Tuberkulóza v Česku neklesá. Více než polovina nemocných jsou cizinci, varují lékaři

„Výskyt tuberkulózy je v Česku výrazně vyšší, než bychom si přáli. Za normální situace by měl klesnout pod 300 případů. Nyní jsme ale na 429. U domácí populace se podíl nemocných snížil, u osob narozených mimo ČR však činí 52 %. Vůbec poprvé zde vidíme větší počet nemocných z Filipín. Zrovna tato země patří bohužel k těm, kde je tuberkulóza zcela mimo kontrolu,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou při Fakultní nemocnici Bulovka. Podle lékaře je také zajímavý případ Jihočeského kraje, kde meziročně poskočil počet případů TBC z 2,4 na loňských 4,4 případů na 100 000 obyvatel, což je nejvíce od roku 2008.

Plicním lékařům se loni podařilo prosadit, aby lidé přijíždějící do Česka za prací prošli vstupní lékařskou prohlídkou u praktického nebo závodního lékaře. Její součástí je i rentgen plic, který tuberkulózní ložiska odhalí. „Prohlídky se však netýkají lidí, kteří zde pracují načerno nebo přijíždějí za jiným účelem. Trápí nás také agentury, které sem vozí na práci lidi z rozvojových zemí, kde počty případů TBC přesahují 40 na 100 000 obyvatel,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti. Podle něj by každý, kdo žádá o dlouhodobý pobyt, mohl mít krevní testy, jež by přítomnost tuberkulózy i její latentní formy vyloučily.  

Meziročně také vzrostl počet lidí, kteří mají multirezistentní, tedy na běžné léky nereagující formu tuberkulózy. Podle předběžných dat z národního registru TBC jich loni přibylo 24. „Těmto nemocným musíme nasadit kombinace poměrně drahých léků, léčba jednoho pacienta se pohybuje kolem milionu korun. Standardně dnes léčíme většinu pacientů 6 měsíců, někdy je ale potřeba léčbu užívat 9 až 18 měsíců, než se pacient infekce zbaví. Bohužel někteří z nich jsou nepojištěni, a tak úhrada léčby dopadá na nás. Jsme totiž jediné místo, kde se lidé s rezistentní formou TBC léčí,“ vysvětluje MUDr. Ivana Hricíková, vedoucí lékařka centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze. 

Pneumoložka připomíná, že lidé s TBC většinou pocházejí ze sociálně slabých vrstev. Jsou to například bezdomovci a ty nelze propustit do domácího léčení, které již zákon umožňuje. „Domů s léky a pokyny k izolaci můžeme pouštět jen ty, kteří mají domov, zázemí a jsou zodpovědní,“ říká MUDr. Hricíková. 

Většina těch, kteří leží na oddělení Centra pro léčbu multirezistentní formy tuberkulózy jsou cizinci. „Novinkou je pro nás vyšší počet Filipínců. Například žen, které se sem vdaly, nebo mužů, kteří zde pracují převážně v dělnických profesích. Země však bohužel patří k rizikovým, co se tuberkulózy týče,“ dodává MUDr. Hricíková. 

Z doporučení Světové zdravotnické organizace vyplývá, že by země měly v roce 2025 dosáhnout snížení počtu nových případů o 50 procent ve srovnání s rokem 2015. „Vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo v Česku nahlášeno 518 případů tuberkulózy (při 10 542 942 obyvatelích), pak by loni mělo v ČR být maximálně 267 případů (na 10 897 178 obyvatel). Ale je jich předběžně 429,“ komentuje MUDr. Wallenfels.

Tuberkulóza má nejasné projevy a snadno se schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti hubnou, jsou unavení nebo se v noci potí. Kromě otevřené formy TBC existuje takzvaná latentní, a ta se nemusí hned projevit. „Tuberkulóza se může v těle dlouho skrývat a propuknout například v souvislosti s cukrovkou nebo po zahájení biologické léčby, a to i u mladých lidí. Jde o infekční onemocnění, proti němuž však současné očkování neposkytuje dostatečnou ochranu – zejména u dospělých před vznikem nemoci nechrání. Onemocnět tak může kdokoli, a proto je důležité na tuberkulózu myslet i v roce 2026,“ uzavírá prof. Koblížek.

Autor: Česká pneumologická a ftizeologická společnost

Foto: Shutterstock