Uchytí se běhající tropické klíště s očima i v Česku? Pomozte výzkumu

Možná si budeme muset zvykat v přírodě na nový druh klíštěte. A proti tomu našemu je to opravdový predátor. Má oči, běhá, a dokonce kořist pronásleduje. Roznáší i vážnější nemoci. Chcete pomoct výzkumu? Posílejte vědcům nalezená klíšťata.

article

Následující zpráva spojuje dohromady několik informací - všechny se týkají klíšťat a jsou velmi zajímavé. Pokud budete chtít, můžete se sami zapojit do výzkumu klíšťat a nemocí, které přenášejí. Stačí, když budete vědcům nalezená klíšťata posílat. Přinášíme návod, jak na to. A k tomu také upozornění na nového predátora, se kterým se můžete setkat už i v Česku. Otázkou zůstává, jestli tady s klimatickými změnami zdomácní. Mít ho za souseda v trávě ale nikdo určitě nechce...


Dvojnásobně velké klíště...

V západním Německu poprvé přežilo zimu tropické klíště rodu hyalomma. Pokud se vám oškliví naše domácí klíště obecné, tak z jeho tropického bratrance budete mít možná i hrůzu. A právem.

Hyalomma je proti běžnému klíštěti až dvojnásobně větší. "Po nasátí může dospělá samice dosáhnout délky až 2,5 cm. Má pouze dvouhostitelský vývojový cyklus, kdy je prvním hostitelem malý savec (nejčastěji z čeledi ježkovití a zajícovití) či pták a druhým velký savec," popisuje hyalommu na svých stránkách Státní zdravotní ústav (SZÚ).


...s očima i schopností oběť pronásledovat

To ale není na tomto druhu tropického klíštěte to nejhorší. Zatímco klíště obecné číhá na kořist pasivně v porostu, hyalomma svou oběť pronásleduje i desítky metrů. Pohybuje se podobně jako pavouk a na rozdíl od běžného klíštěte svoji oběť vidí - má totiž oči. Vnímá i její teplo, pach a vydechování oxidu uhličitého.

"Je to dravé klíště. Svou kořist může i pronásledovat, než se na ni vrhne," uvedla Ute Mackenstedtová z univerzity v Hohenheimu pro německou stanici SWR. Němce teď tento druh klíštěte zajímá, protože se poprvé ukázalo, že dokáže přežít i tamní zimu. Vědci zatím objevili šest takových exemplářů v Dolním Sasku a v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa.

Na paniku je to podle nich ještě málo. Tropické klíště se navíc zaměřuje hlavně na koně, ale i člověk patří mezi jeho cíle. Varující je spíše to, že hyalomma přežila mírnou zimu. To se dosud nestalo nebo se o tom zatím vědci nedozvěděli.


Tropický predátor se objevil i v Česku. Zanesli ho sem ptáci

Klíšťata rodu haylomma pocházejí z Afriky, ale usadila se už i v jižní a východní Evropě, kde tamější mírné zimy dokážou běžně přežít. Do střední Evropy se jinak toto tropické klíště dostává přisáté na stěhovavých ptácích. A vědci ho takto importované loni a předloni zaznamenali i v Česku.

„Jde o tři izolované nálezy: jižní Morava, severní Čechy, východní Čechy,“ potvrdil tehdy pro deník Blesk David Modrý z Ústavu patologické morfologie parazitologie na brněnské Veterinární a farmaceutické univerzitě.

Podle něj zatím není jisté, jestli tu hyalomma dokáže založit trvalou populaci, ale výskyt tropického druhu může souviset s oteplováním a změnou klimatu. Vědci v tomto ústavu velmi rádi uvítají jakékoli zprávy nebo dokonce vzorky klíštěte hyalomma.

Od běžného klíštěte druh hyalomma rozpoznáte nejen podle toho, že je větší. Má také typicky pruhované nožičky, obvykle oranžovo-žluté barvy. Na rozdíl od běžného klíštěte přenáší tento tropický druh navíc i další nemoci - arabskou a krymsko-konžskou horečku nebo bakterie způsobující skvrnitý tyfus.


Kampaň Najdi pijáka mapuje klíště, které je nebezpečné pro psy

Nálezem tohoto v Česku dosud poměrně unikátního klíštěte uděláte vědcům nepochybně velkou radost. Pomoci můžete ale i s jinými druhy. Tentýž brněnský ústav shání také informace o výskytu "pijáka lužního", který patří do stejné čeledi jako klíště obecné.

Loni rozsáhlá studie a kampaň Najdi pijáka ukázala, že se toto klíště vyskytuje především na jihu Moravy, odkud se šíří dál do země. Rizikem je především pro psy, na které může přenést psí babeziózu, nemoc podobnou malárii. Podobně jako výše uvedený tropický druh klíštěte má i piják luční oči, čímž se odlišuje od běžného klíštěte.

Pokud se s pijákem lučním setkáte, stačí ho vyfotit a kontaktovat vědce přes web Najdi pijáka. Pomůžete tak důkladně zmapovat jeho výskyt v České republice.


Poštou posílejte i běžné klíště. Musí z něj být ale velká kulička

Poslední výzva se týká klíštěte obecného - to je ten běžný domácký druh. Vědci Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně prosí veřejnost o spolupráci. Už loni v českých klíšťatech vystopovali patogenní bakterii Borrelia miyamotoi a letos chtějí svůj výzkum zaměřit na larvy klíštěte. Chtějí u nich ověřit, jestli také přenášejí boreliózu.

Právě k tomu ale vědci potřebují pořádně napité samičky. To znamená, že by měly být asi o velikosti centimetrové kuličky. Pravděpodobně to vylučuje, že by takové klíště vyrostlo na lidském těle, ale pokud ho najdete v přírodě nebo třeba na svém psovi, neváhejte ho vědcům poslat poštou.

Akce trvá od 15. června do 15. srpna. "Pokud živou samičku naleznete, vložte ji do jakékoli lahvičky (pevně uzavíratelné), přidejte hrst trávy, čímž zajistíte vlhkost, takže klíště přežije několik dní. Uveďte datum a místo nálezu, z jakého zvířete klíště je nebo zda bylo nalezeno samostatně a kontakt na vás," prosí brněnští vědci.

V bublinkové obálce nebo krabičce pak klíště odešlete na adresu: Markéta Nováková, Biologický ústav A6/205, Lékařská fakulta Masarykova univerzita, Kamenice 753/5, 625 00 Brno.


David Garkisch

Foto: Wikimedia, (CC BY-SA 4.0), Daktaridudu, Facebook.com, Masarykova univerzita


Anketa

Našli jste na sobě v posledním roce klíště?

Celkem hlasovalo 78 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Vši mají v létě sezonu. Co s nimi? Vyhněte se těmto fámám a mýtům

Žihadlo vás může i zabít. Jaká je první pomoc a na co nezapomenout?