Vláda schválila návrh novely zákona o zdravotních službách. Odpovědnost za zajištění lékařských pohotovostí se přesune z krajů na zdravotní pojišťovny

Odpovědnost za pohotovostní službu 

První a asi nejdiskutovanější novinkou je přesun odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny. 

Jak uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci po jednání, praxe ukázala, že kraje nemají dostatečné kompetence pro zajištění pohotovostních služeb, obecně přitom platí že za dostupnost zdravotních služeb v Česku odpovídají zdravotní pojišťovny, jednalo se tedy o nedůvodnou výjimku z tohoto pravidla. 

„Dojde k výraznému odbourání administrativní zátěže dopadající na krajské úřady a rozhodně tím neomezujeme dostupnost pohotovosti. Naopak. Pohotovostí přibude a vytvoří se jasná síť, která je provázána s urgentními příjmy, protože běžný pacient mnohdy nedokáže posoudit při náhlé potíží, zda má jít na urgentní příjem nebo na pohotovost,“ řekl Válek s tím, že pak musí pacient přejíždět a v tomto návrhu je síť nepodkročitelná. Pohotovost by měla být u každého urgentního příjmu, což bude i podpořeno dotačním titulem.

Tuto změnu nepovažovala za vhodnou Česká lékařská komora. Připomínkovala, že kraj a krajský úřad lépe zná místní podmínky a dokáže také s pomocí svých nemocnic pohotovostní službu vhodným způsobem zajistit. 

„Konečně i pokud bude tato povinnost přenesena na zdravotní pojišťovny, kraj se těžko zřekne politické odpovědnosti za to, aby občané měli dostupnou pohotovostní zdravotní službu v případě potřeby. Proto převod odpovědnosti za lékařskou pohotovostní službu z krajů na zdravotní pojišťovny nepovažujeme za rozumný,“ vysvětlil již dříve v článku ředitel právní kanceláře ČLK JUDr. Jan Mach.

Posílení práv pacientů

Novela také přináší posílení ochrany pacientů před nezákonnými poplatky. Pacient bude lépe informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb. Tyto informace budou více závazné, stejně tak ceník poskytovaných zdravotních služeb. 

„Chci, aby bylo zcela jasno, co je a není možné, a aby pravidla byla jasně regulována. Například jde o jakýkoliv pokus o požadování úhrad za služby již hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Navýšení pokuty za takové jednání je až na jeden milion korun a klasickým takovým příkladem je třeba poplatek za přijetí do péče. Ten už nebude tento zákon umožňovat,“ upozornil ministr zdravotnictví.

Novela také zavádí, že v případě, kdy bylo na pacientovi spácháno domácí nebo sexuální násilí, je nově možnost žádat o změnu ošetřujícího zdravotnického pracovníka, právo na poskytnutí informací o dostupné sociální, psychologické a právní pomoci. 

Úprava center komplexní péče o děti

Novela rovněž přináší úpravu center komplexní péče o děti, která jsou zaměřena na poskytování komplexních zdravotních služeb dětem s dlouhodobým zdravotním problémem. Blíže specifikuje malokapacitní zařízení rodinného typu podporující rodiny v péči o děti v jeho domácím prostředí.

Dále přináší možnost krátkodobé odlehčovací hospitalizace dítěte za účelem odlehčení osob pečujících v domácím prostředí (max 14 dní v kuse, max 60 dní za každých 12 kalendářních měsíců, 14 dní ročně hrazených z veřejného zdravotního pojištění) a také možnost hospitalizace dítěte za účelem doléčení dítěte po fázi akutní hospitalizace, s cílem přípravy a zaučení osob blízkých pro péči o dítě v domácím prostředí.

Nemocniční ombudsmani

Zásadní je i zakotvení nemocničních ombudsmanů, díky kterému budou moci poskytovatelé zdravotní péče a krajské úřady podle Válka efektivně řešit stížnosti a podněty pacientů již přímo v nemocnicích. 

Každá z nemocnic bude mít ze zákona povinnost ustavit nemocničního ombudsmana. Nemocniční ombudsmani budou sloužit pacientům pro lepší řešení jejich stížností či podnětů vůči nemocnici. „Cílem je umožnit pacientům lépe a jednodušeji hájit jejich práva v nemocničním prostředí a průběžně zlepšovat přístup nemocnic vůči pacientům,“ dodal ministr a dodal, že se ukotvuje právo dobrovolnictví v nemocnicích.

Zpřístupnění zdravotnické dokumentace
Další změnou je zajištění zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientům v případě náhlého přerušení činnosti poskytovatele (např. náhlá závažná nemoc, úraz nebo hospitalizace), přičemž krajský úřad bude mít nově možnost tuto dokumentaci převzít i bez součinnosti poskytovatele a tím tuto dokumentaci zpřístupnit pacientům.

„Není možné, pokud je naléhavá indispozice lékaře, aby se pacient ke své dokumentaci nedostal a tady vnímáme roli krajských úřadů jako nezastupitelnou,“ upřesnil Vlastimil Válek.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR