Ohavného parazita lidstvo už skoro vymýtilo. Našel si ale nové oběti: psy!

Vlasovec medinský je příšerný parazitický červ, který trápí lidstvo přinejmenším od starověku a nejspíš ještě déle. Už se zdálo, že ho lidé mají na lopatkách a brzy ho úplně vyhubí. Červ ale vědce zaskočil – přesídlil na psy a hrozí, že dlouhý boj tak znovu zvrátí.

V angličtině se mu říká guinejský červ, čeština ho zná jako vlasovce medinského. Získat takového exotického parazita dnes můžete už prakticky jen v Africe, ale býval mnohem hojněji rozšířený. Objevili ho dokonce v útrobách egyptské mumie a nejstarší písemné zmínky o něm pocházejí z roku 1550 před Kristem.

Ačkoli to už asi nikdo s jistotou nepotvrdí, setkáváme se s obrazem tohoto ohavného červa možná každý den. Kde? Na prastarém symbolu lékařů a lékárníků - Aeskulapově holi. To je ona starořecká mystická hůl obtočená údajně hadem, znamením síly a zdraví. Podle jiných výkladů šlo ale právě o červa vlasovce, který se dodnes z lidského těla dostává právě tímto primitivním způsobem - postupným natáčením na dřívko.


Červ, který prorůstá lidským tělem

Vlasovec medinský je opravdu nechutný parazit. Sice přímo nezabíjí, ale přesto byste ho nikdy chytit nechtěli. Je to nejen nebezpečné, ale i velmi bolestivé. Člověk se nakazí pitím infikované vody.

Nevypije přímo červa, ale téměř neviditelné korýše, buchanky. Ty jsou velké asi jeden milimetr a žijí ve sladké i slané vodě. Uvnitř buchanek se skrývají larvy vlasovce, které se v lidských střevech se uvolní a "prokoušou" do břišní dutiny.

Tím nechutnosti ale teprve začínají. Uvnitř lidského břicha se samičky a samci vlasovce páří a samci vzápětí zahynou. Ne tak samičky. Ty rostou dál a postupně se skrze tkáně a svaly celý rok přesunují do podkoží. Nejčastěji na ruce nebo na noze se pak nakaženému člověku vytvoří bolestivý a svědící vřed. 

Pacienta bolest nutí zchladit si ránu ve vodě, což je přesně to, na co samička vlasovce čeká. Ve vodě vřed praskne a samičky vypustí novou generaci vajíček. Voda je infikovaná a cyklus se opakuje.


Primitivní, ale účinná léčba: namotávání na dřívko

Ani s moderní medicínou není chirurgické odstranění červa z těla nic příjemného – dorůstá totiž délky až jednoho metru. Tradiční a dodnes používané metoda je sice účinná, ale bolestivá a zdlouhavá. Ve chvíli, kdy samička povyleze z kůže, aby nakladla vajíčka, je nutné ji zachytit a namotat vyčnívající kousek na dřívko nebo zápalku. Každý den se pak namotá další kousek červa. Namotat je ale možné pouze pouze půl až dva centimetry červa denně, takže jdou o nepříjemnou a až týdny trvající proceduru. 

Lidstvo proto už v osmdesátých letech vyhlásilo vlasovci medinskému vyhlazovací válku. Hlavní zbraní je osvěta a také speciální trubičky s filtry, které se používají jako brčka k pití. Přes filtry se korýši buchanky nedostanou a životní cyklus vlasovce se tak přeruší.

Boj byl dlouho úspěšný a vlastně dosud je. Zatímco v osmdesátých letech v sobě nosilo tohoto červa asi 3,5 milionu lidí, loni se na celém světě objevilo jen třicet nakažených lidí – v Etiopii a v Čadu.


Vlasovec medinský přesedlal z lidí na psy

Už to vypadalo, že vlasovec medinský bude po pravých neštovicích a moru skotu třetí nemocí, kterou se lidstvu podaří vymýtit. Jenže se objevily i špatné zprávy. Vlasovec medinský se začal překvapivě objevovat i u psů a loni ho v Čadu diagnostikovali už u osmi stovek z nich.

Takový vývoj situace hrozí tím, že znovu zvrátí více než třicet let úsilí v potírání vlasovce, informoval deník The New York Times. Psi sice nemohou přímo infikovat lidi, ale mohou přenášet červy do rybníků, z nichž lidé pijí, což je přesně způsob, jakým jsou lidé normálně infikováni. "Psi zatím ještě nezaložili velké lidské ohnisko nákazy, ale je to moje noční můra," přiznal novinářům Ernesto Ruiz-Tiben, který řídí kampaň amerického Carterova centra proti vlasovci.


Zvažovalo se i vybíjení desítek tisíc psů

Vědcům se dosud nepodařilo jasně odhalit, jak se vlasovcem medinským infikovali právě psi. Podezření padlo na ryby, které se samy nakazily pozřením korýšů buchanek, lidé je ulovili a jejich nepotřebné syrové vnitřnosti hodili psům. Jenže se ukázalo, že ryby se vlasovcem nakazí jen vzácně. Výzkumníci Carterova centra se teď zaměřili na dalšího podezřelého - žáby. Zkoumají, jestli vlasovce na psy nepřenášejí právě ony, pokud je psi uloví a sežerou.

Carterovo centrum odhaduje, že rizikem pro rozšíření vlasovce je asi 60 000 psů v téměř dvou tisících vesnic v Čadu. Zvažovala se dokonce i možnost plošného vybíjení psů, ale takový nápad nezískal podporu. Lidé mají své psy rádi a navíc je potřebují pro lov i ochranu proti zlodějům, paviánům a hyenám. "Naše centrum a naši dárci nechtějí mít nic společného se zabíjením psů," potvrdil lékař Ernesto Ruiz-Tiben z Carterova centra.

Vlasovec medinský tak přes psy možná lidstvu vrací úder a snaží se znovu dobýt ztracené pozice. Výzkum problému nicméně dál pokračuje.

David Garkisch

Foto: Flickr.com (CC BY 2.0)


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Hlas sester k protestům: Politici neslyší, musíme zatlačit z nemocnic