Hlavička
20/09/2022

Úhradová vyhláška míří do připomínkového řízení. Ministerstvo zdravotnictví navýšilo růst úhrad na osm procent

Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo zasáhnout do uzavřených dohod a navýšit celkový růst úhrad z původních čtyř procent na nových osm procent. Vyplývá to z úhradové vyhlášky pro příští rok, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Bude to ale stačit? Podle odborů a České lékařské komory ne.

reklama

reklama

K navýšení úhrad meziročně o osm procent se ministerstvo rozhodlo kvůli vysokému nárůstu inflace v posledním roce a dalším změnám makroekonomických ukazatelů. 

„Predikovaná výše inflace pro rok 2023 vzrostla z 4,4 procenta na 8,8 procenta, což posunulo i predikci objemu mezd a platů a výběru pojistného. Dále výše platby za státní pojištěnce pro rok 2023 byla během dohodovacího řízení odhadována na 1878 korun, ale finální výše činí 1900 korun. Od doby dohodovacího řízení tak odhad výše příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2023 narostl cca o 5 miliard korun,“ píše v důvodové zprávě ministerstvo zdravotnictví.

Česká lékařská komora (ČLK) se ale chystá k navýšení předložit připomínky. „Ukázalo se především, jak hloupý byl přístup zástupců organizací poskytujících péči, kteří by měli hájit zájmy soukromých lékařů, že souhlasili bez ohledu na extrémní míru inflace se čtyřprocentním navýšením. Nakonec samo ministerstvo uznalo, že situace je neudržitelná,“ uvedl pro Naše zdravotnictví prezident ČLK Milan Kubek.

reklama

Úhrady podle něj ministerstvo navyšuje včetně segmentů, kde došlo k dohodě v dohadovacím řízení, tzn. ministerstvo samo popírá svoji tezi, že bude výsledky dohadovacího řízení respektovat. V dané chvíli je to pro soukromé lékaře dobré, ale stejně ty úhrady zdaleka nepokrývají inflaci. Proto s tím ČLK souhlasit nemůže.

„Trváme na tom, co jsme navrhovali v rámci dohadovacího řízení, tedy aby úhrady rostly o 13 procent. To tehdy odpovídalo inflaci. V současnosti je meziroční inflace 17 procent. Takže i tento růst je nedostatečný a nárůsty cen, ať už jsou to potraviny pro nemocnice, zdravotnický materiál, nebo především energie, jsou enormní a byla obrovská chyba, že ministr zdravotnictví odevzdal 20 miliard ze zdravotnictví do státního rozpočtu, 14 miliard na platbách za státní pojištěnce a přibližně 6 miliard na seškrtání přímých výdajů ze státního rozpočtu,“ dodal Kubek s tím, že kvůli tomu bude mít zdravotnictví velké problémy.

Vedle úhrad došlo také k dohodě či parciální dohodě v 10 z celkového počtu 14 segmentů. Dohoda nebyla uzavřena v segmentech poskytovatelů mimolůžkových ambulantních specializovaných služeb, poskytovatelů mimolůžkových laboratorních a radiologických služeb, poskytovatelů následné lůžkové péče a poskytovatelů akutní lůžkové péče. Parciální dohoda byla uzavřena v segmentu poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a přepravy pacientů neodkladné péče. 

„V závěru dohodovacího řízení byla segmentem poskytovatelů mimolůžkových ambulantních specializovaných služeb vetována dohoda skupiny poskytovatelů ambulantních gynekologických služeb. Dohody byly uzavřeny za předpokladu navýšení platby za státní pojištěnce pro rok 2023 na úroveň alespoň 1878 korun. Meziroční růst úhrad segmentů plynoucí z uzavřených dohod je v průměru 4 procenta. Hodnoty bodu byly v dohodách přizpůsobeny, aby reflektovaly vyšší bodové ocenění výkonů,“ dodává ministerstvo.

Nad rámec toho je třeba podle ministerstva zdravotnictví počítat s dodatečným růstem objemu poskytovaných služeb, obzvláště lůžkové elektivní péče, screeningů, preventivních prohlídek a jednodenní péče. „V oblasti elektivní péče nemocnic bude hrát roli zavedený systém CZ-DRG, který nelimitovaně umožňuje nemocnicím dohánět odloženou elektivní péči a kde pro rok 2023 došlo k vyčlenění dodatečné péče mimo paušální úhradu,“ doplňuje.

Záporné saldo pojišťoven

Podle zprávy jsou všechny náklady na zdravotní služby pro rok 2023 odhadovány na 453,8 miliardy korun, včetně 3,4 miliardy korun spojených s pandemií covidu-19. V meziročním srovnání se jedná o růst ve výši cca 28,5 miliardy korun, tj. 6,7 procenta. Po přičtení ostatních nákladů (provozní fond, fond prevence, který se pro rok 2023 zdvojnásobuje apod.) se celkové náklady systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2023 budou pohybovat ve výši kolem 471,7 miliardy korun. 

Zdroj tabulky: Důvodová zpráva, Ministerstvo zdravotnictví ČR

„Celkové saldo roku 2023 všech zdravotních pojišťoven se tak očekává záporné ve výši - 7,1 miliardy korun. Díky vychýlení predikce příjmu lze však s vysokou pravděpodobností očekávat i významně lepší saldo, podobně jako tomu bylo u predikce salda na rok 2022,“ dodává ministerstvo.

Celou důvodovou zprávu včetně úhrad v jednotlivých oborech naleznete ZDE.

Odbory: Bez navýšení platů zdravotníci odejdou

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR navrhl ministerstvu navýšit v úhradové vyhlášce na rok 2023 jak úhrady, které pokryjí zvýšené náklady na provoz zdravotnických zařízení, tak úhrady na navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví. Zvýšení platů a mezd pro zaměstnance ve zdravotnictví by tak mělo být o 15 procent. 

„Ministerstvem zdravotnictví navrhované navýšení úhrad o 8 procent je v podstatě na dorovnání zvýšených nákladů a inflace. Zvýšení platů a mezd je pro další fungování zdravotnictví naprosto nezbytné, a to i v kontextu navýšení tarifů zdravotníků v okolních zemích. Na Slovensku se jedná o zvýšení tarifů o 550 euro měsíčně,  platy už letos skokově zvýšili v Německu, Polsku, Rakousku a Maďarsku. Pokud chce ministerstvo udržet zdravotníky v České republice a zabezpečit našim pacientům dostupnou a kvalitní péči, tak je navýšení platů jedním z prvních stabilizačních kroků," řekla k návrhu ministerstva předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Podle ní proměnných faktorů, které ovlivňují situaci ve zdravotnictví, je v letošním roce víc než dost. 

„Za zásadní považujeme připomenout snížení objemu financí na státní pojištěnce, a to o 14 miliard korun. Letos schválená změna zákona, kterou došlo ke snížení vyměřovacího základu, se dle našeho názoru negativně projeví v úhradách za poskytovanou zdravotní péči v roce 2023,“ dodala Žitníková.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama