Úhradová vyhláška 2024 popírá dosud respektované principy

Seznam zdravotních výkonů jako reálný ceník

V seznamu zdravotních výkonů máme kalkulovány předpokládané průměrné náklady na provedení jednotlivých výkonů. Bodová hodnota výkonu (vyjma tzv. signálních kódů) vyjadřuje předpokládané průměrné náklady na provedení výkonu v korunách, přičemž počet vykázaných bodů je určující pro výpočet výše úhrady, kterou poskytovatel od zdravotní pojišťovny obdrží.

Valorizace režijních nákladů již od roku 2002

Do nákladů zahrnujeme náklady na práci zdravotníka, který výkon provádí, režijní náklady pracoviště, kde je výkon prováděn, a případně i další náklady na speciální přístroje a/nebo materiál nezapočítaný do obecných režijních nákladů pracoviště v dané odbornosti. Vzhledem k tomu, že cena za zdravotní služby musí pokrýt vynaložené náklady, je nezbytné, aby se náklady kalkulované do bodové hodnoty výkonů co nejvíce blížily skutečným nákladům poskytovatelů.

Proto byla již v roce 2002 zavedena pravidelná valorizace režijních nákladů o inflaci. Cena práce kalkulovaná ve výkonech však pravidelně valorizována nebyla. To mělo za následek úhradové znevýhodnění těch poskytovatelů, kteří vykazují minimum tzv. přístrojových výkonů a většinu práce odvádějí lékaři v rámci klinických vyšetření.

Valorizaci ceny práce prosadila komora

Poprvé prosadila komora zvýšení ceny práce o deset procent s účinností od ledna 2016. Zvyšování ceny práce je základním předpokladem spravedlivého růstu úhrad, který je podmínkou růstu platů a mezd. Zdravotnická zařízení musejí být schopna vydělat si na provoz i investice, a právě slušná cena práce je sjednocujícím společným zájmem všech zdravotníků.

Covidová krize zdůraznila význam zdravotnictví a usnadnila mi jednání s tehdejším premiérem Babišem o dalším zvýšení ceny práce a především o její pravidelné valorizaci o míru inflace. Na základě naší dohody se cena práce nejenom lékařů, ale všech nositelů výkonů zvýšila s účinností od 1. 1. 2021 o deset procent a o dalších deset procent pak od 1. 1. 2022. Cena hodiny práce plně kvalifikovaného lékaře v seznamu zdravotních výkonů stoupla na 619 korun.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž akceptovalo, že také cenu práce je v kalkulaci bodové hodnoty výkonů třeba pravidelně valorizovat a tím práci zdravotníků lépe zaplatit. Pro cenu práce jsme domluvili stejný valorizační princip, který více než dvacet let platí pro valorizaci režijních nákladů. V důsledku této změny začala růst bodová hodnota výkonů, které obsahovaly převážně práci zdravotníka, rychlejším tepem nežli bodová hodnota tzv. přístrojových nebo materiálových výkonů. Jedná se o předvídatelnou a žádanou změnu, jejímž cílem je zlepšit úhradu práce.

Chaos způsobený ministerstvem zdravotnictví

V segmentu ambulantních specialistů se podařilo v roce 2021 i 2022 s pojišťovnami dohodnout úpravu regulačních limitů tak, aby se mohla valorizace ceny práce (ale i režie) plně promítnout do úhrad poskytovatelům. V roce 2023 a stejně tak v roce 2024 však ministerstvo tento transparentní způsob nastavení ceny zrušilo. Byl zrušen přepočet referenčního limitu (PURO) podle aktuálního seznamu zdravotních výkonů a zavedena různá hodnota bodu pro jednotlivé odbornosti.

Ministerstvo veřejně deklaruje, že cílem této změny je zabránit rychlejšímu růstu úhrady u poskytovatelů, kteří vykazují převážně výkony založené na práci lékaře, oproti poskytovatelům, již vykazují převážně přístrojové výkony.

Jinými slovy, ministerstvo nejenže popřelo původně odsouhlasený záměr a odklonilo se od transparentního způsobu nastavení ceny za zdravotní služby ve vztahu k vynaloženým nákladům, ale současně otevřeně přiznává, že podlehlo argumentaci zástupců přístrojových a materiálově náročnějších odborností o nedostatečném meziročním nárůstu úhrad při nastavené stejné hodnotě bodu pro všechny odbornosti. Ministerstvo tím, že zcela rezignovalo na nastavený princip tvorby ceny za pomoci kalkulace předpokládaných nákladů v seznamu zdravotních výkonů, chaoticky zasáhlo do cenotvorby, a to bez jakýchkoliv relevantních podkladů, které by takový krok odůvodňovaly.

Ministerská rána pro ambulantní internisty

V tak rozmanitém segmentu, jakým je segment ambulantních specialistů, který zahrnuje nejen desítky odborností, ale i nespočet variant portfolia nasmlouvaných výkonů napříč odbornostmi, je zásah provedený ministerstvem v podobě diferenciace hodnot bodu zásadní chybou. Zvláště v situaci, kdy je zjevné, že ministerstvo nemá žádný mechanismus, kterým by bylo schopné verifikovat správnost takto nastavené ceny ve vztahu ke skutečným nákladům.

Ilustrativním příkladem může být například stejné sonografické vyšetření, za které kardiolog dostává zaplaceno s bodovou hodnotou 1,08 koruny, angiolog 1,04 koruny a internista jen 1,02 koruny.

V tak složitém segmentu, jako je ambulantní specializovaná péče, kam jsou zahrnuti dokonce i nelékaři (kliničtí logopedi, psychologové…) je jediným správným krokem návrat k transparentně nastavené cenotvorbě prostřednictvím kalkulace předpokládaných nákladů v bodové hodnotě výkonů s následnou úhradou vykázaných bodů s jednotnou hodnotou bodu.

Každý jiný způsob nejenže nemůže garantovat dodržení základních principů cenotvorby, ale vede k poškozování části poskytovatelů neodůvodněně nižšími úhradami za stejné výkony.

Alarmující je, že příčinou chaosu a nespravedlnosti je Ministerstvo zdravotnictví ČR, které by mělo být naopak garantem férového prostředí.

Autor: Milan Kubek

Shutterstock: Shutterstock