Kubek: Musíme zabránit epidemii mezi zdravotníky. Za každou cenu

Ve svém komentáři pro nejnovější číslo Tempus medicorum, magazín České lékařské komory, shrnuje vyhlídky Česka poměrně neradostně. Označuje i důvody tohoto stavu - mimo jiné dlouhodobou personální devastaci hygienické služby i nezodpovědnost, s jakou jsme v létě odložili obavy z nákazy koronavirem.

Za vinu to klade politikům, kteří se podbízeli náladám veřejnosti, ale připomíná i roli některých mediálně známých lékařů, kteří nákazu covid-19 mezi veřejností zlehčovali. \""Užívali jsme si léto a svět si ťukal na čelo, jací jsme hazardéři,\"" píše prezident Kubek (celý text viz níže).

Varuje především před současným nárůstem nákazy mezi zdravotníky, kdy se jejich počet každých deset dní zdvojnásobuje. Pokud se ho nepodaří zastavit, vyšplhal by se podle Kubka za měsíc na číslo vyšší než 30 tisíc nakažených zdravotníků, což označil za katastrofu. Veřejnosti vzkázal, že omezení jsou už nezbytná a že jen s její pomocí a respektem k vyhlášeným opatřením se epidemie dá zvládnout...

Milan Kubek: Potopa

Vážené kolegyně a kolegové,

obracím se na vás všechny a na každého zvlášť jako prezident vaší profesní komory i jako váš kolega v  situaci, jakou jsme nikdo z nás dosud nezažili.

Na jaře jsme všichni na televizních obrazovkách konsternovaně sledovali přeplněné nemocnice plné umírajících pacientů a k smrti vyčerpaných zdravotníků v Lombardii. Viděli jsme následky dočasného zhroucení zdravotnictví v New Yorku a nemohli jsme uniknout ani informacím o tisících zbytečných úmrtí ve Španělsku, Francii, Belgii či Velké Británii. Nevím jak vy, ale já jsem se v duchu modlil, aby naše zdravotnictví nikdy nebylo takovým zkouškám vystaveno. Asi jsem se modlil špatně. Záplavu tisíců nemocných, která se valí do nemocnic, již nic nezastaví. Musíme to zvládnout.

V létě jsme se my Češi chovali nezodpovědně a většina z nás ochotně uvěřila povídačkám, jak náš hrdinný národ zvítězil nad zákeřným virem a ukázal tak celému světu, jací jsme pašáci. Zatímco epidemiologové varovali, že bychom neměli slavit předčasně, politici, kteří se populisticky podbízeli náladám veřejnosti, jejich doporučení ostentativně ignorovali. Hrozící nebezpečí do poslední chvíle bagatelizovali i někteří mediálně známí lékaři, jejichž diletantská doporučení negativním způsobem ovlivnila postoj veřejnosti k nezbytným protiepidemickým opatřením. Užívali jsme si léto a svět si ťukal na čelo, jací jsme hazardéři.

Dnes již o vážnosti situace nepochybuje asi nikdo. Epidemie, která se vymkla jakékoliv kontrole ze strany personálně zdevastované hygienické služby, se rozlévá naší zemí jako povodeň. Česká republika se z premianta Evropy propadla na pozici nejhorší. Každých deset dní se přibližně zdvojnásobí počet aktuálně nemocných, každých deset dní se přibližně zdvojnásobí počet hospitalizovaných včetně těch ve velmi vážném stavu. Během deseti dnů se zdvojnásobuje bohužel též počet zemřelých. Statistika je neúprosná. Během deseti dnů se totiž také zdvojnásobuje počet nemocných lékařů i zdravotních sester. Pokud jsou dnes nemocných zdravotníků čtyři tisíce, za deset dní jich bude osm tisíc, za dvacet dní šestnáct tisíc a za měsíc pak tisíců třicet dva. A to by byla katastrofa , které musíme zabránit za každou cenu.

Česká lékařská komora podporuje nezbytná protiepidemická opatření a důrazně vyzývá všechny občany, aby je respektovali, aby byli disciplinovaní, opatrní a k sobě navzájem ohleduplní. Zdravotnictví volá o pomoc. Povodeň, která se na nás valí, bez pomoci celé společnosti nezvládneme.

Je mi samozřejmě líto zaměstnanců, když přijdou o práci, i podnikatelů, kteří kvůli krizi zkrachují. Vím, že asi nejhůř jsou na tom dnes matky samoživitelky, které protiepidemická opatření tlačí do chudoby. Je mi líto seniorů, kteří přežívají v izolaci, i dětí, které nemohou chodit do školy. Ale teď se už opravdu nedá nic jiného dělat. Omezení jsou nezbytná.

Vážím si práce učitelů, v jejichž řadách řádí nákaza s  nebývalou prudkostí a úctu si samozřejmě zaslouží všichni, kdo chodí do práce a udržují naše hospodářství v chodu. Dopady protiepidemických opatření na ekonomiku budou tvrdé a kvůli tomu, že je vláda zavádí opožděně, liknavě a nedůsledně, mám obavy, že se ještě dalšímu přitvrzování stejně nevyhneme. Alternativa neexistuje. Představa, že můžeme mít statisíce nemocných, desítky tisíc hospitalizovaných a že i když nám budou umírat každý den stovky pacientů, bude ekonomika šlapat, tak taková představa je naivní. Buď virus i za cenu ztrát porazíme, nebo on porazí nás a naše ekonomika se zhroutí spolu s námi.

Komora je připravena, podle svých možností, pomáhat v boji s epidemií. Slibuji vám, že budeme především hájit a bránit své členy – lékařky a lékaře i ostatní zdravotníky. Čeká nás všechny tvrdá dřina a komora se bude snažit, aby i v této mimořádné situaci zůstaly podmínky pro naši práci snesitelné. My zdravotníci víme, co je naše povinnost, ale jsme také jenom lidé a máme své vlastní rodiny, o něž se musíme starat. Buďte opatrní. Nemocný lékař stejně nikomu nepomůže.

Děkuji vám všem, vážené kolegyně a kolegové, za práci, kterou v těchto těžkých dnech děláte. Vážím si každého z vás a děkuji vám. Věřím a doufám, že to nakonec nějak zvládneme. Musíme!

Přeji vám všem hodně štěstí a  zdraví. Držte se!

S kolegiálním pozdravem

Milan Kubek