Dva ministři, premiér a náměstek ministra zdravotnictví čelí trestnímu oznámení dvou brněnských právníků v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu a postupem při pandemii nového koronaviru. Vláda podle nich selhala, zanedbala ochranu zdravotníků i veřejnosti.
Dohady o správném a oprávněném postupu vlády v boji s novým koronavirem přiživilo trestní oznámení dvou brněnských právníků Davida a Venduly Záhumenských. Podali ho na premiéra Andreje Babiše, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, jeho náměstka Romana Prymulu a ministra vnitra Jana Hamáčka.
Pochybila vláda, premiér a ministři?
Jak informovala ČTK, dvojice právníků je viní z řady trestných činů, které souvisí s vyhlášením nouzového stavu a s postupem při pandemii nákazy covid-19. Jsou mezi nimi například šíření nakažlivé nemoci, poškozování cizích práv nebo obecné ohrožení z nedbalosti.
Právníci chtějí docílit toho, aby policie prošetřila „pochybení na straně exekutivy v souvislosti s řešením vyhlášené pandemie, jakož i přípravy na ni“. Podle nich vláda nepostupovala podle pandemického plánu a nevyslyšela ani varování Světové zdravotnické organizace (WHO).
Vláda nezajistila ochranu zdravotníkům ani veřejnosti
Součástí trestního oznámení je i upozornění na to, že vláda nezajistila ochranné prostředky pro zdravotníky a veřejnost a později je nakupovala nehospodárně. Kritizují dopady vládních opatření na hospodářství a podnikatele a také „snahu omezit svévolně nárok na náhradu škody za krizová opatření“.
Oba právníci se obrátili na vrchní státní zastupitelství, Ústavní i správní soud. Podle nich se jmenovaní lidé, ale také další, „neustavené“ osoby mohli dopustit ublížení na zdraví z nedbalosti, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení osobní a věcné povinnosti pro obranu státu, šíření poplašné zprávy či nedbalostního maření úkolu úřední osoby.
Právníci: Vláda jednala nahodile a rozporuplně
Právníci nezpochybňují jen kroky ve zdravotnictví, ale také údajné překročení pravomoci vlády ohledně schválení odkladu senátních voleb na Teplicku nebo omezení zastupitelstev. „Ze všech kroků vlády vyplývá, že rozhodnutí byla zcela nahodilá, vzájemně si odporující a některá z nich byla dokonce v rozporu se zájmy obyvatel České republiky,“ uvedli právníci v trestním oznámení. Svým krokem vyzývají policii, aby věc prošetřila.
David Garkisch
-
Milena No jo, pánové to nejdřív zbagatelizovali, měsíc byli v bohorovném klidu, pak se ztopořili k akci - trochu pozdě ( i když chápu, že přistoupit k vyhlášení nouzového stavu se vším, co to obnáší není nic jednoduchého). Pak lhali, že ochranných pomůcek je dost - není jich dost ani dnes. I když se situace pozvolna lepší. Mimochodem - jestli je pravda, že ve skladu hmotných rezerv bylo opravdu pouze 10 tisíc respirátorů - tak to je na 10 dní pro 1 větší nemocnici... takže, kdo tohle podepsal je v tuto chvíli zločinec. To ano. -
Katharina A hlavně ze jsme ochrané pomůcky posílali do Číny a sami jich máme málo. Češi si sami šíji rousky kde to jsme. Na tohle se dalo připravit měli jsme na přípravu dva měsíce ale naše vláda neudelala vůbec nic. -
Petr Vláda a epidemiologové zvládli situaci výborně ,patříme ke špici států,kteří dá se říci zvládli epidemii koronaviru na výbornou. -
Viki Vy jste sprymar, skvělý vtip -
Martin Vážený pane, celý tento problém si vyřešili občané ČR pouze a jen sami...nikoli naše vláda !!! Pokud zadáváte svůj názor, zřejmě jste přišel o zrak i sluch, a pokud tomu tak není, máte NASRÁNO mezi ušima... - ANO - je to tak...měl by jste si nasadit kondom na hlavu neboť jste opravdový úd...
-
-
Milena No ještě zdaleka nejsme "za vodou"...takže není důvodu jásat....Život se bude sice rozvolňovat, ale nápor na zdravotnický personál nemocnic i ambulancí se bude zvyšovat. Epidemie ještě zdaleka nekulminovala. Jedině snad jsou sestry a lékaři lépe nebo snad i náležitě? zajištěni ochrannými pomůckami. Ne jako ta sestřička z Thomayerky, která byla vystrčena do 1. linie s jednou rouškou na 12 hodin.. to se snad už stávat nebude. Naštěstí se stále více testuje a je to rychlejší. Ale jak to je v domovech pro seniory ? Všechna předchozí podcenění - málo personálu, málo pomůcek, celkové podfinancování - se nyní mohou zle vymstít. -
ola Přesně tak. Nyní pracují zdravotníci na hraně svých možností a sil, a tato pandemie toto personálně zdevastované zdravotnictví ještě urychlí. Sestřička z Thomayerky je příkladem sebezničujícího altruistu a selhání systému. Ta by si zasloužila řád, či vyznamenání ,co to prezident republiky uděluje...Nyní se děkuje zdravotníkům, ale co pak, až se bude muset udělat již opravdová reforma tohoto socialistického zdravotnictví....
-
-
Petr Ze sdělovacích prostředků je známo, že několik set zdravotních sester se vrátilo do nemocnic za svým povodním zaměstnáním a tak posílily střední zdravotnický personál -
Milena Tak asi zrovna do naší nemocnice se nevrátil nikdo.....tedy nikdo, o kom bych věděla. Asi máme stejnou smůlu jako s těmi slavnými rouškami... natož respirátory. Nebo třeba empír, ty také nejsou, ani teď. -
ola No, to je mediální masáž pro voliče, aby byli klidní, že se má o ně kdo postarat. Nevím si představit vystudovanou zdravotní sestru, která před 5 a více lety odešla ze zdravotnictví kvůli stresům a nízkým platům( např. do banky...), že automaticky je k něčemu užitečná. Při přetížení sestřiček v současné situaci aby měly ještě čas někoho zaučovat... Mít papír nic neznamená, důležitá je praxe. A proč vlastně ty sestry ze zdravotnictví odešly? Kdyby tehdy " moudří" politici tušili, tak by jim dali platy, jak si zaslouží a žádná by neodešla. Ta bývalá zdravotní sestra, co to " vymyslela", pracuje v nemocnici a když je tak empatická, zůstane v nemocnici dřít a po pandemii?
-
-
Pavel Otazníky kolem existence Národní lékařské knihovny Současná celosvětová krize zdraví ukázala na potřebu zdravotní gramotnosti nejširších vrstev populace. Ukázala na nedozírné následky, které může způsobit špatná komunikace mezi lékaři a veřejností. V České republice se objevil problém, kde mají čeští lékaři hledat při prosazování svých protivirových opatření svoji autoritu. Státní represivní aparát čili policie a soudy by měl hrát v protikoronavirových opatřeních až poslední roli. V kulturní společnosti by mělo být v pandemii odpovědností každého občana se v oblasti zdravotnictví v infektologii laicky vzdělat a následně podle svého vlastního svědomí a nabytých vědomostí šíření pandemie zamezovat. Ve slušné společnosti se prevence nabízí jako bonus, který každý občan přijme na základě vlastního vzdělání a svědomí, nemělo by se jednat o vnucování pod hrozbou peněžitých sankcí a vězení, kterého jsme v současnosti svědky. Je velkou ostudou pro Českou republiku, že sektor zdravotnictví vede právník a nikoli lékař. Logicky vyplývá, že profese ministra určuje jeho způsob smýšlení a odráží jeho nevzdělanost v oblasti lékařství. Místo osvěty je proto používáno k potlačování infekce státních hrozeb a represí, které nikdo nemá rád a autorita lékařů v očích veřejnosti klesá.Je neomluvitelná chyba, že vzdělanci v oblasti lékařství a medicíny ustoupili nátlaku kapitálu a vedoucí pozice ve svém oboru přenechali kastě manažerů, obchodníků a právníků. Přitom tito lidé by měli sloužit jako pomocný administrativní personál a nikoli jako ředitelství. To je kocourkov. Na okraji zájmu se nachází na rušné pražské magistrále pozapomenutá instituce, o které se málo ví. Ba ani mladý zdravotnický personál, studenti medicíny i zdravotní sestry o její existenci kupodivu nemají tušení. Přitom je jedná o jedinou instituci v České republice, která má výsadní postavení i úkol rozšiřovat zdravotní gramotnost mezi veřejností odbornou i laickou. Sám jsem jako syn českého lékaře měl tu čest v této knihovně dva roky vykonávat kvalifikovanou pracovní pozici odborného knihovníka. Bohužel jsem byl přinucen proti své vůli za velmi nesolidního jednání vedení po dvou letech svoji pracovní pozici na začátku tohoto roku opustit. Ačkoli jsem byl v knihovně svědkem velkých nemravností, snažil jsem se jako mladý člověk pomoci. Byl jsem sprostě vyhozen. Nejvíce mne v knihovně překvapovalo a zraňovalo, že moji kolegové mluvili o českých lékařích s despektem a negativně. Domnívám se, že velkou roli v negativním naladění pracovníků knihovny vůči lékařům hraje fakt, že ministrem zdravotnictví není zdravotní profesionál ale právník. Paradoxně jsem se tak v kolektivu jako syn lékaře dostával do nevýhodné situace a pracovník, který se chvástal tím, že manželka je soudkyně a že je majetný, si u kolegyň v knihovně vydobyl respekt a autoritu. Ačkoli jsem se úzkostlivě snažil si svoji pracovní pozici v knihovně udržet, vedoucí proti mne šla jako furie a vše co jsem udělal, ji bylo nevhod. Když jsem například jednou odešel o 5 minut dříve z práce, dostal jsem od ní v době svého volna mobilem okamžitě vynadáno, ačkoli jsem od ní dostal pokyn, že mám příchody a odchody zapisovat s přesností na 15 minut. Když jsem si pak všiml, že starší kolegyně, která mne v práci obtěžovala zkazkami o svých hádkách se svým nepříjemným sousedem - lékařem a já ji vždy trpělivě vyslechl, odešla o 20 minut dříve z práce, již jsem se musel ozvat. Okamžitě mne přestala zdravit a byl jsem ze zaměstnání vyhozen. Neustálé tlachání o pitomostech je v Národní lékařské knihovně norma. Surfování na internetu na téma Národní divadlo je -
Pavel je podstatnou náplní pracovního času. Zájem o problematiku zdravotní gramotnosti je v knihovně chabý a cítil jsem, jak se na mou iniciativu ohledně zdravotnictví kolegyně dívají s despektem. Nad rámec svých pracovních povinností jsem tak například svou vedoucí seznámil se serverem nasezdravotnictvi.cz, ale byl jsem odmítnut. S pozváním na aktivity známých českých psychiatrů jsem neuspěl a vycítil jsem u kolegyň opovržení. Když jsem se pokusil kolegyně seznámit s expozicí drážďanského Hygiene Museum, vykřikla na mne bába "Hygiene Museum? To zní ale divně!" Cítil jsem se ponížen. Ačkoli chápu a respektuji, že jsou v České republice i lidé, kteří smýšlejí antigermanisticky, když nesu hodnotné informace o zdraví, které jsem nabyl z vlastní píle ve svém volném čase, nečekal bych, že mne zdravotní profesionálka takto sprostým způsobem utře. "Zdravotnické muzeum" při Národní lékařské knihovně je v České republice jedna vitrína. A k největšímu, tradičně historickému museu zdravotnictví v Drážďanech, které inspirovalo i poválečné expozice v USA, se v Národní lékařské knihovně vysmějí. Největší absurdita, ubohost a hloupost. Přitom se v našem státě v korupčních kauzách řeší miliardové úniky a vytvořit museum zdraví podobné drážďanskému by nebylo finanční nákladné. Velmi mne uráželo, jakou válku vedoucí pracovníci v knihovně vedli s uklízečkami. Chápu, že se hodně nudili a nevěděli roupami co by, co čeho píchnout. Ale přece jenom řešit s akademickými tituly PhDr. špínu a každý chlup na podlaze mi se mi zdálo velmi ponižující a nedůstojné. Přesto jsem takříkajíc držel "hubu a krok". Když jsem zpracovával knihu z fondu knihovny, najednou za kolegyní přišla do mé kanceláře pro med paní náměstkyně, doktorka knihovnictví, pravá ruka ředitelky a začala mne obtěžovat slovy, že čtu "sračky". Kniha, kterou jsem zpracovával se však problematiky průjmu vůbec netýkala. Zabývala se spíše problematikou osobního rozvoje, psychologie a mezilidských vztahů. Přitom mne byly vedoucí vyčítány chyby v indexaci knih, které zpracovávala jiná kolegyně. Když jsem před kolegyněmi předhodil problematiku vztahu morálních, duchovní hodnot a zdravotnictví, hned jsem narazil. Když jsem kladl otázky po vztahu spirituality a nemoci, ihned jsem byl vyhozen. Přitom to jsou otázky, kterými se v dnešní době svět zabývá. Materialistický pozitivismus, který nám byl vnucen v 20. století totalitními režimy, snoubící se se současným světem komerce a finanční chamtivosti, je jedním z hlavních důvodů vnitřní prohnilosti dnešního zdravotnictví. Ačkoli jsem dva roky v lékařské knihovně s antilékařskými tendencemi pracoval a byl jsem sprostě bez skrupulí bez důvodu vyhozen, osobně k českým lékařům žádnou vnitřní nenávist ani opovržení necítím. Spíše lítost a soucit. "Masáž" zbohatlíků a oligarchů, kterou si české lékařství prošlo po roce 1989, bohužel "ve zdraví" nepřežilo. V 21. století patří k hlavním hvězdám programu miliardáři, přitom se zapomíná na to, že čísla jsou jenom prd a zdraví si nikdo nekoupí. Varuji české lékaře, aby na nátlak průmyslově-medicínské komerce přistoupili, ale chápu, že jejich situace je obtížná. Přece jenom z něčeho se žít musí a nátlak kapitálu na pracovní procesy v nemocnicích je obrovský. Právě proto mne šokuje skomírání, nečinnost, nezájem o obor a flákání v jediné české lékařské národní knihovně. Je to vysvětlitelné tím, že se k vládě dostali špatní lidé, profesionálové ve zdravotnictví přišli o svou svobodu a jsou pod neetickým tlakem velkokapitálu.
-