Počet lidí s Alzheimerovou chorobou prudce roste. Rozpoznat nemoc včas pomáhají testy u lékařů i v lékárnách

Alzheimerovou nemocí trpí ve věkové skupině 65letých každý desátý člověk, v 80 letech je to každý pátý a v 90 letech každý druhý.  

„Zcela přesná čísla výskytu Alzheimerovy nemoci v České republice nejsou známá, počet pacientů se odhaduje na 100 000. Ve Zlínském kraji je odhad celkem 4400 pacientů, v současnosti s predikcí 11 100 pacientů do roku 2030,“ uvedl primář neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně MUDr. Jan Bartoník.

A čísla dál prudce rostou. Dle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších než 60 let a obyvatel starších než 65 let.

Jak populace stárne, přibývá i lidí s neurodegenerativním onemocněním mozku, kam patří i Alzheimerova choroba. „Základním rizikovým faktorem je věk, z těch dalších potom genetické dispozice, ženské pohlaví, nízká úroveň vzdělání, hypertenze, diabetes, poruchy metabolismu lipidů, kouření, nízká pohybová aktivita nebo nedostatek duševní činnosti,“ dodal primář Bartoník.

Alzheimerova nemoc je onemocnění s plíživým začátkem, dávno před výskytem prvních symptomů.  Onemocnění se projeví poruchou poznávacích (kognitivních) funkcí, dominantně poruchou krátkodobé paměti.

„Charakteristicky především poruchou vybavování jmen nebo zapomínáním úkolů. Postupně se zhoršující paměť vede k omezení pracovních schopností, časem k omezení běžných denních aktivit a projevům dalších kognitivních poruch, postihujících plánování, jazykové schopnosti a zrakově prostorovou orientaci a podobně. Dochází také k poruchám chování a dalším neuropsychiatrickým poruchám, stav postupně vede k plné závislosti na pomoci okolí, eventuálně k nutnosti institucionální péče,“ řekl primář zlínské neurologie.

Zdroj: SeneCura

O 14 procent více pacientů než před pěti lety

S narůstajícím počtem pacientů souvisí také vyšší náklady, které vynaloží zdravotní pojišťovny za jejich léčbu. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) zaplatila v loňském roce za péči o pacienty, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, téměř 1,5 miliardy korun. Celkem se jich léčilo 47 379, o 14 procent více než před pěti lety. S nemocí se potýká více žen (32 713) než mužů. 

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

Třetí největší tuzemská zdravotní pojišťovna – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) – za léčbu svých klientů s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou uhradila za posledních pět let téměř 737 milionů korun. Od roku 2017 se tyto náklady zvýšily o 34,5 procenta. Vyplývá to z dat ČPZP.

Zdroj: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

„Za rok 2021 jsme poskytovatelům zdravotních služeb za péči o tyto pacienty zaplatili téměř 158 milionů a za předminulý rok dokonce 180 milionů korun. Meziroční snížení nákladů lze přičíst na vrub epidemie koronaviru, kdy došlo k vyššímu počtu úmrtí starších osob, což znamenalo méně poskytované, a tudíž i vykázané péče,“ vysvětluje mluvčí zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová s tím, že ČPZP loni evidovala 2895 pacientů trpících Alzheimerovou chorobou proti 2980 pacientům o rok dříve.

Naděje v biologické léčbě

Začínající proces neurodegenerace lze odhalit pomocí specializovaných vyšetření dlouho předtím, než nemoc začne ovlivňovat každodenní život. Vhodnou terapií je pak možné zbrzdit postup nemoci a zlepšit kvalitu života. Bohužel léky mohou nemoc zpomalit, ale ne vyléčit.

Kauzální (příčinná) léčba zatím není možná, v současnosti však budí naděje nová biologická léčba monoklonálními protilátkami, která je ale efektivní jen v časných stadiích onemocnění. 

„I pro léčbu kognitivy je důležité zahájit léčbu včas, již ve fázi úvodních symptomů. Sám pacient může ovlivnit průběh onemocnění svým způsobem života. Nutná je dostatečná pohybová aktivita, sociální kontakt, učení se novým věcem. Samozřejmá je prevence nebo účinná léčba hypertenze, diabetu, hyperlipidemie,“ upřesnil primář neurologického oddělení KNTB MUDr. Jan Bartoník a dodal: 

„U nás v krajské nemocnici máme poradnu pro pacienty s demencí a jinými neurodegenerativními onemocněními nervového systému. V plánu je vytvoření centra vyšší specializované péče pro pacienty s Alzheimerovou demencí. Návrh na zřízení těchto center v současnosti zpracovává Česká neurologická společnost, naše pracoviště splňuje požadavky pro zařazení do této plánované sítě. Disponujeme možností diagnostikovat nemoc včas, a to klinicky i vyšetřovacími metodami, jako je vyšetření mozkomíšního moku nebo metoda amyloidového PET CT vyšetření.“

Vyšetření u praktika i v lékárnách

V rámci preventivní prohlídky jednou za dva roky by všeobecný praktický lékař měl u seniorů ve věku 65 až 80 let provádět výkon s názvem časný záchyt demence v ordinaci praktického lékaře. Při vyšetření se používá tzv. Mini-Cog test. Podle výsledku testu má lékař stanovit další léčebný postup. Zdravotní pojišťovna tento výkon plně hradí. 

Pacient, který má problémy s pamětí či se u něj projevuje demence, může být samozřejmě také vyšetřen na základě doporučení svého praktického lékaře na některém ze specializovaných pracovišť – např. na neurologii, psychiatrii, geriatrii, endokrinologii apod., protože tyto problémy mohou mít různé příčiny. I tato vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Vedle ordinací praktických a specializovaných lékařů lze provést screeningový test také v některých lékárnách. Například nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí nejen při příležitosti středečního Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby screeningové testy na včasné rozpoznání této nemoci. Jednoduchá a časově nenáročná forma vyšetření může zachytit prvotní degenerativní změny mozku, které se nejčastěji projevují poklesem kognitivních funkcí. 

Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků nemoci, jako je zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace.

„Screening cílí na zjištění případných změn v krátkodobé paměti. Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění. V případě potřeby může vypracovat zprávu pro ošetřujícího lékaře,“ popsala PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.

Z léčivých přípravků pak může ošetřující lékař předepsat pacientům tzv. kognitiva, látky zlepšující kognitivní funkce – paměť, učení se, vnímání, pozornost, koncentraci a rychlost myšlení. Léčivé přípravky jsou na lékařský předpis a jsou plně nebo částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Podle zdravotního stavu konkrétního pacienta hradí zdravotní pojišťovny akutní lůžkovou péči, respektive pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných (tzv. následná lůžková péče).

Podle doporučení České alzheimerovské společnosti, o.p.s, lze riziko rozvoje demence snížit dodržováním zásad zdravého životního stylu. Zhoubnému účinku Alzheimerovy choroby i jiných typů demencí se lze bránit také učením se cizího jazyka nebo objevením nových zájmů. Velkým přínosem pro zdravý mozek jsou společenské aktivity.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock