Lidé raději využijí příspěvek na fitness než na screeningový program. Zájem o prevenci je nízký

Lidem se moc k lékařům nechce, a to i když mohou mít preventivní vyšetření zdarma v rámci veřejného zdravotního pojištění. Situace se mění, když už musí. Proto více než polovina lidí ve věku 20 až 60 let nechodí na prevenci ke svému praktickému lékaři, ale pak se ukážou v 65 letech, protože potřebují prohlídku kvůli řidičskému průkazu. Řidiči musí prohlídku absolvovat podle zákona v 65 letech, znovu v 68 letech a poté každé dva roky.

„Sem by bylo pak dobré směřovat i další preventivní programy, protože kontakt s lékařem je tam téměř nevyhnutelný,“ doporučil Karel Hejduk. Pokrytí preventivními prohlídkami u praktických lékařů se liší i podle krajů. Nejvyšší je v Olomouckém kraji (64,1 %), naopak nejnižší je v Plzeňském kraji (54,5 %).

Velký zájem nepanuje ani v řadě screeningových programů. Pro občany ČR jsou dostupné a plně hrazené dlouhodobě zavedené screeningové programy zaměřené na karcinom prsu pro ženy od 45 let, děložního hrdla pro dospělé ženy v rámci gynekologické prohlídky a tlustého střeva a konečníku pro všechny osoby od 50 let.

Současně došlo k rozšiřování možností pro časný záchyt dalších vážných onemocnění. Jedná se o program zaměřený na odhalení časných stadií karcinomu plic, který je určen pro kuřáky, nebo bývalé kuřáky nad 55 let, či program zaměřený na odhalení karcinomu prostaty v časných a dobře léčitelných stadiích pro muže od 50 let. Od 1. ledna 2024 vešlo v platnost také očkování proti HPV zdarma pro dívky i chlapce od dovršení 11 let do dovršení 15 let, což přináší efekt, protože podíl proočkovanosti proti HPV v čase roste – u dívek dosahuje 70 % a u chlapců téměř 50 %.

„Úplnou novinkou je program zaměřený na jednoduché ultrazvukové vyšetření, který má za cíl odhalit nebezpečné rozšíření břišní tepny. Toto vyšetření je určeno pro muže ve věku 65 až 67 let. Všechny screeningové programy by měl doporučit svým klientům praktický lékař, případně gynekolog. Velkou roli hrají i zdravotní pojišťovny, které aktivně přistupují k podpoře účasti na těchto screeningových programech svých pojištěnců,“ doplňuje Hejduk.

Statistiky ukazují, že screening je přínosný

Podle statistik za období 2018 až 2022 byly nejčastějšími příčinami úmrtí v České republice na zhoubné novotvary rakoviny plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní a prsu. Tyto nemoci byly zodpovědné za více než polovinu úmrtí na rakovinu. I přesto se úmrtnost na některé nádory v posledních letech zřetelně snižuje, což je důkazem účinnosti screeningových programů, které jsou v ČR plně hrazené.

„Statistiky ukazují, že od zavedení screeningu nádorů prsu v roce 2002 byly odhaleny v 67 000 případech zhoubné nádory. Drtivá většina z nich v časných stádiích a s velmi úspěšnou léčbou. Úmrtnost na karcinom prsu poklesla od zavedení screeningu o 32 %. U tlustého střeva a konečníku došlo díky screeningům ke snížení úmrtnosti o 48 % a výskytu dokonce o 32 %, kdy bylo mezi lety 2006-2023 zachyceno 203 000 adenomových polypů, ze kterých se může vyvinout časem zhoubný nádor a 14 500 karcinomů,“ popsal PhDr. Karel Hejduk a přidal ještě třetí statistiku:

„Co se týká screeningu nádorů děložního hrdla, bývá ročně provedeno více než 2 miliony cervikálních cytologií, kdy podíl abnormálních nálezů činí přibližně 3 %. Nicméně od 2008 byla snížena úmrtnost na tuto diagnózu o 24 % a počet nových případů o 25 %.“

I přes vysokou účinnost screeningových programů se jich stále mnoho občanů ale neúčastní, což zvyšuje riziko, že nádor bude zachycen až v pokročilém stádiu, kdy se šance na úplné vyléčení znatelně snižují. Podle aktuálních statistik se programů screeningů rakoviny prsu účastní pouze 70 % žen a rakoviny děložního hrdla 80 %, což jsou zdánlivě vysoká čísla, ale mohla a měla by být ještě vyšší.

„Rakovina tlustého střeva a konečníku je v České republice jednou z nejčastějších forem rakoviny. Screening umožňuje včasné odhalení změn, které by se mohly vyvinout v nádor. Právě tento screeningový program u nás není dostatečně využíván – účastní se ho jenom 47 % cílové skupiny, což je velká škoda,“ dodal Hejduk.

Zapojení zdravotní pojišťovny

Zdraví pojištěnci jsou z finančního hlediska přínosní i pro zdravotní pojišťovny. Proto pro včasný záchyt vážných onemocnění využívají pojišťovny preventivní programy poskytované klientům jako benefit hrazený z Fondu prevence. Obvykle navazují na celonárodní screeningové programy a doplňují je tam, kde tyto plošné programy zatím chybí.

„Naše preventivní programy připravujeme v souladu s postupy uznávanými odbornými společnostmi. V posledních letech mají pojištěnky OZP trvale vysoký zájem o prevenci rakoviny prsu. V roce 2024 prudce stoupl zájem našich pojištěnců o preventivní vyšetření na odhalení osteoporózy (téměř trojnásobně) a o prevenci rakoviny kůže (o téměř 28 %). Naopak v uplynulém roce klesl zájem o prevenci infarktu (o téměř 38 %) a doslova skokově spadla poptávka mužů po prevenci rakoviny prostaty (o více než 83 %), což může souviset se zavedením plošného programu časného záchytu tohoto onemocnění. V ostatních našich preventivních programech zaměřených na závažná civilizační onemocnění zájem, sice mírně, ale setrvale stoupá,“ představila program vedoucí odboru preventivních programů OZP Věnceslava Šlechtová.

Snaha vysvětlovat a přitahovat k prevenci přitom je. „Snažíme se působit na všech frontách. Snažíme se zviditelnit v médiích, na sociálních sítích a spolupracujeme s pacientskými organizacemi, protože pacienti ani mnohdy nevědí, co screeningové vyšetření znamená a každé zviditelnění zvyšuje ten zájem,“ odpověděla zdravotní ředitelka OZP Jitka Vojtová na dotaz webu Našezdravotnictví.cz, které nástroje fungují a přitahují pojištěnce a pacienty k prevenci.

Věnceslava Šlechtová následně dodala, že paradoxně zatím nezažila, že by si někdo stěžoval na neproplacení screeningového programu. Oproti tomu stížností na to, že se neproplatí v dostatečné a očekávané výši vstupenka do fitness, chodí týdně desítky možná stovky.

„Bohužel vnímání naší populace je v tomto ohledu nastavené trochu jinak, než by z hlediska jejich péče o zdraví mělo být. Když zruším všechny programy STOP rakovině a civilizačním onemocněním a nasadím vysoký příspěvek na sport, tak to všichni budou kvitovat. Kdybych to udělala opačně, tak se to lidem líbit nebude. Nutno ale podotknout, že Fond prevence má jistý rozpočet, který hlídáme a dodržujeme a určitě nepředpokládáme, kdyby se blížil k vyčerpání, že bychom zastavovali programy STOP. Spíše bychom omezili třeba program na sportovní aktivity,“ dodala.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock