednášejících.
„I na nás se hodně obrací mladé lékařky, že s tím mají problém. Jenže anonymně pro ně nemůžeme skoro nic udělat. Musí vystoupit z anonymity, k čemuž zatím žádná z nich nenašla odvahu,“ uvedla Hilšerová.
Štafetu po předchozím předsedovi Sekce mladých lékařů ČLK MUDr. Janu Přádovi převzal MUDr. Dalibor Veselý, který popsal mimo jiné velmi náročné jednání s ministerstvem zdravotnictví o návrhu zákona o odměňování, který nakonec nebyl přijat.
Fotografie: MUDr. Monika Hilšerová a MUDr. Dalibor Veselý (zdroj: Martin Kubica)
„Jako soukromý lékař neignoruji ekonomickou stránku věci a šlo mi o to, aby byl návrh pro lékaře uspokojivý a zároveň ekonomicky ufinancovatelný. To se nám po spoustě jednání podařilo. Ministerstvo vypouštělo do éteru, kolik by stály naše návrhy, ale čísla stále neseděla. Nakonec jsme dokázali spočítat návrh, který by splnil podmínky ufinancovatelnosti a také to, aby nástupní plat byl pro mladé lékaře motivační. Aby byli motivováni pracovat po studiu v nemocnicích, určoval se nepodkročitelný standard a zároveň se ponechala motivační složka platu,“ řekl Veselý s tím, že návrh by vyšel státní kasu jen na sedm miliard korun pro lékaře a poskytovatelé byli ochotni návrh ufinancovat, a dokonce se našly tři zdroje. Přesto ministerstvo přišlo s dalším nepřijatelným návrhem.
Po schválení zprávy SML ČLK byla schválena také zpráva o plnění rozpočtu a hospodaření za rok 2024 včetně návrhu rozpočtu pro příští rok a ponechání výše členských příspěvků pro rok 2025.
Hra okolo stavovských předpisů
Největší část diskuze se věnovala změnám stavovských předpisů. Stavovský předpis č. 3, aby jednání sjezdů řídil prezident komory a v případě jeho nepřítomnosti viceprezident, případně sjezdem pověřený člen představenstva ČLK, není-li viceprezident přítomen, a dále stavovský předpis o finančním řádu a stavovský předpis o Sekci mladých lékařů ČLK, aby například do výkonného výboru SML ČLK mohli být zvoleni členi SML ČLK s členstvím delším než šest měsíců, a ne rok, byly schváleny poměrně rychle. Následovaly ale body, které si vyžádaly delší časový úsek.
První diskutovanější změna se týkala toho, jestli Vědecká rada (VR) bude volit předsedu ze svého středu, nebo předsedu zvolí představenstvo komory. Stavovský předpis č. 1 zůstal nakonec po odmítnutí návrhu beze změny, ale změnilo se časové působení Vědecké rady. Nově funkční období členů Vědecké rady ČLK a výkonného sekretáře VR ČLK vždy končí s končící funkcí prezidenta komory.
Ještě větší emoce vyvolal návrh, který doplnil do stavovského předpisu č. 2, že prezident a viceprezident komory mohou být zvoleni do téže funkce nejvíce na dvě po sobě následující období na rozdíl od všech ostatních funkcionářů komory, kteří mohou kandidovat opakovaně bez omezení. Návrh byl schválen, a jelikož platnost začíná v roce 2024, Milan Kubek tak může do funkce prezidenta ČLK kandidovat ještě jednou příští rok, což i během své řeči avizoval s tím, že už víckrát ani kandidovat neplánuje.
Nejisté ekonomické výhledy
Odpoledne už pak patřilo hostům, kteří se zaměřili na ekonomické a demografické výhledy, které nevypadají nejrůžověji. První si slovo vzal ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ing. Zdeněk Kabátek.
„Oproti růstu příjmů celého systému v roce 2020 a 2023, resp. 2024, které byly mezi 8 a 14 %, se příští rok dostáváme na 5 %. A v letech budoucích bude toto číslo stagnovat. Druhou informací je skutečnost, že náklady spojené s produkcí českých poskytovatelů v posledních letech neúměrně rostly, a pokud se budeme dívat na čísla, ten růst byl enormní, mezi 10 a 16 %. V roce příštím počítáme v rámci statistik VZP s poklesem růstu na 4,7 %. Je to číslo významně vyšší, než je číslo vycházející striktně z modelace úhradové vyhlášky (3,3 %),“ upřesnil Kabátek.
Do čísel se ve svých přednáškách ponořili i MUDr. Tomáš Hauer a MUDr. Mgr. Dagmar Záleská, kteří rozebrali možné tragické dopady schválené úhradové vyhlášky pro rok 2025 na lékaře.
Milan Kubek pak ještě upozornil na paradox časového posunu, kdy se negativní trendy vyplývající z úhradové vyhlášky naplno negativně projeví až v roce 2026, což už ale bude současné politické reprezentaci jedno.
Málo dětí, málo lékařů, hodně seniorů
Ještě smutnější data prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., který upozornil nejen na prudce klesající porodnost, ale také na prudký nárůst počtu seniorů a také lidí od 50 let věku pobírajících invalidní důchod z důvodu nejrůznějších chronických onemocnění. Dá se to ale finančně utáhnout a máme šanci?
„V roce 2035 tu bude dvakrát více seniorů, kteří nebudou chodit do práce, budou mít příspěvky na péči apod. Poklesne nominální výběr daní, protože do práce bude chodit méně lidí,“ řekl Dufek a dodal, že ale šanci máme. Například včasný záchyt problému jako šance pro disease management.
„Je tolik nemocí, které nechcete a které nemusíte mít. Karcinom prsu, karcinom kolorekta, diabetes, chronické srdeční selhání a mnoho dalšího se zřejmě platí dvakrát více z daní sociálního pojištění než z veřejného zdravotního pojištění. To je naše šance, kde ještě můžeme něco udělat. Další je restrukturalizace a skutečné propojení sociálního a zdravotního systému, protože by to mohlo kompenzovat problémy na obou stranách. A stárnutí populace nám ani jinou šanci nedává. A obrovskou šancí je, že občan ČR musí být regulován svým vlastním chováním a vědět, že to zdraví má cenu,“ doporučil Dušek.
Fotografie: zleva Ing. Zdeněk Kabátek, prof. RNDr. Ladislav Dušek, PhD. a Bc. Petr Foltýn (zdroj: Martin Kubica)
První den uzavřel ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn přednáškou o elektronizaci zdravotnictví, která by měla postupně vstupovat do praxe od roku 2026. Na něj navázal druhý den tématem digitalizace MUDr. Jan Mečl a vypíchl údaj z průzkumu projektu Po medině, podle kterého lékař stráví ve své praxi 41 % doby administrativou. Zde má také pomoci digitalizace zdravotnictví, kde ale zásadním bodem budou peníze.
„Po napjatém rozpočtu s nedobrým výhledem do dalších let se v současné chvíli používají evropské dotace, což je skvělé. Ale musíme se dívat i na udržitelnost systému a náklady pro malé poskytovatele, kdy dodavatel softwaru, kterému platíme jednou ročně, určitě zdraží a doufám, že částky nebudou astronomické, protože peníze ve zdravotnictví jsou nejdůležitější, abychom měli dostatek zdravotnických pracovníků,“ upozornil Mečl.
Trvající bolesti specializačního vzdělávání
Specializační vzdělávání se podle prezidenta ČLK Milana Kubka posunulo v některých směrech 10 let zpátky a nepotřebuje jen kosmetické, ale razantní změny. O tu se snaží zástupci Sekce mladých lékařů ČLK, kteří se například účastní schůzek na ministerstvu zdravotnictví nejen jako součást koordinátorů specializačního vzdělávání, ale také se zapojují do tvorby systému Administrátor, jímž je pověřen IPVZ (Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví).
„Pro nás bylo nepředstavitelné, že celé studium absolvujeme přehledně elektronicky, ale pak jsme se dostali do systému, který má vše na papíře. Jasným důkazem bylo, že když jsem vyplňoval přihlášku na atestaci elektronicky, musel jsem ji vytisknout a poslat poštou. Základem ke správnému používání ale budou data, která máme velmi omezená. Nyní známe jen počty absolventů lékařských fakult, počty lidí, kteří se zapíšou do jednotlivých oborů, a někdy to, kdo absolvoval zkoušku po kmeni, ale není instituce, která by to zaštiťovala,“ upozornil viceprezident ČLK MUDr. Jan Přáda.
Fotografie: MUDr. Jan Přáda (zdroj: Martin Kubica)
Když ale podle něj chceme zjistit, jak se v systému specializačního vzdělávání lékaři pohybují, jak dlouho jim specializační vzdělávání trvá, kolik je potřeba vypsat atestačních zkoušek, tak informace nedostaneme.
„Je jasné, že tento sytém odhalí spoustu bolestí – poměr školenců a školitelů, jak se pohybují v systému a jakým způsobem je vykázáno jejich vzdělání (některé výkony třeba ani nedělají). Považuji to ale za dobrou věc a nesmíme se odhalení těchto kritických míst bát a měli bychom konstruktivně vše dále řešit,“ dodal s tím, že testovací provoz by měl začít v prvním čtvrtletí 2025 a ostré fungování 1. ledna 2026.
Podařilo se také prosadit platnost kurzů na neurčito a druhá věc, kterou se podařilo prosadit, je, že se od 1. ledna 2025 kurzy lékařské první pomoci, základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace, prevence škodlivého užívání návykových látek a léčba závislostí, radiační ochrana zruší nebo budou na bázi dobrovolnosti. Z čeho ale Přáda radost nemá, je zrušení „kolečka“, kdy zatímco dříve museli mladí lékaři absolvovat tři odborné stáže po dvou měsících v oborech anesteziologie a resuscitace, chirurgie a interní medicína, nyní platí maximálně dva měsíce pro každý obor, což nahrává spíše jeho zrušení a omezení některých praxí v oborech. Zároveň chce prosadit, aby studium v šestém ročníku medicíny bylo praktičtější.
Velkým tématem je také role školitele, která je podle Přády brána někdy spíše jako papírová, a pozorují se snahy o omezení reálné role, aby to byl koordinátor vzdělávání, a je to spojeno se snahou, aby tam byl jen na částečný nebo titěrný úvazek. „My jsme ale chtěli, aby role školitele byla povýšena a aby se tomu mladému člověku někdo věnoval. Tito lidé by ale pak samozřejmě měli být i odměněni,“ doplnil Přáda.
MUDr. Dalibor Veselý pak ještě nakousl upuštění od myšlenky, že atestací se stává její absolvent odborníkem, protože atestační příprava nemůže pokrýt veškeré výkony. „Proto vidíme jako vhodné revidovat programy na základě reálně proveditelné praxe a nastavit pravidelné revize vzdělávacích programů. Atestace má dát kvalitní základ, který je realizovatelné se naučit,“ doplnil Veselý a dodal, že specializovanější výkony by měly probíhat v rámci tzv. kompetenčního vzdělávání jen v určitých centrech, kde ho budou lékaři umět a specializovat se na něj.
Výhodnější nepodepisovat úhradový dodatek
Tradiční součástí sjezdu bylo také právní okénko, kde ředitel právní kanceláře ČLK JUDr. Jan Mach upozornil na přelomový nález Ústavního soudu z roku 2013, jak přistupovat k úhradovým mechanismům. Samotná regulace úhrad není protiústavní, ale má své ústavní meze, kterými by se měly řídit všechny orgány a osoby, a to i zdravotní pojišťovny, i dnes.
Co to znamená v praxi? „Pokud se poskytovatel cítí poškozen uplatněním regulací, protože péči musel poskytnout lege artis a nezbylo mu než překročit stanovené limity, měl by argumentovat nálezy Ústavního soudu i velkého senátu Nejvyššího soudu. Především vůči zdravotní pojišťovně, případně vůči soudu. Na možné překročení limitů je vhodné včas zdravotní pojišťovnu upozornit,“ řekl Mach a dodal, že výhodnější je v těchto případech nemít podepsán úhradový dodatek (smlouvu o výši úhrad a limitů) ani dohodu o přesné úhradě za určitý objem poskytnuté péče. Důkazní břemeno nese podle Macha poskytovatel a je třeba jej dobře připravit.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Martin Kubica
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama