Rakovina tlustého střeva ohrožuje i mladší. Screening začíná už ve 45 letech

Lékaři v posledních letech upozorňují na znepokojivý trend – kolorektální karcinom se stále častěji objevuje i u lidí před padesátkou. Právě to vedlo ke změně screeningového programu.

„Přibývá důkazů, že se kolorektální karcinom objevuje u stále mladších ročníků. V souladu s aktuálními doporučeními, která již platí v USA, jsme proto přistoupili ke snížení hranice, od kdy tuto nemoc kontrolujeme. V Evropě patříme k prvním, kteří to udělali,“ říká prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. 

Na tuto změnu navazuje i praxe klinik. Podle odborníků totiž dřívější záchyt znamená zásadní rozdíl v průběhu léčby i prognóze pacienta. „Posun věkové hranice screeningu reaguje na vývoj epidemiologických dat. Vidíme nárůst případů u lidí kolem padesátky, ale i mladších. Pokud tedy chceme zachytit onemocnění včas, musíme začít dříve,“ doplňuje doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

Screening nově od 45 let

Od letošního ledna mají na hrazený screening nárok lidé už od 45 let. Program nabízí dvě možnosti – test na okultní krvácení do stolice (TOKS) jednou za dva roky nebo kolonoskopii jednou za deset let.

TOKS je jednoduché vyšetření, které lze provést doma a které může odhalit skryté krvácení jako první varovný signál. V případě pozitivního výsledku následuje kolonoskopie.

Vedle dolní hranice odborníci nově stanovili i horní limit screeningu na 74 let. „Vyřazení osob od věku 75 let ze screeningu vyplývá z nízké pravděpodobnosti úmrtí na kolorektální karcinom u asymptomatických starších osob v případě, že do tohoto věku byli součástí screeningu. To ale neznamená, že těmto osobám není provedena diagnostická koloskopie v případě klinického podezření na tento nádor,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. 

Kolonoskopie jako klíč k prevenci

Zásadním nástrojem prevence je kolonoskopie, která umožňuje nejen včasné odhalení nádoru, ale i odstranění přednádorových změn. „Právě proto je prevence tak důležitá. Pokud onemocnění zachytíme v době, kdy ještě nezpůsobuje obtíže, máme velmi vysokou šanci na úplné vyléčení,“ upozorňuje doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D.

„Rozumím tomu, že lidé mají před vyšetřením obavy. Ve skutečnosti ale většina z nich po výkonu říká, že to bylo mnohem jednodušší, než čekali. Kolonoskopie je dnes bezpečné a dobře zvládnutelné vyšetření, které může doslova zabránit rozvoji rakoviny. To je důvod, proč má smysl ji neodkládat,“ dodává docent Vočka.

Kolonoskopie navíc umožňuje okamžitý zásah. „Při screeningové koloskopii nejčastěji objevíme tzv. adenomový polyp. Jeho odstraněním zabráníme možnému rozvoji kolorektálního karcinomu, protože většina jich vzniká v průběhu mnoha let právě z takových polypů. V některých případech ale nalezneme i karcinom. V časných stadiích, u pacientů bez příznaků je ale lépe řešitelný, s nadějí na úplné vyléčení, a to včetně miniinvazivní endoskopické léčby,“ doplňuje prof. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D., MHA, předseda Endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Obavy z vyšetření jsou často zbytečné

Přestože kolonoskopie patří mezi nejpřesnější metody, lidé ji často odkládají kvůli obavám. Ty ale podle lékařů většinou neodpovídají realitě.

„Zákrok sice není úplně příjemný, rozhodně však není bolestivý. Většinou jej lze zvládnout bez injekcí a anestezie. Jen někteří pacienti potřebují zklidňující injekci a v některých odůvodněných případech přistupujeme i k celkové anestezii, například u žen po gynekologických operacích,“ říká profesor Urban.

Samotné vyšetření obvykle netrvá déle než 20 minut a probíhá v kontrolovaném zdravotnickém prostředí.

Když se nemoc odhalí pozdě

Kolorektální karcinom se vyvíjí pomalu a v počátečních stadiích často nebolí. Právě proto mnoho lidí přichází k lékaři až ve chvíli, kdy je léčba výrazně náročnější.

„Setkáváme se s pacienty, kteří přišli pozdě. Léčba je pak intenzivní a zatěžující. Přitom kdyby přišli o několik let dříve na preventivní vyšetření, mohli jsme řešit jen malý polyp,“ varuje docent Vočka.

Pozdní záchyt může znamenat operaci, chemoterapii i dlouhodobé omezení kvality života. Naopak včasná prevence často umožní jednoduchý ambulantní zákrok a rychlý návrat k běžnému životu.

Lékaři se shodují, že největší překážkou zůstává nízká účast na screeningu, zejména u mladších ročníků. „Na nárůst pacientů jsme ale připraveni a doufáme, že se zejména lidé mladší padesáti let do screeningu zapojí. Zároveň ale počítáme s tím, že disciplína mladších a často vytížených osob může být nižší,“ říká prof. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D., MHA.

Právě březen, měsíc osvěty o kolorektálním karcinomu, má za cíl toto vnímání změnit.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock