Hlavička
24/05/2022

Náklady ve zdravotnictví rostly vloni čtyřikrát rychleji než česká ekonomika. Pojišťovny žádají rok 2023 bez deficitu

Celkové náklady veřejného zdravotnictví vloni dosáhly 406,8 miliardy korun. Zatímco ekonomika vzrostla meziročně o 3,3 procenta, náklady ve zdravotnictví rostly o celkem 13 procent, tedy čtyřikrát rychleji. Vyplývá to z výročních zpráv pojišťoven a z analýzy Svazu zdravotních pojišťoven.

reklama

reklama

I z tohoto důvodu svaz varuje před dalším růstem výdajů, neboť by mohl ohrožovat udržitelnost celého systému.

„Podíl objemu veřejného zdravotnictví k HDP od roku 2019 neustále roste a v současnosti se blíží sedmi procentům. Potíž je, že náklady rostou výrazně rychleji než ekonomika jako celek, zjednodušeně – rychleji, než si můžeme dovolit. Pokud tedy nechceme, aby tyto náklady začaly ještě více zatěžovat například cenu práce nebo státní rozpočet,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR. 

Podle Friedricha přitom nejde jen o vliv covidu, ten se loni podílel na nárůstu zhruba 20 miliardami, ale celkový nárůst byl 46 miliard.

reklama

Nejrychlejší růst nákladů u záchranné služby

Z hlediska jednotlivých segmentů nejvýrazněji rostly náklady na záchrannou službu, a to o 28 procent. Ty ovšem co do objemu patří mezi relativně malé položky, jež tvoří jen okolo 4,6 miliardy korun. 

Největší položkou je lůžková péče s 229,3 miliardy korun (z toho nemocnice 211 miliard), kde meziroční růst činili 15 procent. Druhou největší položkou je ambulantní péče s 109,5 miliardy korun a růstem o skoro 9 procent. 

Výdaje za léky na předpis byly meziročně téměř stejné, mírně pak rostly náklady na lázeňskou péči, kam navíc směřovaly vzhledem ke covidovým omezením další formy státních příspěvků.

V roce 2021 i v roce 2022 je hospodaření zdravotních pojišťoven v deficitu, protože příjmy z pojistného a z plateb za státní pojištěnce jsou nižší než výdaje, pojišťovny je tak dorovnávají z rezervních fondů. Pro rok 2023 a další se aktuálně jednak jedná v Poslanecké sněmovně o mechanismu pravidelného zvyšování státních příspěvků, jednak probíhají cenová jednání. 

Cíl: vyrovnané příjmy a náklady

Cílem pojišťoven je, aby pro rok 2023 již byly příjmy a náklady vyrovnané. Pokud se má systém podle svazu pojišťoven po dvou letech deficitů stabilizovat, musí se zpomalit růst nákladů. Zdravotní pojišťovny v rámci SZP ČR proto budou navrhovat v různých segmentech nárůsty cen jen tak, aby byly příjmy a výdaje vyrovnány.

„Cenové návrhy zdravotních pojišťoven se letos střetávají s představami zástupců poskytovatelů a hledání dohody je mimořádně obtížné. Cílem členských zdravotních pojišťoven SZP ČR je výše úhrad, která systému jako celku zajistí v roce 2023 vyrovnané hospodaření,“ říká Ladislav Friedrich.

Uplynulé dva roky byly podle Friedricha výrazně deficitní a úhrady se navyšovaly zcela mimořádně, zdravotnická zařízení z nich byla schopna i tvořit rezervy.

"Pojišťovny v roce 2023 nechtějí ani sanovat předchozí ztráty, navyšovat zůstatky fondů, ani si ponechat meziroční růst výběru pojistného. Nicméně třetí deficitní rok v řadě by už znamenal vážný problém,“ dodává s tím, že pojišťovny vítají aktuální návrh ministerstev financí a zdravotnictví na trvalou zákonnou valorizaci státního příspěvku. Tento mechanismus totiž pojišťovny dlouhodobě doporučovaly, a bude-li přijat, umožní přesněji předvídat příjmovou část systému.

Česká lékařská komora ale považuje vládní návrh valorizace plateb za státní pojištěnce za nedotažený, protože neodráží současnou ekonomickou situaci. Více si přečtěte o návrhu a vyjádření ČLK ZDE.

 

Autor: Redakce NašeZdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama