NKÚ: Nemocnice za covidové miliardy nakupovaly i přístroje, které téměř nevyužívají
Evropské miliardy určené na posílení odolnosti českého zdravotnictví po pandemii covidu-19 skončily podle Nejvyššího kontrolního úřadu částečně neúčelně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly, neuměly efektivně využít nebo pro ně neměly dostatek personálu. Některé drahé přístroje provedly za rok jen několik výkonů, jiné nebyly ani po téměř dvou letech uvedeny do provozu.
reklama
reklama
Pandemie covidu-19 přinesla českému zdravotnictví mimořádnou finanční injekci. Česká republika získala v letech 2020 až 2023 z evropského nástroje REACT-EU téměř 19 miliard korun na posílení odolnosti nemocnic a připravenosti na budoucí krizové situace. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale stát tuto příležitost z velké části promarnil.
Kontroloři upozorňují, že část evropských peněz byla využita neúčelně a neefektivně. Nemocnice podle nich nakupovaly i přístroje, které reálně nepotřebovaly, pořizovaly je jen jako záložní techniku nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. „Podpora představovala bezprecedentní příležitost k posunu českého zdravotnictví na vyšší úroveň. Naše kontrola ukázala, že tuto příležitost ČR nevyužila,“ uvedl člen NKÚ Roman Sklenák, který kontrolu vedl.
Efektivita uniká
Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj rozdělily na projekty celkem 18,6 miliardy korun. Dotace přitom byly poskytovány stoprocentně, bez nutnosti spoluúčasti nemocnic. Podle NKÚ právě to vedlo k tomu, že některá zařízení pořizovala techniku bez skutečné potřeby.
reklama
Kontroloři prověřili 27 konkrétních přístrojů. U dvanácti z nich v hodnotě přes 41 milionů korun zjistili výrazně nižší využití, než je běžné v českých nemocnicích. Jako příklad uvádějí mobilní rentgeny s takzvaným C-ramenem, které slouží především na operačních sálech.
Nemocnice v Rumburku, Litoměřicích a Teplicích, které spadají pod Krajskou zdravotní, na těchto přístrojích podle NKÚ provedly za celý rok 2024 jen dva až osm výkonů. Celorepublikový průměr přitom přesahuje 400 výkonů ročně. V jiném případě nemocnice pořídila optický spektrometr, který ani po 21 měsících od nákupu neuvedla do běžného provozu. „Méně efektivní či neefektivní využívání pořízených přístrojů zjistil NKÚ u všech kontrolovaných nemocnic,“ dodal úřad.
Podle kontrolorů stát pod tlakem rychlého čerpání evropských peněz upřednostnil rychlé nákupy přístrojů a vybavení před systémovými investicemi, které by skutečně zvýšily připravenost zdravotnictví na mimořádné situace. Peníze totiž musely být vyčerpány během necelých tří let.
NKÚ zároveň kritizuje, že ministerstva při schvalování projektů dostatečně neověřovala skutečnou potřebnost přístrojů. Vycházela převážně ze seznamů požadavků, které předložily samotné nemocnice.
Ministerstvo s kritikou nesouhlasí
Ministerstvo pro místní rozvoj s kritikou nesouhlasí. Podle jeho mluvčí Veroniky Lukášové nemocnice nenakupovaly nadbytečné přístroje, ale připravovaly se na budoucí pandemie a jiné krizové situace. „Je třeba uvést, že v době pandemické krize nelze předem předvídat typy jednotlivých diagnóz a s nimi souvisejícího přístrojového vybavení k jejich diagnostice či léčbě,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva.
Podle MMR sestavilo ministerstvo zdravotnictví seznam přístrojů, které bylo možné z dotací pořizovat, a potřebnost vybavení posuzoval řídicí orgán programu IROP i přístrojová komise ministerstva zdravotnictví u dražších zařízení nad pět milionů korun.
Mluvčí zároveň uvedla, že pokud NKÚ identifikoval nízkou využitelnost některých přístrojů, šlo podle ministerstva pouze o ojedinělé případy. Resort má podle ní pravidelný přehled o využívání techniky díky každoročním kontrolním zprávám nemocnic.
Kontroloři ale upozorňují ještě na další problém. Evropské dotace měly směřovat především na pracoviště navázaná na urgentní příjmy. Síť urgentních příjmů však v době kontroly stále nebyla dokončena a podle plánů bude hotová nejdříve v roce 2029. Část podpořených pracovišť přitom na funkční urgentní příjmy vůbec napojena nebyla. NKÚ proto varuje, že značná část dnes nakoupené techniky bude v době dokončení celé sítě už morálně i technicky zastaralá nebo na hranici životnosti.
Kontroloři doporučují, aby stát v budoucnu zavedl spoluúčast nemocnic na podobných projektech. Právě nutnost investovat část vlastních prostředků by podle NKÚ mohla zabránit pořizování techniky, kterou zařízení reálně nepotřebují.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: ChatGPT
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama
