Uměla inteligence v moderním zdravotnictví: Kde už se s ní běžně pracuje a kam směřuje současný vývoj AI?

Diagnostika: Nová éra přesnosti

Jedno z nejslibnějších využití AI ve zdravotnictví je v diagnostice. Technologie AI využívají algoritmy strojového učení k analýze obrovského množství dat. S pozoruhodnou přesností a rychlostí zvládají vyhodnotit takové objemy dat, jejichž zvládnutí není v lidských silách.

Své výjimečné schopnosti ukazují AI nástroje například v zobrazovacích metodách, kde často překračují schopnosti lidí. Algoritmy například vykazují větší přesnost v detekci raných stádií rakoviny prsu na mamogramech. I proto například zdravotní pojišťovna OZP jako první u nás začala plně hradit mamografické vyšetření s  třetím čtením snímků pomocí umělé inteligence.

„Od pilotního projektu v pražském Mamodiagnostickém centru Waltrovka před dvěma roky využilo vyšetření s třetím čtením snímků s pomocí umělé inteligence v celé České republice ke konci srpna 2025 už 7785 našich pojištěnek ve věku už od 40, přičemž AI pomohla zachytit i miniaturní nádory, které by lidské oko mohlo přehlédnout. Třetí čtení mamografických snímků AI systémem tak zvyšuje celkovou senzitivitu vyšetření a snižuje počet zbytečných doplňujících vyšetření,“ komentuje dosavadní výsledky zdravotní ředitelka OZP MUDr. Jitka Vojtová, MBA.

Významnější role AI v medicíně

Kromě diagnostiky se AI stále více integruje do dalších zdravotnických aplikací. Například v oblasti ošetřování popálenin a ran pomáhají AI technologie efektivně predikovat průběh hojení a rizika infekcí, což výrazně zlepšuje individuální péči a léčebné postupy.

Umělá inteligence také významně přispívá k prevenci a předpovídání rizika vybraných onemocnění analýzou komplexních dat o pacientech, což podporuje proaktivní řízení léčby.

Podpora zdravotních systémů 

Schopnost AI propojovat se s existujícími zdravotnickými infrastrukturami umožňuje systematickou analýzu dat o pacientech a pomáhá předvídat budoucí zdravotní potřeby a rozdělovat zdroje efektivněji. Tato technologická integrace ale vyžaduje obrovské investice do opatření na ochranu údajů a zajištění bezpečnosti a etického využití osobních informací o pacientech.

AI v aplikacích pro pacienty

Také sami pacienti stále více využívají technologie AI pro lepší péči o své zdraví. Umožňuje jim totiž aktivněji se zapojit do svých zdravotních procesů a přizpůsobuje jejich léčbu osobním potřebám.

Nositelná zařízení jako např. chytré hodinky a aplikace pro monitorování zdraví jsou stále sofistikovanější a jejich algoritmy poháněné AI umožňují analýzu zdravotního stavu v reálném čase.

Tato zařízení upozorňují jak uživatele, tak stále častěji i poskytovatele zdravotní péče na případné zdravotní anomálie, jako jsou nepravidelnosti srdečního rytmu, potíže s okysličováním, dýcháním, rizikové změny kožních znamének a podobně. Tím usnadňují včasný lékařský zásah a zlepšují zdravotní stav pacienta.

„Našim klientům jsme zpřístupnili aplikaci SkinVision zdarma jako součást prevence rakoviny kůže v rámci programu ‚STOP rakovině kůže‘. Aplikace využívá umělou inteligenci k vyhodnocení rizikovosti kožních znamének s přesností kolem 95 %. Pojištěnci si tak mohou průběžně kontrolovat svá znaménko a mít přesnější informaci o jejich potenciální nebezpečnosti. Pokud je znaménko podezřelé, aplikace doporučí návštěvu dermatologa s možným expresním termínem vyšetření zajištěným přímo přes OZP. Aplikace SkinVision je přesto stále jen podpůrný nástroj, určitě nenahrazuje vyšetření lékařem,“ upřesňuje MUDr. Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP.

Systémy AI představují velké výzvy hlavně v oblasti propojování, přenosu dat, ochrany soukromí a regulace, jejich přínosy v podobě vyšší přesnosti, efektivity a personalizované péče jsou ale zřejmé. Umělá inteligence a telemedicína jsou tak na dobré cestě hrát v blízké budoucnosti zásadní roli ve vývoji zdravotní péče, jako záruka lepších výsledků a efektivnější péče o pacienty.

Kam směřuje současný vývoj

Přestože se AI stále častěji uplatňuje v mnoha oborech zdravotnictví, nepřináší zatím náhradu návštěvy lékařů, ale výrazné rozšíření jejich možností. Výsledky jsou sice mnohdy i přesnější, ale zhodnocení lékařem zůstává zásadní. Shoda panuje na tom, že AI zůstává podpůrným nástrojem, ne náhradou klinického úsudku.

1. Rakovina dělohy a další typy rakoviny

Výzkumný model (nikoli klinicky schválený systém) vyvinutý týmem z Daffodil International University, Charles Darwin University a dalších institucí (Austrálie, Kanada), dosahuje přesnosti až 99,26 % (na omezených datech ve výzkumných podmínkách) při detekci endometriálního karcinomu. Pro srovnání, běžná automatizovaná metoda dosahuje kolem 79–81 %. Je ale třeba zdůraznit, že jde o výzkumný model. Stejný model vykazuje vysokou přesnost i u kolorektálního karcinomu (98,57 %), rakoviny prsu (98,20 %) a rakoviny dutiny ústní (97,34 %).

2. Aidoc – izraelský systém pro urgentní nálezy

Aidoc poskytuje AI algoritmy pro detekci mrtvice, plicní embolie, intrakraniálního krvácení a dalších onemocnění. Jsou už schválené FDA i CE a jsou používané ve více než 900 nemocnicích včetně USA a Izraele.

3. AI v radiologii – kardiomegalie a plicní vyšetření

Systémy minoHealth.ai pilotně testované v USA, Vietnamu a Ghaně dosáhly v diagnostice kardiomegalie (zvětšené srdce) o cca 10 % lepší výsledky než radiologové. V USA už dvě třetiny radiologických oddělení využívají systémy s umělou inteligencí. V Evropě se schvalují i autonomní systémy pro rentgen plic. Například ve Švédsku programy AI snižují pracovní zátěž a zvyšují přesnost.

4. Finsko – AI pro rentgen bez nálezu

Studie z Oulu (Finsko): u 9 579 rentgenů hrudníku v primární péči AI správně odhalila 36,4 % snímků bez významných nálezů, se sensitivitou 99,8 % a velmi nízkým počtem falešných negativ. AI tedy velmi dobře funguje i pro rychlé a přesné ověřování závěrů specialistů.

5. Alzheimerova choroba – obrazová diagnostika

AI modely během výzkumů na základě dat z Alzheimer's Disease Neuroimaging Initiative (USA) dosahují přesnosti > 95 % při diagnóze Alzheimerovy nemoci a > 82 % u mírného kognitivního postižení (MCI).

6. Gastroenterologie a další experimenty

V gastroenterologii pilotní studie ukazují, že by umělá inteligence mohla pomáhat při endoskopii (tumory žaludku) s citlivostí srovnatelnou s experty. Britský RaPIDE projekt používá Ramanovu spektroskopii a AI k diagnóze jícnu za 30 sekund. Pracuje nejen přesně, ale hlavně nesmírně rychle. V USA univerzita Pittsburghu vyvinula výzkumný prototyp pro detekci karcinomu prostaty s 98% citlivostí a 97% specificitou atd.

Otázkou tedy je, kdy se slibné experimentální výsledky podaří zavést do běžné klinické praxe. Které ze studií se v ostrém provozu osvědčí a které si ještě budou na praktické uplatnění muset počkat na některý ještě inteligentnější AI model.

Autorka: Šárka Pelcová

Foto: Shutterstock