Odměny za rizikovou práci s nakaženými? Slibovali stovky, je z toho 35 korun

Zdravotníci opět zjistili, jak je to se sliby vlády a ministra zdravotnictví. Za náročnou a rizikovou práci měli dostat zvláštní odměny až 500 korun za hodinu. Realita? Někde nemají nic, někde příplatek 35 korun. Nemocnice tvrdí, že peníze nemají, ministerstvo říká, že jich mají dost.

Pamatujete, jak ještě nedávno premiér Babiš i ministr Vojtěch děkovali zdravotníkům a slibovali jim tučné odměny za vyčerpávající nasazení při potlačování epidemie koronaviru? Ministr Vojtěch dokonce spočítal, kolik by měli na příplatcích dostat. K hodinové mzdě od 100 do 500 korun; těm, kteří odebírali vzorky nakažených pacientů, se mělo vyplácet dokonce 1500 korun za hodinu.

Z pětistovky odměna zhubla na 35 korun

Dopadlo to podobně jako s předchozími sliby o zvyšování platů zdravotníků. Skutečně vyplácené odměny vypadají téměř jako výsměch. Například lékaři z infekční kliniky Fakultní nemocnice Brno, kteří nepochybně stáli v první linii proti koronaviru, dostali „odměnu“ v desítkách korun.

Právě kolektiv dvaceti lékařů této kliniky napsal ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi otevřený dopis. Popisují propastný rozdíl mezi jeho sliby a realitou. „Výše reálně vyplácených odměn se tak za měsíc duben, kdy koronavirová krize kulminovala, pohybuje pouze kolem 80 Kč hrubého za hodinu práce. Za měsíc březen pak dokonce pouhých 35 Kč hrubého,“ uvedli v dopise lékaři.

Ministr odměny nařídil, ale peníze neposlal

Lékaři se pochopitelně nejprve obrátili na management nemocnice. Odpověď? „Vedením nemocnice nám bylo doslova sděleno: ‚Kde nic není, ani čert nebere. Ministr nějaké odměny nařídil, peníze na ně ale neposlal‘,“ píší lékaři z Brna. Mluví ale i za tisíce dalších zdravotníků v celé zemi, kteří si jen méně viditelnou formou stěžují na totéž – odměny buď nejsou vůbec, nebo jsou nízké a do slibů vlády a ministerstva mají daleko.

Přitom ještě před měsícem premiér Babiš měl odměny zdravotníkům za jednu z priorit. „Za velice důležité považuji okamžitě navrhnout odměny pro zdravotníky, kteří jsou v první linii a samozřejmě i v domovech seniorů a sociálních službách. Mělo by jít zejména o odběrové týmy, záchranku, infekční oddělení, ARO, laboratoře a ostatní zdravotníky pečující o covidové pacienty a hygieniky,“ řekl v rozhovoru pro Právo. Tehdy tvrdil, že peníze by měly poslat pojišťovny. Počátkem května se vláda pochlubila schválením odměn pro zdravotníky. 

Za mimořádnou práci náleží mimořádná odměna, sliboval Vojtěch

Stejně štědrý byl ve svých slibech i ministr Vojtěch. V dubnu, kdy krize kolem nákazy vrcholila, vydal pokyn ředitelům nemocnic, kde stanovil i přesné částky odměn. „Mimořádná odměna přepočtená na hodinu pracovního výkonu by se měla pohybovat v rozmezí 100 Kč/hod až 500 Kč/hod, a to v závislosti na náročnosti vykonávané práce a míře rizika. Odměna členů odběrových týmů provádějících odběry by měla být ve výši 1 500 Kč za hodinu této činnosti,“ napsal v dopise všem ředitelům nemocnic spadajících pod Ministerstvo zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Je vysoce žádoucí, aby byli zaměstnanci, kteří provádí vysoce náročné činnosti související s řešením pandemie nemoci covid-19, za tyto činnosti mimořádně odměněni,“ uvedl v pokynu Vojtěch. Pokyn ředitelům nemocnic dovodil slovy „ukládám vám zajistit“ (odměny).

Lékaři prosí ministra o zjednání nápravy

Jak to ve FN Brno a ve většině ostatních nemocnic v Česku dopadlo, je po prvních dvou výplatách odměn jasné. V Brně to vedení nemocnice lékařům odůvodnilo špatnou ekonomickou situací nemocnice, která se potýká s více než miliardovým dluhem. Jinými slovy – lékaři a sestry nasazení v době koronavirové krize svými odměnami sanují dluhy nemocnice, svého zaměstnavatele.

„V této velmi nízké a nedůstojné částce zcela jistě není zohledněno extrémní nasazení veškerého lékařského personálu a vysoké riziko, kterému jsme na Klinice infekčních chorob čelili a nadále čelíme,“ napsali ministrovi lékaři. Prosí ho o vyjádření k „neutěšené situaci a o urychlené zjednání nápravy“.

Ministerstvo: Nemocnice mají peněz dost

Redakce Našeho zdravotnictví reakci ministra, potažmo ministerstva zjišťovala. Ministr se k situaci lékařů nijak nevyjádřil, odpověď zpracovalo jeho tiskové oddělení. Postoj ministerstva lze shrnout jednoduše: Nemocnice mají peněz dost. Ministr sice vydal „rámcový pokyn“ k výši odměn, ale o jejich spravedlivém nastavení si rozhodují nemocnice samy.

Z rozpočtu resortu zdravotnictví ministerstvo žádné dotace na odměny neuvolní, nemocnice si mají nějak poradit. Peníze by měly najít v úhradách, které jim z veřejného zdravotního pojištění posílají pojišťovny.

„Kromě toho byla navýšena platba za státní pojištěnce, to znamená pro tento rok navýšení finančních prostředků pro zdravotnictví o 20 mld. a pro příští rok o 50 mld. Kč,“ uvedla pro Naše zdravotnictví Renata Povolná, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví (Více v článku Změní pandemie české zdravotnictví? Stát zvyšuje platby za děti a staré). Dodala, že se navíc připravuje tzv. kompenzační vyhláška, která by měla nemocnicím uhradit zvýšené náklady v souvislosti nákazou.

„Nemocnice by tedy na mimořádné odměny za covid-19 měly mít dostatek finančních prostředků. Ministerstvo vydalo rámcový pokyn, nicméně nastavení spravedlivé výše odměn za práci v každé jednotlivé nemocnici je jednou ze základních úloh managementu nemocnice,“ uvedla ve své odpovědi Renata Povolná.

Záchranářům vláda na odměny poslala 1,1 miliardy

Zatímco lékaři a sestry jsou vydáni napospas vedení svých nemocnic, u záchranářů je situace jiná. I oni čelili koronaviru v první linii jako jejich kolegové v nemocnicích. „Jsem přesvědčen o tom, že záchranná služba sehrála klíčovou roli v boji proti epidemii covid-19,“ uznal na tiskové konferenci počátkem května ministr Vojtěch.

Na mimořádné odměny pro záchranáře ovšem vláda vyčlenila 1,1 miliardy korun. Ministr při té příležitosti prohlásil, že každý ze zdravotníků dostane 40 tisíc korun měsíčně za každý odsloužený měsíc v době epidemie. Na plnění tohoto slibu ještě nedošlo, padl teprve 7. května.

Zdravotnické odbory ministra na nízké odměny upozorňují opakovaně

Ke stejnému postupu u zdravotníků v nemocnicích proto záhy ministra vyzvaly zdravotnické odbory a Lékařský odborový klub (LOK-SČL). Odbory tím chtěly předejít přesně tomu, co se teď děje, tedy že nemocnice libovolně krátí přislíbené odměny. „Znovu se na vás, tentokráte naléhavě, obracíme se žádostí o stanovení odměn/zvláštních příplatků pro zaměstnance nemocnic, sestry ze zařízení sociálních služeb, hospiců a domácí péče,“ napsali zdravotníci ministrovi.

„Finanční situace fakultních nemocnic je velmi různá, jistota úhrady zvýšených nákladů žádná, bližší parametry pro odměny nebyly nastavené a závěr je, že každá nemocnice vyplatila odměny jinak,“ vysvětlila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Aby bylo zřetelně jasné, že jde o peníze na odměny, dopis zakončuje výzva: „Odměny/zvláštní příplatky je nutné řádně profinancovat a stanovit takovým způsobem, aby je zdravotnická zařízení nemohla použít na jiný účel. Opět doporučujeme využít formu dotačního titulu.“

Kubek: Politici se příliš rychle otřepali

Ještě před měsícem přitom premiér Babiš vysvětloval, proč se Česko bude muset víc zadlužit. Tvrdil, že je to především kvůli podpoře zdravotnictví a zvýšení příjmů zdravotníků. „Ty peníze jsou určené na platy sestřiček, lékařů, hygieniků, epidemiologů a dalších pracovníků, protože si je zaslouží. To oni s obrovským úsilím a nasazením virus zabrzdili a díky nim jsme na tom i z hlediska úmrtí v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě i ve světě velice dobře. Proto musíme mít ve zdravotnictví dostatek peněz a vytvořit strategii, abychom zdravotnictví stabilizovali, podpořili jeho rozvoj a motivovali i naše lékaře a sestřičky, kteří pracují v zahraničí, aby se vrátili domů. K tomu jim musíme dát nejen dobré platy, ale vytvořit dobré podmínky a další výhody, jako třeba výsluhy nebo dřívější odchod do důchodu,“ tvrdil v dubnu Babiš pro Právo.

Situace s nesplněnými sliby o výši odměn se nelíbí ani České lékařské komoře. Podle jejího prezidenta Milana Kubka politici nešetřili sliby, když byla situace vážná a nikdo nevěděl, kam se bude ubírat. Když nouzový stav polevil, polevila i ochota sliby naplnit.

„Mám nepříjemný pocit, že se politici až příliš rychle otřepali. Před dvěma měsíci měli strach a slibovali hory doly, ale už jim otrnulo a tak se vše postupně dostává do starých kolejí. Aby nám nakonec nezůstal jen ten potlesk, zpěvy z balkónů a slova vděčnosti z úst politiků,“ uvedl šéf lékařské komory Milan Kubek.

David Garkisch

Ilustrační foto: Pxhere.com, CC0