Obrázek
Obrázek
Kauzy -
20/09/2019

Krizový štáb: Pojišťovny platí za péči tak málo, že to nestačí ani na mzdy

Krize ve zdravotnictví je z velké části neviditelná či spíše viditelná jen zdravotníkům. Pacienti ani netuší, že stejná operace stojí v každé nemocnici jinak. Oni ji totiž neplatí, proto tenhle problém neznají. Moc dobře ho ale cítí menší nemocnice. Platby jim často nestačí ani na mzdy.

reklama

reklama

Ukázalo se to na další zastávce Krizového štábu, který teď s kampaní Proti kolapsu zdravotnictví objíždí zemi. Tentokrát zavítal do Rokycan - se zeleným petičním stanem \""Polní nemocnice\"" sbíral podpisy na hlavním náměstí a odpoledne se vydal na debatu s lékaři a sestrami do zdejší nemocnice.

Diskuse v Rokycanech ukázala na palčivý problém celého zdravotnictví. Když vám budou operovat slepé střevo ve velké fakultní nemocnici, má operace vyšší cenu než v nějaké menší regionální, která má paradoxně navíc zpravidla i vyšší náklady.

Je to způsobeno systémem úhrad výkonů od zdravotních pojišťoven. Ty platí různým nemocnicím a lékařům různé částky podle smluv, které s pojišťovnami uzavřeli. Lepší peníze si umí u pojišťoven pochopitelně vyjednat větší nemocnice, ty menší ale o to více tratí a péče v regionech se tak setrvale zhoršuje.

reklama


Zdravotníci: Systém úhrad za péči je nesmyslný

Z debaty se zdravotníky v rokycanské nemocnici vyplynulo, že si kvůli nízkým úhradám nedokáže vydělat ani na své zaměstnance. \""Systém úhrad je nesmyslný. Rokycanská nemocnice dostává za poskytovanou péči méně peněz než potřebuje na mzdy zaměstnanců,\"" shrnul jednoduše problém František Kuneš, předseda místní odborové organizace zdravotníků. 

\""Pan ministr by si měl uvědomit, že nemá jenom fakultní nemocnice, ale že jsou tu i menší nemocnice krajů nebo měst. To jsou ty chudší a nuznější. Zdravotní pojišťovny by rozhodně měly uvolnit zadržované peníze, protože ty patří do zdravotnictví, ne na jejich účty,\"" dodal František Kuneš.


Pacienti: K nám do nemocnice? Radši umřít doma

O špatné pověsti rokycanské nemocnice mluvili i místní obyvatelé, kteří se na náměstí zastavovali k podpisu petice Proti kolapsu zdravotnictví. \""To je hrůza, radši umřít doma. Ani Plzeň není o moc lepší,\"" svěřila při podpisu petice starší paní. Právě do nemocnice v Plzni musí cestovat téměř každý, kdo má složitější zdravotní problém. Ve svém městě totiž pomoc mnohdy nenajde.

\""Myslím si, že je to záměr. Zadlužit nemocnici, dostat ji na kolena a pak ji zprivatizovat a prodat. Na těch sálech se potom bude dělat jednodenní chirurgie, která je atraktivní a výdělečná, i když má spoustu rizik. Pacient doma nepozná, jestli to po zákroku bolí ještě normálně nebo už moc a zvyšuje to zdravotní rizika a pak i náklady na doléčení. Ale takhle to dopadne, věřte mi. Všechno k tomu směřuje,\"" tvrdí skepticky někdejší dlouholetý zaměstnanec rokycanské nemocnice Petr Veselý.


Ministr Vojtěch ignoruje realitu

Krizový štáb 9 sdružuje už patnáct organizací, které se daly dohromady, aby společnými silami a silnějším spojeným hlasem vyjednaly pro české zdravotnictví důstojné příjmy alespoň na úrovni evropského průměru.

Ačkoliv tuzemské zdravotnictví poskytuje srovnatelnou a leckdy lepší péči o pacienty než mnohé země západní Evropy, má na to oproti nim podstatně méně peněz. Do systému směřuje necelých 7 % HPD, zatímco průměr EU dosahuje téměř 10 %. Pojišťovny, ministr zdravotnictví ani premiér situaci adekvátně neřeší, Krizový štáb proto teď monitoruje aktuální stav v regionálních nemocnicích.

„Vyspělé západní země, jako je Německo nebo Rakousko, investují do zdravotnictví více než 11 procent svého HDP, průměr EU je těsně pod hranicí deseti procent. Není možné, abychom u nás fungovali s necelými sedmi procenty, systém jede na dluh,“ hodnotí podfinancování systému členka krizového štábu a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Ministr Vojtěch ignoruje realitu a tváří se, že se nic neděje,\"" dodala Žitníková.


Bez porušování zákona by se zdravotnictví zhroutilo

Přístroje, zdravotnický materiál, energie i tzv. hotelové služby nemocnic se v nákladech od zmiňovaného Rakouska a Německa příliš neliší. Šetří se proto dlouhodobě na platech a mzdách zdravotníků a dalšího personálu. I to si ale už vybírá svou daň - práce ve zdravotnictví mladé neláká a ti, co vystudují, proto nezřídka utíkají za lépe placenou prací v zahraničí. Další část zdravotníků už nad svou profesí zlomila hůl a uprchla ze zdravotnictví do profesí, kde si vydělají víc.

Prakticky celé zdravotnictví se tak potýká z kritickým nedostatkem lidí, což umocňují odchody přesluhujících lékařů do penze. Nemá je kdo nahradit a populace navíc stárne, takže přibývá pacientů a ubývá těch, co by se o ně mohli starat.

Zbývající personál je přetížený. Aby zdravotnictví fungovalo, nemocnice porušují a obcházejí zákon. Třeba lékaři jsou nuceni uzavírat dvě pracovní smlouvy, aby mohli sloužit drastické nelegální přesčasy a na papíře vše vypadalo v pořádku. Slouží 72hodinové směny a v nemocnici pracují v podstatě nepřetržitě třeba od pátku do pondělí. Jeden z příběhů jsme popsali například v článku Lékař: Jsme jako otroci, porušujeme zákony a žijeme ve lži. Pacient to neví


Realita zdravotnictví: Čekat na vyšetření rakoviny skoro rok

I přes tyto \""oběti\"" zdravotníků se ale zdejší péče potichu zhoršuje a stává se mnohdy nedostupnou. Pacienti to poznají, až když jsou v úzkých. Prodlužují se čekací doby na vyšetření i operace.

Týká se to dokonce tak vážných onemocnění jako jsou onkologická. Svědectví o tom přinášejí sami pacienti. Před několika dny to dali najevo i ministrovi Vojtěchovi, který se na Twitteru pochválil za rychlost, s jakou se v Česku léčí rakovina. Skutečnost je ovšem o dost jiná. Více v článku Pacientka: Na vyšetření rakoviny jsem čekala deset měsíců, pane ministře


David Garkisch

Foto: David Garkisch


reklama

reklama


reklama

reklama