Sebevraždy, deprese, úzkosti. Koronavirus drtí i duševní zdraví Čechů

Epidemie koronaviru v Česku nepoškodila jen ekonomiku, ale i psychické zdraví populace. Narostl počet duševních onemocnění a podstatně se zvýšilo riziko sebevražd, depresí a úzkostných poruch. Stoupla i konzumace alkoholu, sedativ či konopí. Trend má pokračovat.

Varovná čísla zachytila studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Negativní dopady koronavirové krize na duševní zdraví obyvatel ale dokládají i statistiky Linky bezpečí nebo pozorování psychiatrů v ordinacích. Lékaři navíc očekávají, že trend bude pokračovat, i když koronavirová nákaza odezní, protože se ke starostem lidí přidají ekonomické obavy a potíže. Psychické vyčerpání dostihlo ve zvýšené míře i zdravotníky.


Třikrát větší riziko sebevražd i depresí

Výsledky studie se dnes zabývala Rada vlády pro duševní zdraví, která mimo jiné schválila Národní akční plán prevence sebevražd. Jaké jsou tedy přesné výsledky studie? Riziko sebevražd mezi lidmi se zvýšilo třikrát, stejně narostly deprese a dvojnásobně úzkostné poruchy.

„Vliv pandemie byl široký. Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce, a u pracovníků první linie se projevilo extrémní pracovní nasazení s následným psychickým i fyzickým vyčerpáním. V neposlední řadě jsou zde ekonomické dopady, jako významný důvod růstu duševních obtíží v populaci v budoucnosti,“ uvedl Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče, důvody vzniku duševních problémů v populaci v posledních měsících. 


Děti v ohrožení

Tyto reakce a dopady na společnost odpovídají pozorováním v jiných zemích a také varováním Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo OECD, které na takový vývoj upozorňovaly. Například bezplatná linka první psychické pomoci pro veřejnost (na čísle 1212 a pod volbou 5) celkově za tři měsíce provozu odbavila 2 600 hovorů, v krizových dnech to bylo až 100 hovorů denně.

Analýza rady vlády mapovala také psychické problémy u dětí a mladistvých. Podle šetření České školní inspekce se například 10 000 dětí vůbec nezapojilo v distanční výuce a jejich duševní zdraví i rozvoj jsou podle analýzy "výrazně ohroženy".

„Větší množství stresu během nouzového stavu, zejména pak strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, celospolečenská nejistota a bezmoc ve vztahu k opatřením, to jsou časté příčiny vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí a mladých lidí.  Patří tam i nedostatek informací a nástrojů, jak situaci řešit. U dětí pak často jde o narušení spánku, nedostatek podnětů, nedostatek sportovního vyžití, málo soukromí, konflikty uvnitř rodiny a a podobně. To všechno může vést k duševnímu diskomfortu,“ přiblížila Marie Salomonová, jedna ze zakladatelek organizace Nevypusť duši.

Linka bezpečí (určená pro děti a mladistvé) registrovala v průběhu epidemie Covid-19 až třicetiprocentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, o třetinu více bylo telefonátů o osobních problémech a psychických potížích a o třetinu častěji se děti svěřovaly s problémy s internetem, včetně sexuálního zneužívání.


Plán: Krizové centrum do každého kraje

Rada vlády pro duševní zdraví chce kvůli těmto dopadům udělat péči o psychické zdraví lidem dostupnější. „Na dnešní radě jsme se shodli na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout,“ uvedl dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Nejde ale jen o rozšiřování psychoterapeutických služeb, do řešení problému chce rada vlády zapojit i telemedicínu. A po zdravotní pojišťovnách to, aby preventivní programy pro zdraví zaměřily také na podporu psychické odolnosti u svých klientů.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0


Anketa

Pozorovali jste na sobě nebo na lidech ve svém okolí psychické dopady koronavirové krize?

Celkem hlasovalo 219 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Česko ovládne semafor. Tři stupně rizika určí život každému z nás

Počet nakažených klesl. Ministerstvo seškrtalo čísla. Dá se jim věřit?