Nádor mozku může začít záchvatem i potížemi se zuby. Dva příběhy ukazují, proč nepřehlížet změny

Alena: Začalo to problémy se zuby

Až do jara 2021 žila Alena aktivním životem a žádné typické neurologické potíže neměla. Hlava ji nebolela a nikdy neprodělala epileptický záchvat. Postupně se jí ale začalo hůře mluvit. Domnívala se, že příčinou je špatně nasazená zubní korunka. Později se přidaly problémy se psaním a všimla si, že se jí při čištění zubů jazyk samovolně stáčí doprava.

Prvního září tedy zašla k obvodní lékařce a hned druhý den k neurologovi. Ten ji sice objednal na lumbální punkci, ale až na konec října. Alena však vnitřně tušila, že na dlouhé čekání není čas. Vyžádala si žádanku na magnetickou rezonanci, kterou shodou okolností obsluhovala její kamarádka.

„Už když mi během vyšetření aplikovali kontrastní látku, poznala jsem, že je zle,“ vzpomíná na své pocity. Kamarádka jí pak s pláčem sdělila, že to není v pořádku a lékaři záhy pojmenovali diagnózu přesně: agresivní zhoubný nádor mozku – glioblastom.

Alena tehdy ve věku 56 let slyšela i velmi nepříznivý odhad délky života - půl roku až dva. Rozhodla se však nevzdat. Namísto propadnutí panice si Alena zakázala černé myšlenky. Nastavila si jasnou psychickou bariéru v podobě opakujícího se hesla: „To dáš, to dáš!“ Události pak nabraly rychlý spád. Následovala hospitalizace na neurochirurgii ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, biopsie a samotný operační zákrok. „Kontrolní vyšetření na magnetické rezonanci však odhalilo nová menší ložiska. Paní doktorka na onkologii mi proto nastavila kratší, ale o to intenzivnější radioterapii spojenou s chemoterapií,“ vysvětluje léčebný plán. 

Část nádoru zůstává v mozku, protože ji nelze bezpečně operovat, podle jejího vyjádření ale od roku 2022 neroste. Nemoc jí zanechala potíže s řečí, psaním a hybností pravé ruky. Přesto se vrátila do práce, věnuje se rodině, zahradě i svým psům. „Nevzdávejte se. Pokud nemáte koníčky, najděte si je. A čím víc, tím líp – alespoň nebudete myslet na blbosti,“ vzkazuje lidem, kteří čelí podobné diagnóze.

Radku upozornil na nádor epileptický záchvat

U Radky se nemoc projevila jinak a mnohem dramatičtěji. Až do jara 2025 žila Radka ve Vysokém Mýtě běžný a aktivní život nezadané mladé ženy. Pracuje jako logistička, což obnáší práci na počítači i přímo na dílně. Vše se ale dramaticky změnilo 9. května 2025 – necelý měsíc po jejích 32. narozeninách. Během tradičního pochodu Přes tři hrady ji z čistého nebe postihl první epileptický záchvat. „Přišla jsem k sobě až v sanitce a co se dělo mezi tím, vůbec nevím,“ vzpomíná. Obrovským štěstím bylo, že přímo za ní a její kamarádkou šli zdravotníci, kteří jí okamžitě poskytli odbornou první pomoc.

Z urgentního příjmu v nemocnici v Ústí nad Orlicí, kde vyšetření CT odhalilo nádor v hlavě, nabíraly události rychlý spád. 21. května 2025 byla Radka převezená na neurochirurgii do Ústřední vojenské nemocnice v Praze a hned následující den podstoupila operaci. „Doktoři mi vzali jen část nádoru, aby nepoškodili centrum řeči a další důležitá centra v zasažené části mozku,“ popisuje zákrok. Po několika dnech hospitalizace se vrátila zpět do nemocnice v Ústí n. O. a do jednoho měsíce od záchvatu už byla v domácí péči.

Obrovskou vzpruhou pro nácvik běžného života byla pro Radku rodina a přátelé, kteří ji v nemocnici navštěvovali každý den. Rodina navíc nebyla v konfrontaci s onkologickým onemocněním poprvé – před lety podstoupil operaci rakoviny štítné žlázy její bratr a jen týden po Radčině operaci čekal stejný zákrok na štítné žláze i její sestru, která si bulku na krku nahmatala po porodu. 

I když kontrolní magnetická rezonance v říjnu 2025 vypadala nadějně a Radka se mohla vrátit do práce, lednová kontrola v roce 2026 ukázala, že se Bedřich začal zvětšovat. Místo klasického ozařování a chemoterapie se jí však otevřela zcela nová cesta: nově schválená cílená biologická léčba v tabletách. „Prášky snáším skvěle, bez vedlejších účinků. Je mi stále líp a líp, víc se cítím jako já. Zabíjíme Bedřicha a já u toho chodím do práce,“ popisuje s nadsázkou i úlevou.

Dnes Radka dělí svůj život na dobu „před operací“ a „po operaci“. Předtím ráda šila, cestovala, jezdila na kole, četla a podnikala vícedenní túry. Dnes zatím plně zvládá čtení knížek a postupně pracujeme na návratu ke všem ostatním koníčkům. Největším pomocníkem v boji s nemocí je pro ni nadhled, humor a otevřené mluvení o tom, co prožívá. Všem s podobným osudem vzkazuje jasné poselství: „Nikdy nevíš, co tě potká. Berte život s humorem, ono to jinak ani nejde v téhle situaci.“ A přidává i své oblíbené motto: „Žij život.“

Příznaky mohou být nenápadné i náhlé

Nádory mozku představují mimořádně závažné a komplexní onemocnění, které zásadním způsobem zasahuje do života pacientů i jejich blízkých. Přestože postihují všechny věkové kategorie, často se vyskytují u dětí do 5 let a dospělých nad 60 let. Významná část pacientů je však diagnostikována v produktivním věku mezi 30 a 50 lety, kdy volba léčebného postupu zásadně ovlivňuje nejen samotnou prognózu, ale i další kvalitu života. 

Ročně je v Česku diagnostikováno zhruba 850 nových případů nádorů mozku a míchy, kterých existuje přes 140 různých typů. Přibližně polovinu z nich tvoří gliomy, mezi nimiž je nejčastější velmi agresivní glioblastom. 

Největším úskalím bývá včasné rozpoznání varovných signálů, které mohou zpočátku působit velmi nenápadně. Pacienti je snadno zamění za přepracování, stres nebo běžnou únavu. Teprve zhoršující se obtíže je dovedou do ordinace lékaře.

Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité a přímo závisí na přesném umístění nádoru, jeho velikosti a typu, protože různé části mozku řídí odlišné tělesné a psychické funkce. Mezi nejčastější příznaky patří:

● Epileptické záchvaty, které se nově vyskytnou u dospělého člověka

● Výpadky tělesných funkcí podle zasažené oblasti – slabost, necitlivost či ochrnutí končetin, potíže s mluvením, pamětí nebo sluchem

● Změny chování a osobnosti, které se mohou projevit jako apatie, neobvyklá agresivita nebo neklid

● Bolesti hlavy, zvracení, závratě či poruchy zraku (např. dvojité vidění nebo výpadky zorného pole)

Zvlášť zrádné je, že se některé obtíže mohou zpočátku jevit jako důsledek únavy, stresu nebo jiných běžných problémů. Ani samotný příznak automaticky neznamená nádor mozku, nově vzniklé nebo postupně se zhoršující neurologické potíže by však lidé neměli přehlížet. Při prvním epileptickém záchvatu je nutné neodkladné lékařské vyšetření.

Léčba se vybírá podle konkrétního nádoru

Pomaleji progredující nízkostupňové gliomy postihují převážně pacienty v produktivním věku a jejich dopad na socioekonomické fungování pacienta je dlouhodobý a velmi výrazný. Základem diagnostiky je podrobné neurologické vyšetření a moderní zobrazovací metody, jako jsou MRI, CT či PET/MR. Rozhodování o náročné léčbě – která zahrnuje neurochirurgické zákroky, radioterapii, chemoterapii či cílenou léčbu nově dostupnou pro pacienty s nízkostupňovým gliomem, musí vždy probíhat pod vedením multidisciplinárního týmu odborníků.

Volba léčby musí být individuální a zohledňovat charakter nádoru, celkový stav i životní situaci pacienta. Zejména u mladších nemocných je důležité vedle účinnosti léčby zvažovat také její dlouhodobé dopady na kognitivní funkce, kvalitu života a možnost pokračovat ve studiu, práci či rodinných plánech. 

„V posledních letech dochází k významnému posunu v diagnostice i léčbě nádorů mozku. Díky pokroku v molekulární diagnostice dnes dokážeme lépe porozumět biologickému chování jednotlivých nádorů a přesněji přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi. Vedle tradičních léčebných metod, jako jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie, se postupně otevírají také možnosti cílené léčby. Významným příkladem jsou nízkostupňové gliomy s mutací genu IDH, u nichž nové léky umožňují oddálit progresi onemocnění a potřebu následné onkologické léčby. Naším cílem totiž není pouze prodloužit život pacientů, ale také co nejdéle zachovat jeho kvalitu, soběstačnost a možnost vést běžný život,“ vysvětluje MUDr. Simona Paulíková, Ph.D., lékařka Kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice Hradec Králové. Důležité tedy je, dostat se k léčbě co nejdříve, což může být občas náročné. 

Kde hledat informace a jak se vyznat v cestě léčbou

Právě s orientací v náročné situaci má pomoci nový vzdělávací web Vše o hlavě, který při příležitosti Světového týdne povědomí o nádorech mozku (24.–31. října 2026) spouští pacientská organizace Hlas onkologických pacientů.

Web přináší informace o varovných příznacích, rizikových faktorech a častých mýtech. Pacientům a jejich blízkým nabízí také průvodce Cesta pacienta s nádorem mozku a míchy, na kterém spolupracovali odborníci z neurochirurgie a onkologie. Provází je jednotlivými fázemi od prvních příznaků přes diagnostiku a léčbu až po rekonvalescenci a návrat do každodenního života.

„Hlavním posláním našeho nového dlouhodobého edukačního projektu Vše o hlavě je destigmatizace nádorových onemocnění mozku,“ říká Mgr. Petra Adámková, předsedkyně výboru HOP. Cílem je nabídnout lidem srozumitelné a odborně podložené informace ve chvíli, kdy je potřebují nejvíce.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock