Lékaři porušují zákon, slouží stovky hodin přesčasů, upozornil Pafko

České zdravotnictví je podfinancované, přesto poskytuje mimořádně špičkovou péči. Je to i proto, že lékaři porušují zákon a slouží o stovky hodin přesčasů víc, než jim povoluje zákon. Upozornil na to profesor Pavel Pafko v diskusi s Václavem Moravcem v České televizi.

Problémy zdravotnictví byly dnešním tématem pořadu České televize Otázky Václava Moravce. S ministrem v demisi Adamem Vojtěchem je před kamerou řešil profesor Pavko a lékař a nedávný prezidentský kandidát Marek Hilšer.

Všichni se shodli na tom, že českému zdravotnictví chybí peníze. Profesor Pafko upozornil, že problém českého zdravotnictví není v jeho kvalitě, ale v jeho financování. Je tak otázkou státní koncepce, kolik vláda dá do zdravotnictví. Kvalitou srovnatelné státy dávají podle něho 9 až 11 procent hrubého domácího produktu. V Česku to bývá kolem 7,7 procenta. 

Emeritní profesor dodal, že v Evropě je Česko na 13. místě, pokud jde o dostupnost zdravotní péče (hodnotí se podle 48 ukazatelů). Když se však vezme poměr "kolik muziky za kolik peněz", tak jsme na místě třetím. 


Hodně peněz za málo muziky

Jinými slovy - české zdravotnictví poskytuje špičkovou zdravotní péči, která v mnohém předčí i rozvinuté evropské země, ačkoliv na ni stát zároveň poskytuje méně peněz. Jak je takový stav možný? Podle profesora Pafka je to mimo jiné za cenu porušování zákoníku práce.

Pafko například uvedl, že zákon umožňuje maximálně 416 hodin přesčasů za rok, ale podle jeho průzkumu na českých chirurgiích to je v průměru 812. Na mnoha místech se problém s chybějícími lékaři (a s ještě více chybějícími zdravotními sestrami) řeší přesčasovou prací. 


Nejsou lékaři a není ani dost studentů

Tím se diskuse stočila i k nedostatku lékařů a zdravotních sester v českém zdravotnictví. O tématu jsme informovali například v článku Za rok začnou staří lékaři ubývat rychleji, než školy dodají nové. Lékařů odcházejících do důchodu by mohlo být skutečně už v příštím roce více než absolventů lékařských fakult. Zároveň se v českém zdravotnictví stále zvyšuje průměrný věk lékařů. 

Ministerstvo zdravotnictví chce proto ve spolupráci s ministerstvem školství předložit během prvního pololetí do vlády desetiletý plán navýšení počtu absolventů včetně zajištění peněz pro fakulty. Sdělil to ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch. 

Vojtěch považuje současný stav za závažný strukturální problém, který se měl řešit už před deseti lety. Viní garnituru svých předchůdců ve funkci, že tak nečinili. Zdůraznil, že problém chybějících lékařů se nedá řešit penězi, když lékaři nebudou k dispozici. Proto je třeba zvýšit počty absolventů a dát na jejich výuku fakultám peníze. 


Hilšer: Medicína není už tak atraktivní povolání

Lékař a vysokoškolský pedagog Marek Hilšer v pořadu uvedl, že nyní ke zvýšení počtu studentů nemůže dojít, protože posluchárny jsou přeplněně. "Snažíme se brát co nejvíc studentů, ale tak, aby neklesala kvalita výuky,“ řekl. 

V posledních letech podle něho nedošlo ke zlepšení, přestože to bývalí ministři zdravotnictví slibovali. Zmínil také, že "medicína už není tak atraktivní povolání, jaké bývalo." Hůře než dříve se také daří lákat ke studiu muže, kteří chodí do jiných oborů, kde si mohou vydělat více peněz. "Na medicínu už nejdou ti nejchytřejší studenti, jako tomu třeba bývalo v minulosti. Atraktivita povolání klesá, nutno analyzovat proč," prohlásil Hilšer.


V medicíně ubývá mužů. Je to problém

Také emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko upozornil, že v posledních dvaceti letech probíhá feminizace lékařství. V minulosti byl poměr studentů a studentek půl na půl, dnes činí muži podle jeho zkušeností jen třetinu. 

Pafko dodal, že je nutno počítat s tím, že ženy budou matkami a nebudou mít zájem o plné úvazky. „A to bude problém. Někde už je, v nepřetržitých provozech.“ Doplnil, že chceme-li navýšit počet lékařů o 100, musí se přijmout 140 studentů – vzhledem k „propadovosti“ při výuce. Změna si vyžádá i stavební úpravy pro výuku a to znamená delší čas. 


Nepopulární politické řešení: Komerční připojištění pacientů

V pořadu se diskutovalo také o případném zavedení komerčního připojištění na služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra ho není možné letos prosadit – jde podle něj o systémovou změnu, kterou musí provést vláda s důvěrou a musela by na něm být politická shoda. Pafko podotkl, že je to otázka politická. Strana, která by to prosazovala, by podle něho ztratila hlasy až 2,5 milionu důchodců, kteří by na to neměli, pokud něco nezdědili. 

Současný systém ovšem podle něho podporuje korupci. "Jen hlupák si může myslet, že člověk, který přijede autem za tři miliony, si dá pyžamo a stoupne si do řady s těmi, kteří přijeli tramvají," řekl Pafko. "Babiš, když onemocní, bude mít zcela jinou péči než důchodce ze Žižkova," zdůraznil profesor rozdíly v možném komfortu zdravotní péče i poskytnutých materiálech. Ministr k tomu podotkl, že z hlediska účinnosti a vhodnosti musí být péče stejná, jinak by to bylo protiústavní. 

David Garkisch

Reprofoto: ČT



Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Milan Kubek: Zaměstnávání cizinců bez zkoušek pokračuje. Dokonce roste

Stovky cizích lékařů pracují bez zkoušek. Ověřte si kde: Seznam míst