Hlavička
18/04/2023

Miliony lidí trpí onemocněním jater. Hlavní příčinou jejich poškození ale není překvapivě alkohol

Každý rok připadá na 19. dubna Světový den zdraví jater. I když jsou játra druhým největším tělesným orgánem a hned po lidském mozku také tím nejsložitějším – vykonávají až 500 životně důležitých funkcí – tak si jich moc nevážíme a staráme se o ně minimálně. Co mají játra na starost? Jak si je chránit? A co je nejčastější příčinou jejich poškození?

reklama

reklama

Játra hrají důležitou roli v metabolické funkci, termoregulační funkci, vylučovací funkci a skladovací funkci, protože ukládá vitamíny A, D, železo, kovy nebo glykogeny. 

„Hodně laické veřejnosti třeba neví, že žluč nevzniká ve žlučníku, ale právě v játrech a ve žlučníku se jen shromažďuje. Játra dospělého člověka vyprodukují kolem litru až jeden a půl litru žluči denně,“ popisuje doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK v Praze. 

Játra mají také důležitou roli v imunitním systému. „Ona obsahují tzv. Kupfferovy buňky, které jsou schopny fagocytovat („požírat“) nejrůznější nečistoty - virové částice, bakterie,“ vysvětluje Slíva s tím, že právě syntéza celé plejády látek se uplatňují v imunitní reakci včetně např. C-reaktivního proteinu (CRP).

reklama

Češi se o játra nestarají

Životní styl má bezesporu velký vliv i na zdraví jater. Může se jednat o pravidelný pohyb, vyváženou stravu či vyhýbání se alkoholu, které mají na správnou funkci jater významný vliv.

Postoj Čechů ke zdravému životnímu stylu se ale od covidového roku 2021 změnil spíše nepříznivým směrem. Podle průzkumu agentury Ipsos z ledna letošního roku se v ČR zvýšil počet lidí, kteří konzumují alkohol a cukr, méně Čechů také pravidelně cvičí a vyhýbá se fastfoodům, než tomu bylo v roce 2021.

Graf: Způsoby péče o játra v české populaci (zdroj: Ipsos / leden 2023)

V grafu výše lze vidět, že podle průzkumu sice jednotky procent obyvatel pije oproti roku 2021 a 2022 více vody a omezují tučná jídla, ale v omezení alkoholu se spíše zhoršujeme. Stejně tak v omezování přebytečných cukrů si nevedeme dobře nebo v udržování pravidelné fyzické aktivity.

Hlavní příčinou poškození není alkohol. Co tedy?

Nejčastější příčinou poškození jater ale není překvapivě alkohol. Jedním z nejrozšířenějších onemocnění jater je tzv. NAFLD (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) – nealkoholové ztukovatění jater. Jak již z názvu tohoto onemocnění plyne – vzniká hromaděním nadbytečného tuku v játrech, může vést k zánětu a jizvení, a nakonec až k jaterní cirhóze. 

Jakkoli je alkohol špatný. Mnohem horší zdá se být další faktory jako právě stravovací návyky, nadměrné pití slazených nápojů apod. V Česku přitom míra nadváhy neustále roste a v současné době je podle Slívy obézních necelých 60 procent populace.

NAFLD lze rozdělit na tzv. steatózu neboli ztukovatění jater, při kterém je více než 5 procent jaterních buněk poškozeno tukem, a tzv. steatohepatitidu, kdy je již na játrech přítomen zánět a poškození.

„NALFD je aktuálně celosvětově nejčastějším onemocněním jater a také nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s játry. Jeho výskyt navíc roste velmi alarmujícím tempem. Donedávna se odhadovalo, že tímto onemocněním trpí zhruba 25 % lidí na celém světě, nejnovější odhady však hovoří už o více než 30 %,“ říká doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK v Praze. 

Obezita a také diabetes

NAFLD úzce souvisí s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, obezitou nebo diabetem 2. typu. „Nealkoholovým ztukovatěním jater trpí až 80 % obézních pacientů a 75 % diabetiků,“ potvrzuje MUDr. Markéta Kubíčková, diabetoložka a vedoucí Diabetologického centra III. interní gerontometabolické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. 

Z tohoto pohledu nejsou tedy vyhlídky do budoucna vůbec příznivé, neboť obezitou trpí v České republice už každá čtvrtá žena a téměř každý třetí muž a s diabetem se u nás léčí každý desátý člověk. 

„NAFLD je tedy především důsledkem zdravotních problémů, které mají svůj původ v současném životním stylu – včetně sedavého zaměstnání, nezdravé stravy a nedostatku pohybové aktivity,“ dodává MUDr. Kubíčková. A výhled do budoucna není optimistický ani v tomto ohledu. 

NAFLD ovšem není jedinou jaterní chorobou. Mezi další patří například virová hepatitida, cirhóza nebo karcinom jater. Onemocnění jater mohou být způsobena infekcí, lékovým či toxickým poškozením, poraněním, ale také genetickou zátěží či autoimunitními procesy. „Vysoké riziko rozvoje těchto nemocí ovšem často souvisí s nezdravým životním stylem,“ upozorňuje doc. Slíva.

Nemocná játra o sobě nedají dlouho vědět 

Nebezpečí onemocnění jater spočívá v tom, že se neprojevuje příliš zjevnými příznaky. Některé nápadnější projevy problémů s játry, jako je ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, slabost, svědění kůže, tlak v pravém podžebří nebo například zežloutnutí kůže, se totiž mohou objevit až ve chvíli, kdy onemocnění dosáhne většího postižení jaterní tkáně.

Velmi důležitý je proto proaktivní přístup k jaternímu zdraví a prevence v podobě pravidelných kontrol stavu jater pomocí krevních testů nebo ultrazvuku v kombinaci se správnou životosprávou. 

„Nejúčinnější je dodržovat zásady zdravého životního stylu, které jsou vzájemně propojené, tj. udržovat si normální tělesnou hmotnost, jíst zdravou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé bílkoviny z ryb, luštěnin nebo drůbeže a pravidelně a dostatečně se hýbat,“ radí doc. Slíva a dodává:

„Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se alkoholu, kouření, toxickým látkám nebo průmyslově zpracovaným potravinám, které játrům jako hlavnímu detoxikačnímu orgánu těla obecně škodí.“

Mnoho jaterních problémů lze tak řešit i bez léků, pouhou úpravou životního stylu. Pro farmakologickou léčbu jsou pak vhodné léčivé přípravky, které mají potvrzené účinky na poškozenou jaterní tkáň - podporují regeneraci jater, urychlují obnovu jaterních buněk, zlepšují jejich funkci.

Podpořit přirozenou regeneraci jaterních buněk lze také užíváním látek přírodního původu, jako jsou například esenciální fosfolipidy. Esenciální fosfolipidy se zabudovávají do membrány jaterních buněk a přispívají tak k obnově jejich struktury a narušené funkce. 

Na trhu je kromě léčivých přípravků také plno doplňku stravy. „Doplněk stravy ale nikdy neslibuje léčbu, což je zásadní rozdíl oproti léčebnému přípravku, který je díky prokazatelnosti registrovaný a má definované spektrum nežádoucích účinků, což u doplňků stravy nenajdeme,“ upozorňuje docent Slíva.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama