U nemocnic akutní péče průměrné navýšení úhrad o šest procent, u následné péče o osm procent. Tak zní návrh úhradové vyhlášky pro rok 2024

„Oproti roku 2023 se očekává zvýšení příjmů systému o cca 31,7 miliardy korun. Tento údaj vychází z aktuální predikce stavu ekonomiky ČR v roce 2024, která počítá s valorizací platby za státní pojištěnce z 1 900 korun na 2 085 korun od 1. ledna příštího roku. Predikce příjmů pro rok 2024 i 2023 je vychýlena směrem nahoru a s vysokou pravděpodobností bude výběr pojistného vyšší, než je nyní ze strany Ministerstva financí odhadováno,“ píše se v důvodové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Návrh je v současnosti v připomínkovém řízení. Definitivní znění vyhlášky musí být publikované do konce října. 

Při dvojnásobné inflaci nezní ale tento návrh podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka zrovna lákavě. „Nota bene, když v letošním roce nárůst úhrad byl okolo 4 procent při inflaci ještě větší. To znamená druhý rok budou reálné příjmy zdravotnických zařízení pod inflací a budou se propadat,“ uvedl Kubek v Interview ČT24.

Cíl: Sbližovat základní sazbu

V nemocnicích bude podle Trocha rozhodovat jejich historické podfinancování, ambicí vyhlášky je podle něj základní sazbu sbližovat. Fakultním nemocnicím by měly úhrady vzrůst o 4,7 procenta, velkým krajským o 5,7 procenta, oblastním nemocnicím s urgentními příjmy o 7,3 procenta a menším nemocnicím bez urgentního příjmu o 7,1 procenta. „Polovina meziročního růstu úhrady je určena na navýšení objemu mezd a platů poskytovatelů," dodal Troch.

Ve vyhlášce je podle něj navýšeno financování urgentních příjmů tak, aby jejich provoz nebyl pro nemocnice ztrátový, úhrady pro lékařskou pohotovostní službu vzrostou o pětinu. Vyhláška podle Trocha také podporuje provoz nemocničních ambulancí, paliativní a psychiatrickou péči nebo ruší limity pro počty operací kolen či mandlí.

„Pro segmenty následné lůžkové péče, praktického lékařství a stomatologie, ve kterých je zhoršená dostupnost služeb, byl růst stanoven na 8 procent a pro segmenty domácí paliativní péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách, které poskytují služby na pomezí sociální a zdravotní péče, byl z důvodu vládních priorit stanoven růst na 16 procent. Nad rámec toho je třeba počítat s dodatečným růstem objemu poskytovaných služeb, obzvláště lůžkové elektivní péče, screeningů, preventivních prohlídek a jednodenní péče,“ dodává důvodová zpráva.

Pro rok 2024 došlo v rámci dohodovacího řízení k dohodám ve 4 ze 14 segmentů, a tyto dohody byly stavěny na průměrném meziročním tempu růstu úhrad o 5 procent. Konkrétně se jedná o dopravní službu, lékárny, hemodialýzu a ambulantní gynekologii.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock