Hlavička
Zprávy -
15/02/2022

Svaz pojišťoven začíná hledat další úspory. Hrozí i snížením úhrad pro rok 2023

Zdravotní pojišťovny letos kvůli novému návrhu státního rozpočtu nově předpokládají pokles plánovaných příjmů v hospodaření o 14 miliard. Navíc pokud nedojde k navýšení plateb státu pro rok 2023, mohlo by se ukázat, že očekávaná bilance systému veřejného zdravotního pojištění nejen nedovolí žádný růst úhrad v roce 2023, ale naopak bude nezbytný jejich pokles. Vyplývá z dnešního prohlášení Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

reklama

reklama

Snížení příjmů má na svědomí návrh státního rozpočtu na rok 2022, který obsahuje snížení plateb za státní pojištěnce z dnešních 1976 na 1776 korun měsíčně. Kdy a jak se ale tato změna legislativně provede, není dosud jasné. O návrhu státního rozpočtu si přečtěte v tomto článku.

Deficit může podle ministerstva financí (MF) částečně zmenšit lepší výběr pojistného, nicméně o kolik, se teprve ukáže.

„Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě pokryly s tím, že by na konci roku na účtech zůstalo devět miliard. Větší část zůstatků by pak navíc již jen kryla dosud nesplatné závazky za rok 2022. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku. Prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky na rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard,“ vysvětluje současnou situaci Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR).

reklama

A obavy pojišťoven přetrvávají i pro rok 2023. Východiska pro dohodovací řízení k úhradám zdravotních služeb na rok 2023 připravuje analytická komise.

„Pro původně nastavenou prognózu ministerstva financí na rok 2022 a 2023 byly kalkulace nastaveny na vyrovnané hospodaření s nárůstem nákladů v roce 2023 mezi 11 až 15 miliardami. Tyto zdroje by však musely krýt růst těch částí nákladů, které prakticky nelze omezit a účinně regulovat. To jsou například náklady na léky či výkonově hrazené složky léčení. U cen jsme pro rok 2023 předběžně předpokládali návrh na zachování těch letošních. Pokud se nám však nepodaří dosáhnout nárůstu plateb státu pro rok 2023, bylo by při současném vlivu změn na příjmové straně zjevně potřeba ceny naopak snížit. Konkrétní aktualizaci a vyčíslení zdrojů pro rok 2023 provede společná analytická komise. Předpokládám ale, že k zásadnímu zvratu v propočtech dojít nemůže a jednání s poskytovateli tak budou mimořádně náročná,“ dodává Friedrich.


Už druhý rok hospodaření s deficitem

Zdravotní pojišťovny hospodaří deficitně již druhým rokem. V roce 2021 se snížily zůstatky základních fondů z 39,7 na 23,5 miliardy a vznikl tak deficit ve výši 16,2 miliardy i další deficit na straně závazků za rok 2021 se splatností v roce 2022. 

V roce 2022 hospodaří pojišťovny podle návrhů zdravotně pojistného plánu na tento rok. 

„Již při dnešní výši státních příspěvků plánovaly pojišťovny další snížení základního fondu ZFZP na 9,6 miliardy. Pro financování současného rozsahu veřejného zdravotního pojištění je automatická valorizace plateb státu nezbytně nutná již v roce 2023. Plánované náklady na rok 2022, ale ani zdravotně pojistné plány na rok 2021, rovněž nevytvářejí žádný prostor pro nějaké další dodatečné náklady z titulu tzv. kompenzační vyhlášky za rok 2021,“ uvádí zpráva SZP ČR.

Podle vyjádření se budou pojišťovny snažit hledat další prostor, jak by bylo možné navýšit úspory. Výčet nástrojů, jimiž lze náklady pro letošní rok snížit, je ale dle SZP ČR velmi omezený.

Jednou z možností je zpětné prověření efektivity a přínosu některých mimořádně nákladných léků. Je možné, že některé dohody o ceně budou ukončeny.

„V rámci správního řízení na SÚKL je třeba důkladně prověřovat vstup nových léčivých přípravků do systému veřejného zdravotního pojištění. Stále usilujeme o co nejrychlejší omezení plošného testování na covid, které jen za poslední měsíc bude stát pojišťovny čtyři až pět miliard. O maximální úspory budou muset pojišťovny usilovat i u revizní a smluvní politiky,“ dodává mluvčí SZP ČR Ivo Měšťánek.

Právě k testování se dnes vyjádřil na dotaz ČTK náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Podle něj pravděpodobně skončí preventivní PCR testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění začátkem března.

Pokud bude současný epidemiologický vývoj pokračovat, je vysoce pravděpodobné, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví k proplácení preventivních testů bude ukončeno 28. února, sdělil.

Hned by ubyla jedna z položek, která výrazně tíží hospodaření zdravotních pojišťoven. S ustupující epidemií se může část výše zmíněných opatření podle Měšťánka naplnit, zčásti ale musí pomoci ministerstvo zdravotnictví a další již začaly pojišťovny prověřovat. 

„S ohledem na miliardové neplánované dopady na příjmové straně a neuvážené zvýšení úhrad úhradovou vyhláškou pro rok 2022 však ani od zvýšených úspor nelze zásadní obrat pro rok 2022 čekat,“ uzavírá mluvčí SZP ČR.


Autor: Pavlína Zítková
Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama