Před 122 lety automobil poprvé zabil chodce. V rychlosti 6,5 km/h

Auta na světě každý rok způsobí smrt jednoho a čtvrt milionu lidí. Už jsme si do jisté míry zvykli brát to jako tragickou daň automobilismu a pokroku, ale nebylo tomu tak vždycky. Připomíná to i dnešní datum – přesně před 122 lety zemřel pod koly auta první chodec.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se smrt na silnicích mohla do roku 2030 stát pátou příčinou úmrtí na celém světě. Je otázkou, jestli tomu tak bude, protože počet obětí nehod se postupně stabilizuje, i když počty řidičů a aut rychle rostou.

Dobrou zprávou pro nás je, že v Evropě se umírá na silnicích nejméně. Světovou statistiku vedou africké a obecně všechny rozvojové země. Podle dlouhodobějších srovnání na ně sice připadá jen asi polovina vozového parku světa, ale také zhruba 90 procent všech obětí nehod. Má na to vliv spousta faktorů - od kvality aut, přes vymáhání pravidel a zákona, po kvalitu silnic.


Řidič ani neměl řidičák. Průkazy ještě neexistovaly

Tak jako tak platí, že lidstvo ještě relativně nedávno fenomén mrtvých v souvislosti s dopravou prakticky neznalo. A ještě dlouho poté, co ho poznalo, šlo spíše o okrajovou záležitost. Jedním z milníků vývoje se stala událost ze 17. srpna 1896. Tehdy pod koly "motorového vozu" Rodger-Benz zemřel první chodec na světě.

Tragické prvenství drží Angličanka Bridget Driscollová. Nehoda se stala před Křišťálovým palácem v Londýně, když čtyřiačtyřicetiletá matka zkřížila osudově cestu tehdy výstřednímu dopravnímu prostředku - autu.

Patřilo anglo-francouzské Společnosti pro motorovou dopravu, jejíž vozy byly v paláci používány k demonstračním jízdám. Řidičské průkazy neexistovaly, řidič auta Arthur James Edsell ho tedy ani neměl, ale podle dobového tisku (The Guardian) s autem kolem paláce jezdil už tři týdny. Předtím byl mechanikem a auta čistil a opravoval.


Vlevo, nebo vpravo? 

Okolnosti nehody jsou pro nás dnes doslova jako z minulého (tedy spíše předminulého) století. U soudu později například padlo, že řidič neměl ani stanoveno, jestli má po cestě jet vpravo nebo vlevo. Jeho pokyny sestávaly více méně z toho, aby "v rušných dnech jezdil pomalu".

Rychlost auta se u soudu probírala opravdu zevrubně. Nehoda se totiž stala jen několik týdnů poté, co britský parlament zvýšil dosavadní povolenou rychlost pro auta na dvě míle za hodinu ve městech a na čtyři mimo město. 

Auto (poháněné plynem) nechal přezkoumat i soud a vyšlo najevo, že sice mohlo jet rychlostí až 13 km/h, ale ta byla záměrně omezena asi na polovinu. Svědci pak vypovídali, že auto podle nich stanovenou rychlost 4 mil za hodinu (asi 6,5 km/h) nepřekročilo. Přesto to někteří komentovali jako závratnou rychlost a dokonce "bezohledné tempo".


První rozsudek nad smrtí chodce: úraz a náhoda

Smutná událost se bohužel odehrála i před zraky dcery Briscollové May a její kamarádky Elizabeth Murphyové. Řidič podle svědků na ženu volal, aby uhnula z cesty a cinkal na zvonek, ale marně. 

Podle jeho svědectví před soudem žena vypadala zmateně, když vstoupila do dráhy autu. To ji srazilo a přestože řidič zastavil údajně na několika centimetrech, žena na následky srážky zemřela.

Porota nakonec prohlásila, že smrt byla způsobena nedopatřením a šlo o úraz. Koroner Percy Morrison tehdy k nehodě řekl, že doufá, že se taková věc už nikdy nestane. Netušil ještě, že vyšetřoval jednu z prvních dopravních nehod a že jich zanedlouho budou miliony.


První mrtvý řidič: Překročil rychlost a selhaly brzdy

Bridget Driscollová se před 122 lety stala sice prvním chodcem, kterého zabil automobil, ale nebyla úplně první obětí. Tou se už v roce 1869 stala Irka Mary Wardová. Ta zemřela při bizarní nehodě, když ji přejel parní vůz, ze kterého předtím vypadla. Po Driscollové se stal druhou doloženou obětí mezi chodci burzovní makléř Henry Bliss z New Yorku. Toho srazilo auto v roce 1899, když se rozběhl přes vozovku.

O rok dříve si historie automobilismu zapsala prvního mrtvého řidiče. I tato nehoda se stala v Anglii. Zemřel při ní dvaačtyřicetiletý obchodník Henry Lindfield. Na cestu z Londýna do Brightonu tehdy vzal i svého osmnáctiletého syna.

Dost možná se před ním chtěl předvést, a proto vytáhl rychlost svého vozu na tehdy závratných 30 km/h. Podle vyšetřování ale v tu chvíli selhaly brzdy i řízení vozu a Henry Lindfield nad ním ztratil kontrolu. Narazil pak do stromu a protože tehdy neexistovaly ani bezpečnostní pásy, z auta vypadl a noha mu zůstala zaklíněná mezi autem a stromem. V nemocnici mu ji amputovali, ale kvůli pooperačnímu šoku následující den zemřel.


David Garkisch


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Dopis pacienta: Ukrajinský lékař na příjmu mi nerozuměl. Ani já jemu