Kubek: Štve mě papalášský přístup politiků. VIP péči pro sebe, lidé je nezajímají

České zdravotnictví nevzkvétá, dal by se parafrází slov Václava Havla shrnout rozhovor s předsedou komory lékařů Milanem Kubkem. Stejně tak nekvetou ani vztahy mezi lékaři a ministrem zdravotnictví. Ten se nedávno v rozhovoru pro časopis Týden velmi silně opřel do lékařů i lékárníků, respektive do jejich stavovských organizací.

Ministerstvo navíc zadalo analýzu, která se zabývá otázkou, jestli by nebylo možné zrušit povinné členství lékařů v jejich komoře. Podle Milana Kubka je to snaha o likvidaci komory jako nepohodlného kritika poměrů ve zdravotnictví. A také pokus zakrýt selhávání ministerstva a ministra v mnoha jiných kauzách – naposledy například s nákupem energií pro nemocnice prodraženým o několik stovek milionů korun.

Podle Kubka komora vadí ministrovi i proto, že bojuje proti importu ukrajinských lékařů, kteří v Česku pracují na výjimku a nemusí skládat odborné ani jazykové zkoušky. Prezident komory to považuje za přímé ohrožení pacientů a závažné porušení zákona. Zároveň upozorňuje na nedodržený slib o zvyšování platů a podfinancované zdravotnictví, které vyhání lékaře a sestry za prací v zahraničí. Chybějící síly pak levně doplňují „gastarbeiteři z Východu“. „Pokud si chceme kvalifikované zdravotníky udržet, není jiná cesta než je lépe zaplatit,“ říká Kubek v rozhovoru.

Ministr zdravotnictví v nedávném rozhovoru pro Týden nebývale ostře zaútočil na stavovské komory lékařů a lékárníků. Nešetřil hlavně Českou lékařskou komoru a nepřímo ji označil za zbytečnou. Jak se vám to četlo?

Bylo mi z toho sice smutno, ale upřímně, překvapený jsem nebyl. Na profesní lékařskou samosprávu útočila celá řada špatných ministrů zdravotnictví. A kde jsou? Na rozdíl od nich komora vydržela, protože dělá dobře svoji práci. V zájmu pacientů hájí kvalitu a bezpečnost lékařské péče.

Ministerstvo zdravotnictví zadalo analýzu povinného členství v lékařské komoře. To jste v takové válce?

Komora upozorňuje na problémy, které pan ministr nechce anebo neumí řešit, a tak si patrně spočítal, že snazší než likvidovat problém bude zlikvidovat toho, kdo na něj upozorňuje.

Zrušení povinného členství lékařů v komoře se ale už v minulosti probíralo víckrát.

Politici, kterým nejsou demokratické principy tak úplně vlastní, zkrátka čas od času podléhají pokušení, že by bylo jednodušší jim nepohodlnou profesní samosprávu zlikvidovat než řešit problémy, na které komora upozorňuje.

V téhle souvislosti je vhodné si připomenout, že profesní komory mají v našich zemích bohatou historii. Ty lékařské začaly vznikat už v osmdesátých letech 19. století a naši komoru zlikvidovali až komunisti po únoru 1948. O něčem asi vypovídá i to, že to byli právě komunisti, kdo se už koncem devadesátých let jako první pokusil obnovenou lékařskou komoru zničit.

Další útoky pak přišly od Klausovy ODS a v roce 2007 dokonce Ústavní soud musel posuzovat, jestli není povinné členství v komoře v rozporu s ústavou a právy lékařů. Soudci ve svém rozhodnutí jednoznačně zdůvodnili, proč je naopak povinné členství v komoře pro společnost důležité a jak nezastupitelnou roli hrají profesní samosprávy v demokratické společnosti. To by měli politici respektovat.

Jak je to s ostatními profesními komorami a s členstvím v nich?

U nás dnes funguje celkem dvanáct zákonem nařízených profesních komor, které regulují výkon daného povolání na základě povinného členství nebo povinné registrace, která ale znamená v podstatě totéž. Vedle lékařské, stomatologické a lékárnické komory jsou to třeba komory advokátů, notářů, daňových poradců, veterinářů nebo autorizovaných inženýrů.

Lékařské komory ale existují ve všech okolních státech a například v Německu nebo v Rakousku mají větší kompetence než naše komora a stát je v jejich práci taky víc podporuje.

Česká lékařská komora je zákonem zřízená profesní samospráva, na kterou demokratický stát přenáší některé své funkce podobně jako na samosprávu místní, tedy na obce, města a kraje. Tohle dělení moci odpovídá principu subsidiarity, kdy demokratický stát chápe, že obyvatelé obce vědí lépe než státní úředníci, jestli potřebují opravit školu nebo postavit bazén. Podobně demokratický stát uznává, že příslušníci daného svobodného povolání, například advokáti, veterináři nebo lékaři, dokážou regulovat výkon svého povolání lépe než nekvalifikovaní úředníci.

Jaké jsou vůbec vztahy mezi komorou a ministerstvem, potažmo ministrem? Vypadá to, že asi ne moc dobré.

Když komora plní svoje povinnosti a nebojí se hájit zájmy svých členů, pacientů a celé české medicíny proti státní moci, dostává se opakovaně do konfliktů s politiky. Aktuálně se snažíme chránit pacienty před nebezpečím, kdy jsou skuteční lékaři nahrazováni nelegální prací cizinců bez dostatečných znalostí češtiny a bez toho, že by někdo ověřil jejich odborné znalosti aprobační zkouškou. To je klasický příklad, kdy jsme naštvali ty politiky, kterým na bezpečnosti a zdraví občanů nezáleží.

O víkendu má lékařská komora celostátní sjezd. Nevystupňovalo se to napětí mezi komorou a ministrem kvůli tomu právě teď?

To si nemyslím. Za pravděpodobnější považuju to, že se pan ministr snaží odvádět pozornost od svých vlastních selhání. Nepřeje si, aby novináři psali o stovkách milionů, které jeho ministerstvo prošustrovalo, když včas nenakoupilo pro nemocnice energie na příští rok. Ty peníze mohly zachraňovat lidské životy a kvůli neschopnosti ministerských úředníků je nemocnice vyhodí oknem. Ostatně, byl za to pochybení někdo potrestán? Nevšiml jsem si. Ti úředníci prý naopak dostali odměny. Pokud je tohle pravda, pak už ničemu nerozumím.

Považujete to za jedinou chybu ministra? To se přece může stát, neodhadl situaci na trhu s energiemi...

Jistě, to máte pravdu. Ale třeba před katastrofou, kterou by způsobilo zveřejňování nákupních cen léků, které nemocnicím pan ministr Vojtěch nařizoval, zachránil zdravotnictví až zákrok někoho zkušenějšího. Ten nejspíš panu ministrovi vysvětlil, s čím si zahrává. Tam byly v sázce miliardy korun.

Trochu osobní otázka: Co když nejde o lékařskou komoru? Nevadíte ministrovi přímo vy? Narážím na jeho prohlášení, že prezident může být volen v zásadě na doživotí, že v komoře jsou stále stejní lidé a chtělo by to novou krev. 

A kdo jiný by měl za komoru mluvit než demokraticky zvolení funkcionáři? Za vládu přece také mluví její předseda.

Nejsem si jistý, jestli jsou lékaři zvědaví na to, aby jim nezkušený právník radil, koho si mají volit za svého prezidenta a kdo bude hájit jejich zájmy. Považuju to za stejně nejapné, jako by Pražáci zakazovali obyvatelům Teplic volit si přes dvacet let za starostu pana Kuberu. Nejenom já, ale ani jiní lékaři asi nemůžou souhlasit s tím, jak propaguje kouření, ale kdyby nebyl dobrým starostou, tak by ho asi Tepličáci opakovaně nevolili na radnici nebo naposledy do Senátu. Je to jejich vůle a nám ostatním do toho nic není.

Pokud dnes připustíme, aby vláda diktovala doktorům nebo advokátům, koho si smí volit do vedení svojí profesní komory, pak by nám zítra mohla nařizovat, koho si smíme volit za starostu, a pozítří se už můžeme probudit ne jako občané, ale jako zaměstnanci privátní firmy s nostalgickým názvem Česká republika.

V poslední době se s ministerstvem střetáváte právě kvůli ukrajinským lékařům, kteří v Česku pracují na výjimku a bez zkoušek. Proč vám Projekt Ukrajina tak vadí? Stojí to za rozbroje s ministerstvem? A není lepší mít aspoň ukrajinské lékaře než žádné?

Komora musí ze zákona hájit odbornost a etiku výkonu lékařského povolání. Když rezignujeme na tenhle náš hlavní úkol, který je v zájmu občanů a pro ně, pak by komora ztratila smysl svojí existence. Pro nás je to naprosto principiální otázka.

Zkusím to vysvětlit. Když k nám přijde pracovat lékař například ze Slovenska, není to žádný problém. Lékařské fakulty v rámci celé EU musí splňovat určité minimální standardy. U škol z ostatních zemí to ale neplatí. A právě proto tihle cizinci podle zákona nemůžou po svém příchodu automaticky začít pracovat jako lékaři. Až do složení aprobační zkoušky můžou, stejně jako medici, vykonávat jenom odbornou praxi, a to pod přímým vedením kvalifikovaného lékaře. Ten navíc musí být vždycky přítomen. Pokud tahle podmínka splněna není, je to závažné porušení zákona, srovnatelné třeba s řízením auta bez řidičáku.

Až tak?

Dovolte mi ještě jeden příklad. Když nastupuju do autobusu, tak oprávněně předpokládám, že jeho řidič má papíry na autobus, a ne jenom na moped. Obdobně musí mít pacienti jistotu, že cizinci v bílých pláštích jsou opravdu prozkoušení lékaři. Pan ministr Vojtěch ale pacientům tuhle jistotu bere. Ještěže existuje lékařská komora. Když už ministerstvo své povinnosti vůči občanům neplní, dává alespoň komora pacientům možnost ověřit si, jestli cizinec, který je ošetřuje, je opravdu uznaným lékařem. Každý zájemce se může podívat do seznamu lékařů na našich internetových stránkách (viz článek Seznam míst, kde pracují lékaři cizinci bez odborných a jazykových zkoušek). Ten, kdo v seznamu není, nemá právo léčit.

Projekt Ukrajina přece ale vůbec nevznikl kvůli lékařům.

To máte pravdu. Jeho cílem je dovoz laciné pracovní síly z Ukrajiny. Pro velké firmy je prostě výhodnější dovážet zahraniční dělníky z chudých zemí místo toho, aby zvedaly mzdy našim lidem. Dostáváme se tak do paradoxní situace, kdy desetitisíce našich lidí odcházejí za lépe placenou prací na Západ a na jejich místa přichází gastarbeiteři z Východu. Lékařské komoře samozřejmě není nic do toho, kdo pracuje v pekárnách nebo masokombinátech pana premiéra Babiše, nemůže nám ale být lhostejné, když Ministerstvo zdravotnictví umožňuje v nemocnicích a lázních pracovat lidem, kteří neumí česky a jejich odborné znalosti nebyly prověřeny aprobační zkouškou.

V jednu chvíli vám ale ministr kývl na to, že import lékařů z Ukrajiny zastaví. Co se pak mezi vámi stalo, že změnil názor a úplně otočil? Nepohodli jste se nějak?

Dovolím si vás poopravit. Pan ministr Vojtěch nerozhodl nic. Zastavení Projektu Ukrajina ve zdravotnictví mu nařídil jeho šéf pan premiér Babiš. Stalo se tak po našem jednání v dubnu, na kterém mu zástupci ministerstva nebyli schopní vysvětlit, jak je možné, že existují dva způsoby, jakými se zdravotníci z Ukrajiny dostávají na náš pracovní trh. Jedni se snaží složit aprobační zkoušku v českém jazyce, druhým rozdává ministerstvo výjimky, aniž by někdo prověřoval jejich odborné a jazykové znalosti. Pan premiér uznal, že on sám by se nikdy nenechal ošetřovat někým, s kým by se nedomluvil a u koho by si nebyl jist jeho kvalifikací. Přiznám se, že jsem měl po té schůzce radost a věřil jsem, že zdravý rozum zvítězil.

Proč ten projekt teda pokračuje?

O měsíc později jednal pan premiér s hejtmany a ti ho přesvědčili, že bez nelegální práce cizinců by se některé nemocnice musely zavřít. A to by samozřejmě poškodilo vládnoucí hnutí ANO v očích voličů. Myslím, že právě tímto argumentem přesvědčili předsedu vlády, aby zrušil svůj slib, který nám dal.

Ani ministr, ani nikdo z hejtmanů by se samozřejmě nenechal ošetřovat někým, s kým by se nedokázal domluvit a u koho by si nebyl jistý, jestli jde opravdu o erudovaného lékaře. Mě opravdu štve tenhle papalášský přístup. Pro sebe a pro své blízké si politici vždycky hledají VIP péči, ale to, kdo bude léčit obyčejné lidi, to je nezajímá.

Spor s ministerstvem máte aktuálně i o platy ve zdravotnictví. Ministr se ale už několikrát nechal slyšet, že lékaři mají peněz dost a že se už ve zdravotnictví přidávalo. Mají lékaři dost, nebo málo?

Především mají dost takových hloupých řečí. Ještě mi schází poznámka o tom, že všichni přece máme stejné žaludky. Čísla hovoří jasně. Plně kvalifikovaný lékař v nemocnici si vydělá dvojnásobek průměrné mzdy, ale rozhodně ne za úvazek 1,0. Pokud chce mít na výplatní pásce 70 tisíc hrubého, musí odpracovat měsíčně navíc kolem padesáti přesčasových hodin.

A komu nestačí čísla, ať použije selský rozum. Pokud by bylo u nás povolání lékaře tak lukrativní, asi bychom neměli doktorů takový nedostatek. V tržní ekonomice platí, že pokud je nějakého zboží či služby nedostatek, jejich cena stoupá. Pokud si chceme kvalifikované zdravotníky udržet, není jiná cesta než je lépe zaplatit.

Ta věc má ale ještě jednu rovinu. Vláda slíbila zdravotníkům od ledna 2019 nárůst platových tarifů o deset procent a teď tenhle závazek odmítá plnit. Chápu rozhořčení kvalifikovaných lékařů, na kterých doslova stojí provoz nemocnic. Průměrná mzda v republice roste meziročně o osm procent a jejich platy chce vláda navýšit o pouhá dvě procenta. A k tomu musí navíc poslouchat mladého ministra, který se snaží vůči doktorům poštvávat veřejné mínění poukazováním na jejich údajně vysoké platy.

Ministr komoru obvinil z toho, že nečinně přihlížela stárnutí lékařů a nic neudělala. Nenesete na tom taky nějakou vinu? 

Tak to už je opravdu tragikomické. Na problém stárnutí a nedostatku lékařů upozorňujeme politiky minimálně patnáct let. A pořád marně. Už v dobách, kdy student Adam Vojtěch zpíval v televizní Superstar a o zdravotnictví se vůbec nezajímal, upozorňovala komora s Lékařským odborovým klubem na obrovské množství přesčasů, které musí doktoři sloužit, na nízké mzdy a na neuspokojivé pracovní podmínky v nemocnicích. Varovali jsme, že pokud se situace nezlepší, budou zdravotníci odcházet.

Personální devastace nemocnic mohla dojít tak daleko jenom díky tomu, že politici znemožnili komoře nemocnice kontrolovat. A dneska tu máme obrovský problém. Jeho řešením ale není zaměstnávání cizinců, kteří neumí pořádně česky a není u nich ani jisté, jestli vůbec splňují odborná kritéria lékaře.

Ministr tvrdí, že komora „těžce nese, že už není jediným partnerem k diskusi“. Víc si prý cení partnerství s Českou lékařskou společností. Jaký je rozdíl mezi touhle společností a komorou lékařů? A skutečně je mezi vámi rivalita o přízeň ministra?

O žádné rivalitě nevím. Jsou to úplně odlišné organizace. Zatímco komora je zákonem zřízená profesní samospráva, odborné společnosti jsou třeba jako svazy zahrádkářů nebo filatelistů. Prostě spolky, ve kterých se dobrovolně sdružuje část lékařů daného oboru. Takový spolek nemůže lékařům ukládat žádné povinnosti a jeho vedení nenese žádnou odpovědnost.

Podobných společností jsou stovky a část z nich se sdružuje právě v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Jiné odborné spolky zůstávají nezávislé a často máme pro jeden lékařský obor dokonce víc takových organizací. Většinou proto, že se páni profesoři mezi sebou nesnesou, a tak si každý založí svoji vlastní odbornou společnost. Ani to ale není žádný problém. Ty společnosti pořádají různé odborné akce a posouvají rozvoj medicíny kupředu. Je rozhodně dobře, že je máme, ale lékařskou komoru nahradit nemůžou.

Já si osobně myslím, že panu ministrovi prostě vyhovuje, že vedení „Purkyňky“ po něm nic nechce a na rozdíl od komory na problémy neupozorňuje a za lékaře ani pacienty nebojuje.

Jak byste existenci komory obhájil vy?

Komora bezplatně prošetřuje každý rok tisíce stížností, se kterými se na nás obracejí pacienti a jejich příbuzní. Komora je jedinou institucí, která může lékaře trestat nejenom za odborná, ale i etická provinění. Kdyby nebylo členství lékařů povinné, každý hříšník by z komory prostě vystoupil, my bychom ho nemohli nijak potrestat a on by mohl poškozovat pacienty dál. Zrušení povinného členství nebo nějaké jiné oslabování komory zkrátka rozhodně není v zájmu pacientů.

David Garkisch