Na zimní čas přecházíme možná naposled. Ale jaký zvolit? Letní, zimní?

V noci ze soboty se mění letní čas na zimní a ručičky hodin se posunují o hodinu zpět. Přispat si o hodinu navíc není špatné, ale zdá se, že taková změna škodí zdraví, lidé ji nemají rádi a navíc ztratila smysl. Dosud ovšem není jasné, jestli si v Česku nakonec zvolíme letní nebo zimní čas.

Evropu možná v příštím roce čeká velký chaos v určování času. Dosud bylo střídání letního a zimního času v Evropské unii povinné, napřesrok si ho už budou moci určovat jednotlivé země samy. Buď zůstanou u zimního nebo přeladí trvale na letní.

To je výsledek jednání Evropské komise a také mnohaletého úsilí nejrůznějších spolků, iniciativ a peticí. Většinou se odkazovaly na to, že posouvání času o hodinu dopředu nebo zpět škodí lidskému zdraví.

Je faktem, že se změnou času se musíme nějak vyrovnat všichni, někdo lépe a rychleji, jiný hůř a pomaleji. Podle lékařů skutečně existují lidé, kteří jsou na takovou změnu citlivější. Pojišťovny zase tvrdí, že krátce po změně času narůstá počet nehod. A v aktuálním českém průzkumu agentury STEM/MARK navíc uvedly dvě třetiny dotazovaných, že jim střídání času vadí.


Evropané si přejí zrušit střídání času. Češi jakbysmet

Zdá se, že zrušení střídání času je dobrý nápad. Ostatně si to tak odhlasovalo 4,6 milionu Evropanů z osmadvaceti zemí Unie. Celoevropské ankety se zúčastnilo i 64 tisíc Čechů, přičemž 83 procent z nich si přálo střídání času zastavit. To odpovídá i evropským výsledkům - střídání času si zkrátka nikdo nepřeje.

Zmíněné miliony lidí si zároveň většinově přály zavedení letního času. Odpovídá to nejnovějšímu českému průzkumu agentury STEM/MARK. Pro letní čas by hlasovalo 44 procent Čechů, pro ten zimní jen 24 procent. Lidé tedy spíše chtějí mít světlo večer než ráno.


O "našem" čase rozhodují také biologické hodiny a světlo

I teď to vypadá jasně. Jak řekl předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker: "Lidé to chtějí, my to uděláme." Jenže tak jednoduché to se změnami času nebude, byť odhlédneme od možného chaosu, pokud by evropské země přijaly různé úpravy. Roli totiž hrají i naše vnitřní biologické hodiny.

Jako první na světě to odhalila česká fyzioložka, biochemička a někdejší předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová se svým týmem. Zjistila, že naše biologické hodiny v mozku ovlivňují tvorbu hormonu melatoninu. A biologické hodiny zase souvisejí se světlem, takže se přisvěcováním dají ovlivnit.

To všechno tedy z rozhodnutí jestli žít ve střídavém čase, případně v letním nebo zimním, dělá složitý rébus. Biochemička Illnerová například tvrdí, že při uvažovaném sjednocení času by nám lépe vyhovoval ten zimní, i když si většina lidí přeje spíše více světla večer než ráno, tedy letní čas.


Jak to bylo s časem v české historii?

Jde v zásadě o to, abychom byli synchronizováni se slunečním světlem. Na našem území změnu zavedlo poprvé Rakousko-Uhersko v roce 1916 a střídání času trvalo do roku 1918.

Kvůli úsporným opatřením se letní čas znovu vrátil za druhé světové války, ale fungoval i několik let po ní. Naposledy se do české společnosti střídání času vrátilo (a zůstalo) v roce 1979 při energetické krizi. Poslední úprava je z roku 1996, která letní čas o měsíc prodloužila a ten tak trvá sedm měsíců.

V Česku se navíc po rakousko-uherském vzoru pořád vstává do práce dříve než jinde v Evropě. Rozhodnutí o tom, jaký přijmout model, by to taky mohlo nebo mělo ovlivnit.

Evropský návrh počítá s tím, že si každá země Unie do dubna oznámí, jestli chce zavést trvale letní nebo zimní čas. Pokud bude chtít Česko přejít na zimní čas, může tak udělat nejpozději 27. října 2019. Pak už změny nebudou možné. 


David Garkisch

Foto: Pixabay.com, CC0


Anketa

Jaký čas byste raději chtěli celoročně mít?

Celkem hlasovalo 2362 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Konec příspěvků na brýle. Už se nebudou proplácet skla, ani obroučky