Na účtech zdravotních pojišťoven leží asi 50 miliard korun rezerv. Odbory a nemocnice teď žádají ministra zdravotnictví, aby polovinu z této částky uvolnil pro zdravotnictví. Chtějí, aby peníze šly na péči či navýšení platů a odměn ve zdravotnictví. A výrazně i na podporu domácí péče.
O osudu miliard, které leží na účtech zdravotních pojišťoven, se rozhodne v říjnu, kdy ministerstvo vydá úhradovou vyhlášku. To, jakou bude mít podobu, závisí na ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.
Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz ve zdravotnictví, Lékařský odborový klub a zástupci organizací, které poskytují domácí péči, dnes vyzvali ministra, aby ke svému původnímu plánu na příští rok přidal dalších 25 miliard korun z rezerv pojišťoven.
Odbory: Chceme, aby zdravotnictví neskomíralo
Věc je plně v rukou ministra zdravotnictví. "Ty peníze jsou na účtech pojišťoven a mohou se rozpustit pouze úhradovou vyhláškou. Proto vyzýváme pana ministra, aby k těm svým plánovaným 20 miliardám navýšení, které chce rozdělit na příští rok, přidal dalších 25 miliard. Aby tak skokově vylepšil zdravotní péči v zemi. Aby stoupl počet personálu v nemocnicích, počet personálu v agenturách domácí péče, počet sestřiček v sociálních službách, aby dostali peníze i dětští lékaři, kteří nejsou. Jde nám o to, aby zdravotnictví vzkvétalo a ne skomíralo," vysvětlila předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Zdravotní pojišťovny předpokládají, že rozdělí příští rok 346 miliard korun. Jenže se na tom nedohodly s domácí péčí a s nemocnicemi. Pokud taková dohoda neexistuje, stanovuje parametry úhrad právě ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. To se stane v říjnu.
Ministr už avizoval, že proti letošnímu roku zvýší úhrady o 20 miliard, ale podle nemocnic a odborů je to málo. "Chceme do všech segmentů rozdělit 45 miliard, chceme zvýšit úhrady nemocnicím o 15 procent, chceme zvýšit úhrady pro následnou péči o tisíc korun na lůžko a den, chceme zvýšit úhrady za domácí péči o 40 procent, v sociálních službách také o 40 procent a ostatním segmentům proporcionálně. Je to nutné, aby byla udržena kvalita a rozsah zdravotní péče," přednesla požadavky na ministra předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
Na zdravotnictví dnes stát dává k DPH méně než za krize
Podle nemocnic i odborářů stát dává na zdravotnictví příliš málo peněz. "Na zdravotnictví dáváme dokonce méně, než jsme dávali v době krize. Tehdy to bylo 7,6 procenta HDP a v současné době dáváme 6,8 procenta, což je naprosto tristní. Není normální, aby ve vyspělé evropské zemi bylo takto podfinancované zdravotnictví," argumentuje Žitníková.
Podobně to vyjádřila i Hana Sklenářová z Diakonie Českobratrské církve evangelické: "Pomůže nám, když bude na účtech pojišťoven ležet 25 miliard navíc, ale v nemocnicích nebude mít kdo léčit a pečovat, protože nebudou lékaři a sestry? Dnes nemáme peníze ani na úhradu všech nákladů, ani na mzdy. Těžko se nám daří získávat nové zaměstnance."
Stejné obavy má také Ludmila Kučerová z Charity ČR, která se zaměřuje na poskytování domácí péče pacientům. Sestry z domácí péče a sociálních služeb podle ní odcházejí do nemocnic, kde dostanou vyšší plat. Právě proto žádají tyto organizace navýšení dosavadních úhrad o 40 procent.
Lékařské odbory: Ve zdravotnictví chybí tisíce lidí
Bez navýšení platů a mezd nebude možné podle Lékařského odborového klubu (LOK-SČL) zaplnit zející personální propast ve zdravotnictví. Klub upozornil, že v nemocnicích chybí asi tři tisíce lékařů, více než pět tisíc sester a tisíce lidí z nižšího zdravotnického personálu jako jsou ošetřovatelé a sanitáři.
Lékařský odborový klub proto podpořil všechny výše uvedené požadavky na ministra. Zdůraznil i jejich logiku - například u domácí péče. "Za velmi důležité považujeme udržet rozsah domácí péče a ošetřovatelské péče v sociálních službách. Je racionální a pro pacienta lepší, když může být ošetřován doma. Domácí péče je nezastupitelná," napsal v prohlášení LOK.
Šéf LOK Martin Engel upozornil na další narůstající problém - feminizaci zdravotnictví, kdy na téměř všech úrovních začínají převládat ženy. "A ty budou mít jiné požadavky na sladění odborného a soukromého života," dodal s tím, že i to může být brzy pro zdravotnictví a dostatek pracovních sil v něm riziko.
Ministerstvo zatím odmítá peníze přidat
Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK ale nepřímo odmítlo, že by rezervy z pojišťoven uvolnilo. "Vyšší peněžní zásoba na rezervních fondech pojišťoven pomůže v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili ani poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče. Není proto možné rezervy rozpouštět ihned do spotřeby, musíme je držet a postupně navyšovat," řekla ČTK mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Odbory a nemocnice ale svůj tlak nehodlají vzdát. Mají na to čas nejpozději do října, kdy bude ministerstvo zdravotnictví vydávat úhradovou vyhlášku pro rok 2020.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0
Anketa
Je podle vás české zdravotnictví podfinancované?
Celkem hlasovalo 38 čtenářů.