V osmi letech podstoupil Rastislav transplantaci ledvin. Dnes sám operuje

Setkání, na která se nezapomíná. Jedním takovým je setkání doktora Jaroslava Špatenky a Rastislava Kalanina, který u něj před 35 lety podstoupil transplantaci ledviny. Dnes je Rastislavovi 43 let a sám transplantuje ledviny jak dospělým, tak dětem.

Rastislav se narodil v Košicích, kde ho od šesti let sledovali a léčili dětští nefrologové. Nakonec byl poslán do FN Motol, kde se ho ujali lékaři z Národního programu transplantace ledvin u dětí. To bylo tehdy Rasťovi osm let. 

Jedním z lékařů byl vedoucí lékař oddělení transplantací a tkáňové banky FN Motol doktor Jaroslav Špatenka, který se podílel na Rastislavově transplantaci ledviny.

„Rastislav pochází z Košic, kde jako dítě dospěl do klinického selhání ledvin a byl poslán za profesorem Janem Jandou do Motola a v osmi letech byl transplantován,“ vzpomíná doktor Špatenka při setkání s Rastislavem, což je velmi výjimečná situace.

„Pro nás chirurgy je radost se potkat s pacienty po letech, protože my ty výsledky do budoucna nevidíme. To vidí nefrologové. Nám toho pacienta ukážou, jen když má komplikace. Takže mám velkou radost ze setkání s lidmi, kteří se vrátili do života,“ vysvětluje Špatenka.

A návrat do života se Rastislavovi povedl, protože pomáhá vrátit se do života dalším lidem. Rastislav vystudoval lékařskou fakultu a rozhodl se pro chirurgii. Obhájil titul PGD, a byl dokonce členem transplantačního týmu v IKEM. Dnes už provádí transplantace samostatně na Slovensku, a to jak u dětí, tak dospělých.


V osmi letech jste si prošel celým procesem transplantace ledviny. Co vám v té obtížné situaci nejvíce pomohlo?

Myslím si, že hlavně celý personál v nemocnici Motol, který byl výborný a který se o mě a o další děti staral. Chodil jsem v nemocnici i do školy, takže jsem tam trávil hodně času.

Rodiče vás mohli vídat často?

Chodili každý týden na návštěvy. A ještě mám rodinu v Mostě, tak tam jsme jezdili na propustky.  

Sám jste lékař a můžete porovnat dobu tehdy a teď. Změnil se přístup a možnosti pobývat s dětmi více na oddělení pro transplantaci ledvin?

Ano. Letos v létě jsem prováděl jednu dětskou transplantaci ledvin a všiml jsem si, že maminka byla neustále dítěti po boku. Určitě je to v těchto obtížných chvílích důležité.

Kdy jste se rozhodl, že se také budete věnovat medicíně? Napadla vás tato myšlenka hned během pobytu v nemocnici?

Hned ne. V osmi letech se ještě neupnete na myšlenku, že budete lékařem. Vyvíjelo se to postupně. Ale to, že jsem trávil mezi lékaři hodně času, mě postupně přesvědčilo.

Uvažoval jste i o jiných lékařských oborech, nebo chirurgie a transplantologie byly jasnou volbou?

Ne. Už od druhého ročníku na medicíně jsem docházel asistovat a pozorovat transplantace a operace. Potom po pátém ročníku jsem nastoupil na stáž do IKEMu a tím bylo rozhodnuto. 

Jak vám zkušenost transplantace z dětství pomáhá v profesní dráze?

Vnímám to trochu jinak, protože vím, co pacienti prožívají. 

Transplantujete jen ledviny, nebo i jiné orgány?

Na Slovensku se specializujeme jen na ledviny.

Kolik transplantací jste doposud provedl?

Samostatně operuji od minulého léta a provedl jsem zhruba patnáct transplantací dospělých a jednu dětskou letos v létě.

Každý pacient po transplantaci chodí na každoměsíční prohlídky. Také i po 35 letech na prohlídky každý měsíc docházíte?

Chodím na pravidelné prohlídky, ale už ne každý měsíc. Jak jsem navíc s lékaři v každodenním kontaktu, termíny jsou mnohem flexibilnější. 

Řada pacientů podstupuje před samotnou operací dialýzu. Také jste ji podstoupil?

Přišel jsem z Košic do Motola, kde mě hospitalizovali a kde jsem podstupoval dialýzu po dobu devíti měsíců. Pak mě transplantovali. 

Na Slovensku tehdy možnost transplantace neexistovala, že jste se musel přesunout do Česka?

I teď je Motol jediný, kdo transplantuje děti, a tehdy byla transplantace ledvin obecně na Slovenku v úplném začátku. Navíc u mě se objevil problém, že jsem neměl cévní přístup. To byl také jeden z důvodů, proč mě přeložili na dialýzu do Prahy. 

Musel jste za dobu od první operace podstoupit další reoperace?

Ano, další dvě retransplantace. V roce 2001 proběhla druhá transplantace a v roce 2017 jsem podstoupil příbuzenskou transplantaci od mamky. (Příbuzenská transplantace je případ, kdy pacient získá orgán od živého dárce. V současnosti je v Česku jen deset procent takových pacientů. Zbývající dětští pacienti podstupující transplantaci ledviny dostávají orgán od neživého dárce.) 

Tak ať se vám daří a děkuji za rozhovor.


Pavlína Zítková

Ilustrační foto: UnSplash

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Video: Porod na benzince z pohledu záchranářky. Řídila ho telefonem

Chybíš nám, bolí to, píší lidé na virtuálním památníku obětem covidu