Prevence rakoviny střeva funguje, další výzvou je dostat k ní více lidí. Pomůže domácí test?

Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější nádorová onemocnění v České republice. Na přelomu tisíciletí u nás každoročně onemocnělo více než 8000 lidí a přibližně 4500 jich na nemoc zemřelo. Podle gastroenterologa MUDr. Luďka Hrdličky tehdy Česko patřilo k zemím s nejvyšším výskytem i úmrtností na kolorektální karcinom. V roce 2008, tedy po několika letech fungování screeningu, bylo stále na třetím místě v Evropě a na pátém místě ve světě. (graf 1)

Od zavedení screeningového programu v roce 2000 se ale situace výrazně změnila. Výskyt kolorektálního karcinomu se podle Hrdličky do roku 2023 snížil o více než třetinu a úmrtnost klesla o více než polovinu. Screening tak podle něj prokazatelně přispěl ke zlepšení výsledků léčby i celkové situace. (graf 2)

Samotné zavedení a kvalita screeningového programu ale nestačí. Další výzvou zůstává oslovit dostatečný počet lidí z cílové věkové skupiny a přimět je, aby se preventivního vyšetření skutečně zúčastnili.

„Ta hlavní nedokonalost je adherence těchto pacientů, to znamená pokrytí cílové věkové populace. V těch posledních letech se adherence pacientů zúčastňujících se screeningu pohybuje okolo 30 procent. můžeme statistiku rozšířit o některé pacienty, kteří podstoupili koloskopické vyšetření ne z preventivních ale kvůli jiné indikaci - např. měli průjem hemeroidy, nebo vyšetření doporučil proktolog. Pak se prozkoumanost cílové populace blíží zhruba 50 procentům, ale stále to není 70 až 75 procent, které bychom si přáli," upozornil MUDr. Hrdlička.

Od padesáti pěti k pětačtyřiceti letům

Screening se v průběhu let několikrát změnil. V roce 2009 se rozšířil okruh lékařů, kteří mohou pacienty do programu zvát, a původní test na okultní krvácení byl nahrazen citlivějším imunochemickým testem. Zároveň vznikla možnost absolvovat primární screeningovou kolonoskopii bez předchozího pozitivního testu. Tyto změny vedly ke zvýšení účasti. 

Od roku 2026 je screening určen ženám a mužům ve věku od 45 do 74 let. Lidé mohou jednou za dva roky absolvovat test na okultní krvácení do stolice, nebo jednou za deset let screeningovou kolonoskopii. Pokud je test na skryté krvácení pozitivní, následuje kolonoskopické vyšetření. Při negativním výsledku se test opakuje po dvou letech. 

Snížení věkové hranice souvisí s tím, že se kolorektální karcinom v posledních letech objevuje také u mladších lidí. Většina případů přitom stále vzniká takzvaně sporadicky, tedy u lidí bez známých rizikových faktorů. Tato skupina tvoří podle Hrdličky více než tři čtvrtiny všech nádorů tlustého střeva a konečníku. 

Domácí test měl odstranit první překážku

Právě na nízkou účast se zaměřil pilotní projekt OZP Screening z domova. „Vycházeli jsme ze standardního populačního screeningu, nechtěli jsme ho zásadně měnit, jen zjednodušit a ověřit, zda je to cesta ke zvýšení účasti a hledali jsme, co by klienty motivovalo,“ popsal na tiskové konferenci záměr projektu PhDr. Jan Šlajs, Ph.D., LL.M., náměstek zdravotní ředitelky OZP pro úhrady zdravotních služeb. 
Pojišťovna oslovila 8012 klientů ve věku 53 až 56 let, kteří v předchozích čtyřech letech neměli vykázaný test na okultní krvácení ani screeningovou kolonoskopii v doporučeném intervalu. Více než 6000 z nich navíc v minulosti nereagovalo na předchozí písemné nebo elektronické výzvy k prevenci. Další podmínkou byla registrace u praktického lékaře a mít aktivní VITAKARTU.

Vybraní klienti mohli po souhlasu získat odběrovou sadu s žádankou přímo domů. Vzorek následně odebrali podle návodu a odevzdali ho na jednom z více než 120 odběrových pracovišť laboratoří SYNLAB. Vyšetření hradila OZP a výsledek obdržel jak registrující praktický lékař, tak klient prostřednictvím VITAKARTY. 

Telefon fungoval výrazně lépe než e-mail

Rozdíl se ukázal už při prvním kontaktu. Polovina oslovených klientů dostala nabídku e-mailem, druhá polovina telefonicky. Na e-mail reagovalo 267 ze 4006 oslovených, tedy přibližně 7 procent. Telefonicky na nabídku reagovalo 2049 ze 4006 lidí, což představuje 51 procent. Telefonické oslovení tak přineslo více než sedminásobnou míru reakce oproti e-mailu. Zatímco o zaslání sady e-mailem požádalo 255 lidí, po telefonickém kontaktu jich souhlasilo 948. 

Celkem se podařilo získat 1200 souhlasů se zasláním odběrové sady. Do laboratoře se následně dostalo 260 vzorků a 46 z nich vykázalo pozitivní výsledek na skryté krvácení. Údaj se vztahuje k průběžným výsledkům projektu, nikoli k potvrzeným diagnózám rakoviny. 

Podle následného dotazování nebyla hlavním důvodem účasti finanční odměna v podobě 1000 kreditů. Z 83 respondentů uvedlo 41 procent jako rozhodující jednodušší způsob absolvování vyšetření a 36 procent ocenilo osobní oslovení a připomenutí možnosti prevence. Pouhých sedm respondentů označilo za hlavní motivaci právě odměnu. 

„Přestože jsou výsledky založeny na odpovědích pouze prvních účastníků pilotu, dávají nám důležitou informaci. Mezi klienty, kteří test skutečně dokončili a na otázku odpověděli, převažovaly praktické a osobní důvody nad motivační odměnou,“ uvedla zdravotní ředitelka OZP Jitka Vojtová v tiskové zprávě. 

Odběr zabere několik minut

Domácí odběr podle Ing. Anabely Čížkové, vedoucí laboratoře SYNLAB Praha, nevyžaduje složitou přípravu. Souprava obsahuje zkumavku, návod a papírovou podložku pro zachycení stolice.

„V současné době jsou testy už tak propracované a citlivé, že není nutná žádná eliminační dieta,“ vysvětlila Čížková. U starších typů testů bylo nutné několik dní před odběrem vynechávat například některé druhy masa nebo potraviny bohaté na peroxidázu. U současných imunochemických testů tato omezení nejsou potřeba. 

Před odběrem je ale vhodné vyhnout se aktivitám, které mohou dráždit trávicí trakt, nadměrnému požití alkoholu nebo odběr odložit při jiném aktivním krvácení, například krátce po trhání zubu. Test se také nemá provádět během menstruace.

Samotný odběr probíhá pomocí papírové podložky, která zachytí stolici a zabrání jejímu kontaktu s vodou v toaletě. Odběrovou tyčinkou se následně provede několik odběrů z různých míst stolice. Není přitom potřeba naplnit celou tyčinku – důležitá je pouze její koncová část s drážkami.

„Podložku spláchne u záchodu, takže je to velmi čisté, hygienické, komfortní,“ popsala Čížková. Po uzavření zkumavky už ji klient nemá znovu otevírat. Vzorek je třeba uchovávat v lednici při teplotě 2 až 8 stupňů a nejpozději do sedmi dnů odevzdat v laboratoři. 

Pozitivní výsledek neznamená rakovinu

Test na okultní krvácení zachycuje krev, kterou člověk ve stolici nemusí vidět. Pozitivní výsledek ale sám o sobě neříká, co krvácení způsobilo. „Pozitivní test na skryté krvácení není diagnózou rakoviny. Je to signál, který musíme dovyšetřit, zpravidla kolonoskopií,“ upozornil gastroenterolog MUDr. Luděk Hrdlička. Příčinou mohou být například hemoroidy, zánětlivé změny, polypy, ale také nádor. Při kolonoskopii je navíc možné některé polypy rovnou odstranit a zabránit jejich případnému budoucímu zvratu v nádor. 

Právě včasný záchyt je důležitý nejen medicínsky, ale také ekonomicky. Jan Šlajs vysvětlil, že v pilotní fázi se náklady na vyšetření mohou vrátit už při zachycení jediného pacienta, u něhož se podaří předejít pozdější náročné onkologické léčbě.

„Při těchto 8000 vyšetřeních jsou náklady standardně hrazené ze základního fondu zdravotního pojištění, ale průměrná léčba jednoho pacienta s nádorem tlustého střeva nebo konečníku stojí zhruba 600 000 korun. Investice do cílené prevence, kdy se nádor skutečně zachytí v dřívějším stadiu, tak pro nás znamená úsporu ve fondu veřejného zdravotního pojištění," vysvětlil náměstek Šlajs.

Doktor Hrdlička ještě doplnil, že průměrná částka v sobě zahrnuje velmi rozdílné skupiny pacientů. U lidí s lokalizovaným nádorem může léčba spočívat především v chirurgickém odstranění nádoru. U pacientů s generalizovaným onemocněním a metastázami se však náklady mohou vyšplhat do milionů korun, mimo jiné kvůli chemoterapii, imunoterapii a léčbě komplikací.

Ekonomický přínos podle něj nespočívá pouze v odhalení již existujícího nádoru. Pozitivní test může upozornit také na pokročilý adenom, který lze při kolonoskopii odstranit dříve, než se během dalších let případně přemění v karcinom.

„Když si rozebereme výsledky screeningu, pozitivní test na okultní krvácení znamená, že daný pacient má přibližně 2,7procentní pravděpodobnost kolorektálního karcinomu a zhruba 35procentní pravděpodobnost nálezu pokročilého adenomu. Ten můžeme při kolonoskopii jednoduše odstranit, a zabránit tak tomu, aby se z něj během dalších deseti let vyvinul karcinom. Když tedy vezmeme 37 pozitivních pacientů, statisticky mezi nimi bude jeden pacient s kolorektálním karcinomem a přibližně 15 pacientů s pokročilým adenomem, u nichž lze vzniku karcinomu v budoucnu předejít. Ten výsledek je jednoznačně efektivní medicínsky i ekonomicky,“ uzavřel Hrdlička.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT