Hlavička
Rady a tipy -
28/11/2023

Umírání doma v kruhu rodiny s podporou mobilní hospicové péče. Jak to funguje a jaké jsou podmínky přijetí?

Umřít doma, v kruhu rodiny. Přání mnoha z nás. Samozřejmě někdy to není možné. Pacient třeba žije osamocen nebo nechce, aby o něj pečovali jeho blízcí, nebo rodina ani nemá časové, finanční a ani fyzické možnosti. Pokud ale tato možnost je a rodina chce pomoci, pak na to nemusí být sama. Po celé České republice existuje několik mobilních hospicových týmů, ať už přímo z nemocnic, nebo z nadačních fondů a neziskových organizací. Jak mobilní hospicová péče funguje? Jaké jsou podmínky přijetí a jak náročná je finančně?

reklama

reklama

V situaci, kdy je již zřejmé, že onemocnění blízkého člověka nelze vyléčit, se rodina někdy rozhodne, že chce strávit poslední čas nemocného společně v domácím prostředí. A právě mobilní hospice jsou schopny zajistit veškerý zdravotnický komfort v domácím prostředí a zvládnout symptomy daného onemocnění. 

„Mohou zapůjčit pomůcky (polohovací postel, kyslíkový koncentrátor a další), rodinu zaučí v péči. Ve spolupráci se sociálními pracovníky, duchovními a psychology pečujeme o rodinu jako celek a doprovázíme ji touto náročnou životní situací,“ říká pro web Našezdravotnictví.cz Bronislava Husovská, ředitelka Mobilního hospice Ondrášek, jehož tým se stará v jednu chvíli o 15 až 20 pacientů a ročně jich je tak až 230.

„Vážně nemocný navíc nemusí jezdit do vzdálených ambulancí nebo být v cizím prostředí, péče přijede k němu, přizpůsobí se jeho potřebám. Jsme schopni i koordinovat případné odběry či kontroly pro ostatní ambulantní specialisty naším prostřednictvím bez cestování pacienta. Velká výhoda je dostupnost 24 hodin 7 dní v týdnu, kdy pacient a hlavně jeho pečující rodina mají v zádech paliativní tým, který je zná a na základě plánu péče a SOS medikace může reagovat na změny stavu a hlavně podporovat rodinu v nelehké péči,“ doplňuje MUDr. Eliška Štokrová, vedoucí lékařka oddělení domácí paliativní péče při Nemocnici Pelhřimov, kde se v jednu dobu starají o 45 až 50 pacientů.

reklama

Jako druhá nemocnice v Česku začala letos na podzim nabízet nepřetržitou službu mimo špitální zdi Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA). Zřízení mobilního hospice je dalším krokem v implementaci kompletní paliativní péče do služeb FNUSA. 

Před dvěma roky vznikl konziliární tým s cílem předat nevyléčitelně nemocné pacienty z lůžkových oddělení včas do paliativní péče, vloni na něj navázala ambulance. „Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína již co nabídnout, potřebují spíš klid a pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo ‚léčil‘ a denně do nich píchal injekce. Proto jsme zavedli konzilia pro lůžková oddělení a následně také ambulanci paliativní péče pro ty, kteří před sebou ještě mají určitý čas a nepotřebují každodenní dohled,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan, jejíž tým v současnosti dokáže v jednu dobu obstarat až 20 pacientů.

K dispozici 24 hodin denně 7 dní v týdnu

Mobilní týmy vyjíždí k pacientům dle jejich zdravotního stavu, závažnosti symptomů, k nastavení a kontrole medikace, k nastavení a přehodnocení plánu péče, pro podporu pacientovi a jeho rodině.

„Četnost návštěv je různorodá, od denních návštěv po 14denní interval dle konkrétních potřeb pacienta. Paliativní péče je komplexní péče poskytovaná pacientovi, ale i jeho rodině, proto je délka návštěv odlišná dle konkrétní situace v daný čas. Dále během dne s pacientem a jeho rodinou telefonujeme, takže můžu říct, že přímá péče o pacienta a jeho rodinu tvoří většinu pracovní doby. Našim pacientům a jejich rodinám jsme k dispozici 24 hodin denně 7 dní v týdnu,“ popisuje proces koordinátorka paliativní péče Nemocnice Pelhřimov Mgr. Markéta Fuchsová.

Jedna návštěva třeba mobilního týmu Ondrášek trvá v průměru 60 minut, při příjmu pacienta do péče návštěva často přesahuje i dvě hodiny. „Mimo plánované návštěvy, na kterých jsme se s rodinou nemocného domluvili, mají možnost zavolat kdykoli na pohotovostní číslo hospice, pokud dojde k zhoršení stavu nemocného nebo si nevědí s péči rady. Služba funguje nepřetržitě. Někdy stačí poradit, při závažnější situaci zdravotní sestra vyjíždí na pohotovostní návštěvu, v případě potřeby i s lékařem,“ doplňuje Husovská.
Každý pacient využívající mobilního hospicového týmu z FNUSA v Brně bude mít svou kmenovou sestru. „Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu ‚členem rodiny‘ – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Hana Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o tělo zemřelého a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb, aby rodina nezůstávala na všechno sama. 

Jaké jsou podmínky přijetí do péče?

Potenciální pacient nebo pečující rodina se do mobilní hospicové péče dostanou nejčastěji přes praktické lékaře, ambulantní specialisty nebo během hospitalizace na oddělení v nemocnici. 

„Často se nám stává, že dojde i k předání kontaktu mezi pečujícími, kteří s námi mají nebo měli zkušenost. Všichni mohou zavolat na koordinační telefon, který je dostupný na webu či letácích, koordinátorka se doptá na důležité věci a domluví nezávaznou návštěvu paliatra, který pak indikuje paliativní péči. Pacienta se snažíme přijmout dle potřeby, většinou do několika dní. Pokud je jasná klinická potřeba urgentní, přeorganizujeme pracovní rozvrh a pacienta jsme schopni přijmout ještě týž den nebo ten následující,“ říká Fuchsová z Nemocnice Pelhřimov.

U mobilního hospice Ondrášek může třeba požádat kdokoli, kdo se ocitl v náročné životní situaci vlivem nevyléčitelného onemocnění a má bydliště na území města Ostravy a 30 km v okolí. Pokud rodina nesplňuje podmínky pro přijetí do mobilního hospice, pomůže jim v rámci odborného sociálního poradenství nalézt jiné vhodné služby, poskytne podporu a rady v tématech, která je trápí.

Jinak dalšími podmínkami jsou:

  • přání strávit závěr života doma; 
  • ukončená léčba daného onemocnění, tedy nemoc již není (nebo vůbec nebyla) vyléčitelná, a zároveň již působí pacientovi potíže, které je potřeba řešit;
  • nepřetržitá přítomnost ošetřující osoby. Někoho, kdo bude s nemocným doma a bude o něj spolu s mobilním týmem pečovat. Zavolá, kdykoliv se bude něco dít, a nenechá nemocného v posledních dnech jeho života osamoceného. 

FN u sv. Anny v Brně přebírá pacienta ze svých oddělení nebo paliativní ambulance. „V budoucnu budeme přijímat pacienty i mimo nemocnici, bude elektronická žádost, kterou vyplní lékař nebo i pacient. Dalšími podmínkami jsou: 24hodinová přítomnost pečující osoby/osob (mohou se v péči prostřídat). Pacient by během této doby již neměl čerpat žádnou jinou plánovanou zdravotní péči,“ dodává Hana Kaštan.

Finanční náročnost péče

Co se týče financování, vždy záleží na každém konkrétním mobilním týmu. Obecně je ale domácí paliativní péče financována z více zdrojů. Třeba u mobilního hospice při Nemocnici Pelhřimov jsou největšími plátci zdravotní pojišťovny. „Dále Kraj Vysočina, který má dotační titul pro domácí paliativní péči. Mapujeme i různé projekty z Ministerstva zdravotnictví a nadační fondy, které jsou zaměřené na podporu paliativní péče. Nejvýznamnější z nich je Nadační fond Abakus a u nás lokální Nadační fond pro Pelhřimovsko,“ vysvětluje Fuchsová.

Podobné je to i u nemocnice v Brně, kde 70 procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, zbytek je hrazen z dotačních titulů a počítá se také se spoluúčastí rodiny, kterou služba vyjde přibližně na 150 korun denně.

Bez finanční pomoci by se neobešly ani nestátní neziskové organizace, kde je financování opět vícezdrojové. „Péči nevyléčitelně nemocnému poskytujeme bezplatně. Zdarma však není. Pro představu jeden den péče o jednoho člověka stojí cca 2800 korun. Průměrně nás jeden pacient stojí 97 tisíc korun. Péči částečně hradí pojišťovny, žádáme o dotace kraje a obcí a ostatní zdroje získáváme od dárců – firem, nadací a jednotlivců. Bez podpory veřejnosti bychom tuto péči vůbec nemohli poskytovat,“ říká ředitelka Mobilního hospice Ondrášek.

Na pomoc českým hospicům existuje třeba Nadační fond Umění doprovázet. „Snažíme se získávat finanční prostředky jak pro již fungující hospice, tak pro ty nově vznikající a od roku 2011 jsme naši pomoc rozšířili i na domácí hospicovou péči, která umožňuje nemocnému prožít poslední dny svého života v domácím prostředí, mezi svými nejbližšími,“ uvedla pro Našezdravotnictví.cz zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu Umění doprovázet Hana Haráková s tím, že vedle finanční podpory hospiců má nadační fond i svoje projekty, jejichž prostřednictvím se snaží pomáhat těžce nemocným a jejich rodinám zorientovat se v nabídce a dostupnosti kvalitní hospicové péče v jejich regionu. 

„Od roku 2018 půjčujeme v Novém Strašecí i kompenzační pomůcky, které zkvalitňují život těžce nemocným a zároveň ulehčují péči jejich blízkým, kteří se o ně doma starají. Výhledově se chceme podílet i na založení domácí hospicové péče, která na Rakovnicku zcela chybí a je po ní velká poptávka,“ dodává Haráková.

I když se fond soustředí hlavně na právnické osoby, fyzické osoby mohou využít jeho poradenskou linku pro těžce nemocné, jejich rodiny a blízké, která pomáhá nevyléčitelně nemocným a jejich rodinám v těžké životní situaci, ve které se kvůli závažnému onemocnění ocitli. Poradna poskytuje informace o službách v oblasti hospicové, sociální i zdravotní na telefonu 604 414 346 nebo pomocí elektronické pošty poradna@umenidoprovazet.cz.

Podle Harákové je dostupnost paliativní péče v České republice velmi nerovnoměrná. „Jsou místa, kde funguje lůžkový hospic a několik zařízení domácí hospicové péče, a pak jsou místa, kde ani jedna z těchto služeb není dostupná. Regionální rozdílnost je u nás poměrně vysoká,“ doplnila. I proto je dobře, že další místa vznikají. 

„Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ popisuje Hana Kaštan a dodává, že mobilní hospic ale rozhodně není jediné možné řešení a povinnost. „Ne každá rodina má prostor a náturu pro takovou formu odchodu svých blízkých, je to naprosto normální a není nic špatného na tom, pokud se lidé rozhodnou pro lůžkový hospic.“ O lůžkových hospicích ale v jiném článku.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock 

reklama

reklama

reklama

reklama