Radiologický kongres: Jaké nedostatky trápí radiology u screeningových programů rakoviny plic a které další programy nás čekají?

První část přednášky se věnovala screeningovému programu na záchyt rakoviny plic, kde je dokázáno, že 85 procent případů souvisí s kouřením. Jde tedy o nádor preventabilní. Zároveň je to čtvrtá nejčastěji diagnostikovaná malignita v běžné péči a objevena je nejčastěji ve třetím až čtvrtém stadiu, čímž se jedná o nejčastější příčinu úmrtí na nádorové onemocnění.

V rámci těchto screeningů bylo od jejich spuštění v lednu roku 2022 svým praktickým lékařem osloveno celkem 10 122 pacientů, přičemž polovina z nich byla vyzvána k účasti v posledních šesti měsících. Dalších 3137 osob bylo osloveno pneumologem. Vstupním kritériem pro přijetí do screeningového vyšetření přitom je, aby šlo o bývalého nebo současného kuřáka ve věku 55–74 let a měl 20 balíčkoroků. 

Zdroj dat: NRHZS

I přes oslovení je pak ale zájem o vyšetření bohužel jen zhruba poloviční. „Z oslovených praktickým lékařem celkem 51,2 procenta osob odmítlo účast v programu, 48,8 procenta bylo odesláno k pneumologovi, ale z těchto 4944 osob opravdu dorazilo jen 2977,“ upozornil analytik a epidemiolog RNDr. Ondřej Májek z Národního screeningového centra (NSC).

Vyšetření na rakovinu plic má smysl

Screeningové programy přitom není radno brát na lehkou váhu. Ještě před spuštěním programu bylo ve studii agentury Nelson vypočítáno, že existuje okolo 500 000 kandidátů do programu screeningu karcinomu plic (25 000 za rok), a kdyby se zapojilo 15 národních onkologických center, tak v prvním kole screeningu by bylo zhruba 2,6 procenta pozitivních osob a 19,2 procenta neurčitých. Ukázalo se, že odhady byly docela přesné.

„Nakonec se zapojilo 27 CT pracovišť a dalších sedm se hlásí. Z celkem 6463 výsledků vstupního vyšetření bylo 3,1 procenta pozitivních, 74,5 procenta negativních a 22,4 procenta neurčitých,“ popsal průběh prvních vyšetření doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod ve FN Plzeň.

Grafy: Srovnání studie Nelson a výsledků vyšetření od ledna 2023 do 25. 9. 2023 (zdroj: NSC)

Pokud bychom vzali jen výsledky z Fakultní nemocnice Hradec Králové, tak podle čísel MUDr. Evy Kočové z tamní Radiologické kliniky přišlo k 31. srpnu 2023 celkem 867 pacientů, z nichž 6,8 procenta bylo pozitivních, 71 procent negativních. 

Nízký zájem a pro některé dlouhá dojezdová vzdálenost

První problém je zřejmý na první pohled. Do programu se zapojuje velmi málo účastníků, i když mají všechny předpoklady, že problém může brzy nastat anebo už nastává. 

Dalším problémem je nedostatek akreditovaných center v odlehlejších částech republiky. „V současném stavu je dojezdová vzdálenost do některých akreditovaných center i 90 minut. Mnoho oblastí je mezi 60 a 90 minutami. I to je jednou z výzev pro vedení toho programu, aby se síť postupně rozrůstala a s ambicí zapojovat více a více osob,“ upozornil Májek.  

Radiologové si také stěžují, že někteří pneumologové nerespektují jejich doporučení. „Setkali jsme se s tím, že i u pacienta, kterého jsme označili za pozitivního, paní doktorka řekla, že nález je ještě malý, počkáme, až vyroste, a přijďte za půl roku. Měl by to být trochu apel, že by měli respektovat, co napíšeme. Když chceme pacienta vidět za tři měsíce, aby nepřišel až za rok,“ řekla MUDr. Eva Kočová z Radiologické kliniky ve FN Hradec Králové.

Nové screeningové programy na cestě

V lednu příštího roku dojde také ke spuštění populačního pilotního programu časného záchytu karcinomu prostaty. „Karcinom prostaty je vnímán jako indolentní onemocnění (netečné, neagresivní onemocnění, pozn. red.), ale pravda je taková, že mezi muži se jedná o třetí nejčastější nádorovou příčinu úmrtí (10 procent z nádorových úmrtí mužů). Proto je důležité, abychom o sekundární prevenci karcinomu prostaty uvažovali,“ varoval Májek.

Podle něj i v důsledku demografického stárnutí české populace incidence neustále stoupají, a i prevalence je v mužské populaci hlavně ve vyšších věkových skupinách opravdu velmi vysoká. 

„Pokrytí cílové populace ve věku 30 a více let v roce 2021 dosahuje v rámci dvouletého intervalu 29,8 procenta, přičemž výrazně roste od věkové skupiny 50 až 54 let a nejvyšších hodnot dosahuje ve věkové skupině 75 až 79 let (66,5 %). Pokrytí cílové populace ve věku 50 a více let v roce 2021 dosahuje v rámci dvouletého intervalu 48,1 procenta,“ dodal Májek.

I z letošního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Synlab vyplynulo, že k podstoupení preventivního vyšetření rakoviny prostaty by muže nejvíce motivovalo doporučení od praktického lékaře, pak od urologa. Na třetím místě je péče o vlastní zdraví, na čtvrtém výskyt rakoviny prostaty v rodině a na pátém motivace ze strany partnerky či partnera. Screeningový program by tak mohl být z tohoto hlediska úspěšný.

Dalším screeningovým programem, nad kterým se uvažuje, je ten, jenž by měl u populace mužů v rizikové skupině včas odhalit aneuryzma abdominální aorty (výduť břišní aorty – AAA), jejíž prevalence v populaci je 1,7 až 7,2 procenta a s věkem roste. „Chceme tak předejít ruptuře aneuryzmatu, která má vysokou mortalitu – až 94 procent,“ řekl na konferenci prof. MUDr. Martin Köcher, zástupce přednosty pro léčebnou péči na Radiologické klinice ve FN Olomouc.

„Pro to, abychom tomu předešli, stačí sonografická metoda se senzitivitou a specificitou až 100 %. Víme také, že léčba je efektivní,“ dodal Köcher. AAA postihuje nejčastěji muže starší 65 let (postiženi 4× až 6× častěji než ženy).

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock