Převažují přitom muži. Nadměrně jich pije alkohol při jedné konzumní příležitosti 17,8 procenta, zatímco žen jen 5,6 procenta. Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které jsou každoročně uveřejňovány Státním zdravotním ústavem (SZÚ).„Průměrnou roční spotřebu na osobu lze na základě dat z dotazníkového šetření odhadnout na skoro 7 litrů (6,9 l) čistého alkoholu, respektive přes 8 litrů (8,3 l), pokud do výpočtu nezahrneme abstinenty. Roční průměrná spotřeba byla ale v roce 2021 výrazně nižší ve srovnání s rokem 2020, kdy dosáhla 8,0 litru, respektive 9,5 litru bez započtení abstinujících,“ popisuje situaci vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ MUDr. Marie Nejedlá.&nbsp;<figure class="image"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/3d669ed362e5820aac5dfce8669e1e21.png"></figure>Graf: Vývoj průměrné roční spotřeby alkoholu od roku 2012 do 2021 (zdroj: SZÚ)Celoživotní abstinenci uvádí čtyři procenta dotázaných, což oproti roku 2020 představuje pokles o 0,4 procentního bodu. Jen v posledním roce bylo celkem 13,7 procenta abstinentů s tím, že k dlouhodobé abstinenci se hlásí 17,7 procenta respondentů. Míra abstinence roste už od roku 2019.<figure class="image"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/9550a83a8ae5ad8108ed8a16b04eabbc.png"></figure>Graf: Vývoj abstinence od roku 2012 do 2021 (zdroj: SZÚ)<h2>Stále dominuje u mužů pivo, u žen víno</h2>V Česku je stále nejrozšířenějším druhem alkoholu pivo a preferuje ho téměř 50 procent mužů. Konzumují ho týdně nebo i častěji. Naopak ženy si raději dají víno. Pravidelně ho konzumuje týdně nebo častěji 21,4 procenta z nich. Destiláty pilo týdně a častěji 16,1 procenta mužů a 6,1 procenta žen.<figure class="image"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/2cada8bea486ee86f41741607b5b16bc.png"></figure>Graf: Pití piva týdně a častěji (zdroj: SZÚ)<figure class="image"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/7e29e5bb95d482d9641f849ab8dee4c8.png"></figure>Graf: Pití vína týdně a častěji (zdroj: SZÚ)Do kategorie „škodlivá spotřeba alkoholu“ spadá 7,3 procenta dotázaných, 10,6 procenta mužů a 4,1 procenta žen. Za škodlivou spotřebu alkoholu je považován průměrný denní příjem 60 a více gramů etanolu pro muže a 40 a více gramů etanolu u žen.<h2>Vliv prostředí na pití alkoholu</h2>Nejvíce pijí lidé ve věku 25 až 44 let (8,6 litru alkoholu) a 54 až 64 let (9,2 litru). Naopak méně pijí alkohol dospělí starší 65 let, a to 7,1 litru.&nbsp; Ve spotřebě alkoholických nápojů hraje roli také místo bydliště. Zvlášť při sledování dat bez abstinentů je mnohem vyšší spotřeba alkoholu na venkově (9,3 litru) než ve městě (8,1 litru).&nbsp;Stejně tak se prokazuje vzdělání. Spotřeba alkoholu má k výši dosaženého vzdělání nepřímý vztah. Respondenti s vysokoškolským vzděláním a úplným středoškolským vzděláním (maturita) udávali nižší spotřebu než skupina se základním vzděláním nebo vyučením. <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/az-ctvrtina-cechu-starsich-15-let-kouri-kde-v-cesku-je-nejvyssi-pravdepodobnost-umrti-na-nemoci-spojene-s-kourenim" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Podobné výsledky vyšly i v případě kouření</a>, které má ke spotřebě alkoholu velmi blízko.„Pití alkoholu má silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen asi čtvrtina (22,1 procenta) kuřáků, avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků kolem 40 procent, tedy výrazně více. Zdravotní rizika se přitom zcela logicky pro lidský organismus zesilují konzumací obou těchto škodlivých návykových látek, tedy tabáku i alkoholu,“ připomíná doktorka Marie Nejedlá.<h2>Alkohol a jeho negativní vlivy na zdraví</h2>U skoro poloviny (48,5 procenta) respondentů zjišťovali lékaři jejich konzumní zvyklosti a více než 8 procentům doporučili pití alkoholu omezit. Ale náhled na nutnost omezit svou spotřebu byl mezi respondenty nízký, reflektuje ji jen 1,5 procenta dotázaných.„Kritická analýza konzumních zvyklostí dospělých Čechů za posledních deset let naznačuje vysokou míru stability. V mezinárodním měřítku patří Česká republika mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu. To má samozřejmě negativní zdravotní, sociální a ekonomické dopady. Snížení těchto škod vyžaduje nastavit účinnější systém opatření v omezení poptávky i nabídky,“ shrnuje situaci ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.&nbsp;Autor: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock &nbsp; &nbsp;

alkohol-vino-odmítani-abstinence-shutterstock_2036562758.jpg

statistiky

Češi loni pili méně alkoholu a od roku 2019 neustále roste míra abstinence