Hlavička
Zprávy -
04/06/2019

Lékařka kuřáků: Cena cigaret odrazuje nejvíc. V Austrálii stojí 450 korun

Bude se ještě někdy v českých hospodách kouřit? Zakážou nám jednou tabák úplně? Odrazuje od kouření vyšší cena cigaret? A věděli jste, že v nových cigaretách tabák tleje? Rozhovor s Evou Králíkovou, lékařkou pro kuřáky, osvětluje mnoho, co jste o kouření možná ani nevěděli...

reklama

reklama

Je to dva roky, co v Česku začal fungovat \""protikuřácký zákon\"", který mimo jiné zakázal kouření v restauracích. Předcházely tomu doslova roky neúspěšných pokusů, debat, analýz i průzkumů veřejného mínění. Navzdory veškeré kritice teď statistiky ukázaly, že zákaz má výrazný efekt.

Češi si podle statistik ušetřili asi čtyři tisíce pobytů v nemocnici ročně. Zákon nejen snížil počet hospitalizovaných lidí s infarkty či astmatem, ale vedl i k tomu, že klesá počet mladistvých kuřáků, což je pro budoucnost zřejmě ještě důležitější.


reklama

Špatné zprávy pro kuřáky

Pokud bude Česko nadále sledovat trendy ve světě, bude zřejmě přibývat zákazů kouření na veřejných místech, poroste cena tabáku i restrikce na propagaci kouření. Dojde také v tuzemsku na tzv. konec hry, kdy se tabák prakticky přestane prodávat? I o tom mluví v rozhovoru pro Naše zdravotnictví lékařka Eva Králíková, zřejmě nejznámější česká odpůrkyně kouření.

Kdysi dávno bývala sama kuřačkou, ale už přes třicet let se věnuje léčbě této závislosti. Je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a v centru pro závislé na tabáku jim sama dodnes jako lékařka pomáhá s jejich odvykáním. V Česku je tak zřejmě nejpovolanějším odborníkem v tomto oboru...


Kolik životů zachránil protikuřácký zákon? Je to možné nějak odhadnout?

Tak tisíce jich byly určitě. V Česku zemře přes 100 tisíc lidí ročně a z toho asi 16 tisíc, tedy asi každý šestý, umírá na následky kouření. Těchto šestnáct tisíc lidí ztrácí v průměru patnáct let života.

Další věc je, že ta mortalita, tedy jak se umírá v důsledku kouření, má asi třicetileté zpoždění. Dnes tedy umíráme podle toho, jak jsme kouřili před třiceti lety. A stejně tak už zhruba víme, jak budeme umírat kvůli kouření za třicet let.

Myslíte nebo máte data, že si lidé už na zákaz kouření v restauracích zvykli?

Určitě. Vím to i od našich pacientů z centra. Asi každý kuřák potvrdí, že v kuřácké společnosti si snadněji a častěji zapálí. A zakouřená restaurace byla takovým typickým příkladem, kde se naši pacienti ke kouření zase vraceli. Dneska si velmi chválí, že to prostředí je k tomu neláká. Také k nám chodí hodně lidí, pro které ten zákaz kouření v restauracích byla poslední kapka a rozhodli se, že s tím přestanou. Že už je to nebaví.

Zastánci kouření to ještě nevzdali a čas od času se ještě objeví návrh, abychom ten zákaz zrušili. Myslíte, že se to může podařit a že se ještě někdy kouření do českých restaurací vrátí?

Já doufám, že ne. To je anachronismus a z opakovaných průzkumů jasně vychází, že většina společnosti nekuřácké prostředí podporuje. Ta svoboda je právě o tom dýchat čerstvý vzduch a je nadřazená svobodě kouřit. Zákon nikomu nebrání kouřit, každý může kouřit, ale ne tam, kde dýchají druzí.

Bude podle vás tedy ten trend opačný a spíše se budou rozšiřovat další veřejná místa, kde bude zákaz kouření?

Všude ve světě to tak je. Třeba v New Yorku se nekouří od roku 2011 ani venku - takže už ani v parcích nebo třeba na plážích a je to tam úplně samozřejmé. Nedávno byli moji známí v New Yorku a já jsem je prosila, aby mi tam venku vyfotili nějaké cedule se zákazem kouřit. Oni se vrátili, ale žádnou fotku nepřivezli. Říkali, že je to tak samozřejmé, že cedule nejsou potřeba a nikoho to tam už ani nenapadne.

Víte o tom, že by se podobná omezení plánovala i v Česku?

Zatím o ničem podobném nevím, ale určitě bychom potřebovali jeden komplexní zákon o kouření, protože to se zcela vymyká těm ostatním závislostem. Kvůli užívání ilegálních drog tady zemře ročně asi dvě stě až tři sta lidí. Já to nechci zlehčovat - jistěže je to problém. Alkohol má na svědomí dalších asi pět šest tisíc lidí ročně. Ale kouření šestnáct tisíc, takže jeho dopad je daleko větší. Navíc je tu kolem dvou milionů závislých na tabáku, takže je to daleko závažnější téma než ty ostatní závislosti.

Opravdu nechci ostatní závislosti zlehčovat, ale neměli bychom ten tabák tak ignorovat a spíš mu věnovat víc pozornosti. To je věc, která mě vlastně fascinuje celých více než třicet let, co se tabákem zabývám - jak významné to je, jak velký dopad to na zdraví lidí má, kolik lidí kouření zabíjí a jak málo mu věnujeme pozornosti. Nejen populace, ale i lékaři.

Třeba na Novém Zélandu ovšem už plánují kouření zakázat úplně...

Ano, řada zemí už má program, kterému říkají \""end game\"", tedy konec hry. To jsou dlouhodobé plány, na kterých pracují desítky lidí v celých týmech. Třeba ve Finsku chtějí mít do roku 2040 méně než pět procent kuřáků, Skotsko to plánuje kolem roku 2034 a i ten Nový Zéland má podobný plán. Ty plány se ale neustále aktualizují.

Nemělo by mít takový plán i Česko?

No určitě. Ale v České republice zatím asi není ani jediný člověk, který by se věnoval kouření a tabáku na plný úvazek. V roce 2004 jsem byla pozvaná do Irska, když tam zaváděli nekuřácké veřejné prostory - tehdy to byla první země, která to udělala ve všech uzavřených veřejných prostorách. Tamní ministr zdravotnictví referoval o tom, že celé dva roky předtím zaměstnávali a školili pracovníky, aby vysvětlili populaci, proč je ten zákon dobrý. Když jsem jejich počet přepočítala na obyvatele u nás, tak mi vyšlo, že české ministerstvo zdravotnictví by mělo zaměstnávat asi 70 lidí jen na problematiku tabáku.

Vláda navrhla zvýšení daně z tabáku a krabička cigaret tak od nového roku bude nejspíš stát více než stovku. Je to ale pořád jen polovina toho, co leckde jinde v Evropě. Je pro vás stovka za cigarety dostatečná cena nebo by měla růst ještě víc?

Kuřáci to neuslyší rádi, ale bohužel je to jen malé zdražení. Když porovnáte průměrný plat před dvaceti lety a dnes s cenou cigaret, tak si teď můžete koupit asi 1,5 krát více cigaret než tehdy. Reálná dostupnost cigaret je tedy mnohem větší než bývala.

Pokud jde o cenu, tak třeba v Austrálii stojí krabička v přepočtu 900 korun. Je to ale krabička se 40 cigaretami, což je další opatření proti tabáku. Lidé si spíše koupí menší množství cigaret než to velké balení. Ostatně prodej kusovek jsme tu také zrušili. Ale když se vrátím k té ceně v Austrálii, tak naše běžná krabička cigaret tam stojí 450 korun.

Odrazuje vůbec vyšší cena kuřáky od kouření?

Kuřáky moc ne, protože závislý si svoji drogu musí pořídit bez ohledu na to, co stojí. Ta vysoká cena má ale preventivní efekt na lidi, kteří ještě závislí nejsou a teprve začínají kouřit. To jsou právě děti a dospívající a na ně to působí. Studiemi je prokázáno, že vysoká cena cigaret založená na dani, je nejvýznamnější preventivní opatření proti kouření a nepřenosným nemocem vůbec - to jsou cukrovka, nádory nebo infarkty a podobně.

Další věc je, že to vůbec nic nestojí. Účinná prevence může být zadarmo - nekuřácké veřejné prostory nic nestojí. Jednotné balení, tedy bez červené plochy a bez velbloudů, je taky zadarmo, to by tiskl výrobce podle zákona. A ty vyšší daně z tabáku by nejenže nic nestály, ale dokonce by přinesly vyšší zisk pro státní rozpočet, i když by klesl prodej. To je zajímavé, že za méně s cigaret s vyšší daní by stát vybral více peněz než za levnější cigarety. Byl by to tedy efekt jak pro zdraví populace, tak ekonomický.

Jak si vůbec stojíme s kouřením ve světovém srovnání? Platí, že na západ od nás se kouří méně a na východ naopak víc a my stojíme někde mezi?

Ano, asi tak. Třeba v Evropě se nejvíc kouří na východě a jihovýchodě. Nejméně naopak na severu a severozápadě.

Co nové technologie? Není to problém a netáhnou mladé ke kouření? Existují už i soutěže, kde se předvádějí triky s párou...

Je důležité ty technologie rozlišit. Jednak jde o výrobky založené na bázi čistého nikotinu, a to jsou ty elektronické cigarety s tekutinou, která se zahřívá. A pak jsou výrobky na bázi tabáku. Jde údajně o zahřívaný tabák, ale jak jsem byla správně poučena, tak je to ve skutečnosti tlející tabák - proces, který tam probíhá, je tlení. S oblibou tohle uvádím na pravou míru a vysvětluju, že jde o tlející tabák. Ono to nezní tak lákavě, kdybyste měli říct: \""Pojď si zatlejt\"".

Problém je, že u tohoto výrobku ještě není omezený marketing, protože nespadá do kategorie cigaret. Na sociálních sítích se tyhle tlející cigarety propagují, zdůrazňuje se jejich design a snaží se navodit dojem, že jde o elektronické cigarety. To je ale velký rozdíl, protože ty jsou na bázi čistého nikotinu, nikoli tabáku.

Jestli vám dobře rozumím, tak jste zastáncem toho, aby se omezovaly kromě běžných také elektronické i ty \""tlející\"" cigarety.

To je kontroverzní téma. Jestli někdo nedokáže přestat kouřit, tak s touhle technologií svoje zdravotní riziko sníží. Ale jestli tak začne někdo, kdo předtím závislý nebyl, tak je to problém.

Funguje v boji proti kouření podle vás spíše represe nebo prevence?

Já hlavně nemám ráda slova \""protikuřácký boj\"". Pokud tady někdo bojuje, tak je to tabákový průmysl a my se spíš bráníme. A k té prevenci připomínám znovu - účinná prevence vlastně nic nestojí. To je jednotné balení cigaret, nekuřácké prostory nebo to, aby cigarety stály 300 nebo 400 korun. Taky abyste je pak nikde neviděl prodávat, rozhodně ne vedle potravin jako u nás, ale jen ve specializovaném obchodě a ještě v uzavřeném neoznačeném boxu. Nikoho byste taky neviděl nikde kouřit, ani vevnitř, ani venku. A kdyby se pak třeba dítě mělo dostat ke krabičce cigaret, tak by měla být ošklivá, třeba ta jednotně hnědozelená a s varováním. Potom už nemusíte dělat v zásadě nic moc jiného, protože koho by pak lákalo kouření?


David Garkisch

Ilustrační foto: Maxpixel.net, CC0


reklama

reklama

reklama

reklama