Vláda se chlubí úsporami pojišťoven. Jsou to ale peníze pacientů. A chybí jim

Vláda prezentuje jako svůj úspěch, že zdravotním pojišťovnám narostly úspory na desítky miliard. Pro veřejnost to ale není dobrá zpráva. Jsou to peníze, které chybí v českém zdravotnictví, na což doplácejí pacienti, říká v komentáři šéf Asociace českých a moravských nemocnic.

Ministryně financí Alena Schillerová se dnes na Facebooku pochlubila rostoucími rezervami zdravotních pojišťoven. Ty dokázaly ušetřit už celkem 55 miliard korun, které drží jako rezervy na svých účtech. Při podrobnějším výkladu se to už jako tak dobrá zpráva nejeví, tvrdí nemocnice a zdravotnické odbory. Pojišťovny by podle zákona měly mít na rezervních účtech desetkrát méně a ostatní peníze by měly obíhat ve zdravotnictví.


Fiala: Zdravotní pojištění je ve skutečnosti zdravotní daň

Většina veřejnosti netuší, že zdravotní pojištění je spíše zdravotní daní. Zdraví lidé teď platí na nemocné, aby jim napříště v nemoci nebo po úraze pomohli svým zdravotním pojištěním znovu ti zdraví.

Jde o průběžný systém, upozorňuje ve svém komentáři (viz níže) místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala. „Naše ‚zdravotní pojištění‘ nemá nic společného s pojištěním aut či domů. Je to solidární daň, kterou povinně odvádíme, abychom měli k dispozici peníze na péči, až ji budeme potřebovat. Je nastavena jako průběžný systém,“ vysvětlil Petr Fiala.

Peníze, které zdravotní pojišťovny ušetřily na průběžném systému, tak podle Fialy v podstatě vyčerpaly z českého zdravotnictví. Argumentuje k tomu dluhy nemocnic, či dokonce jejich krachy v mnoha menších regionech anebo úpadkem domácí péče. Tu si přeje většina pacientů, pokud je to možné, a pro státní pokladnu je rovněž výhodnější. Pojišťovny ale hradí jen 60 procent nákladů na domácí péči.


Miliardy na účtech pojišťoven opticky snižují státní dluh

Ministryně financí Alena Schillerová se dnes na Facebooku úsporou systému zdravotního pojištění pochlubila: „Ten dosáhl v loňském roce přebytku 14,5 mld. Kč! Jedná se o nejlepší výsledek od ekonomické krize v roce 2009. Tahle čísla mi udělala velkou radost.“

Petr Fiala tuto radost vysvětluje třemi důvody: Přebytky pojišťoven může vláda využít na cokoli jiného, premiér nechce zvyšovat platby za státní pojištěnce (děti, senioři, nemocní), a navíc se o rezervy pojišťoven dá opticky snížit státní dluh.

Poslední argument hned v úvodu zmiňovaného příspěvku na Facebooku uvádí i ministryně Schillerová: „Jaký argument mám jako ministryně financí nejraději? Čísla. (...) Čísla o státním dluhu už znáte: Od roku 2014 pokles o 61 miliard korun.“

(gar)

Foto: Pixabay.com, CC0


Petr Fiala: Neplatíme zdravotní pojištění, ale zdravotní daň. A scházejí z ní peníze

Naše „zdravotní pojištění“ nemá nic společného s pojištěním aut či domů. Je to solidární daň, kterou povinně odvádíme, abychom měli k dispozici peníze na péči, až ji budeme potřebovat. Je nastavena jako průběžný systém: vždy začátkem měsíce sem proudí peníze z odvodů, aby vzápětí odešly těm, kdo zdravotní péči poskytují. A další měsíc znovu.

Nehrozí zde živelné pohromy jako pojišťovnám, když přijdou povodně. Proto jsou ze zákona rezervy jen ve výši 1,5 procenta výběru kvůli překlenutí nepravidelností v platbách. Při výběru kolem 300 miliard je to (má být) 4,5 až 5 miliard.


Proč jsou peníze na účtech pojišťoven? Vládě se to hodí

Teď je na účtech zdravotních pojišťoven přes 55 miliard korun, tedy desetkrát víc, než ukládá zákon. A podle premiéra Babiše to má být příští rok dokonce až 64 miliard! Jak si to vyložit? Existují nejméně tři důvody, proč se to vládě hodí:

Zaprvé: Opticky klesá vládní dluh, neboť kladné saldo se započítá do veřejných financí. V roce 2019 by byl bez toho deficit 100 mld. Kč, a ne jen plánovaných 40 mld.

Zadruhé: Premiér nechce navyšovat platby na státní pojištěnce. Zde má důvod, proč tak neučinit – vždyť má zdravotnictví peněz víc než dost!

Zatřetí: Přebytky lze použít na cokoliv jiného, co se právě hodí, například na sanaci zadlužených (fakultních) nemocnic a podobně.


Pojišťovny vydělávají, pacienti jsou biti

Proti tomu jdou požadavky pacientů a zdravotníků, aby byly disponibilní zdroje využity v jejich prospěch teď, jak to má být. Existují pro to nejméně tři dobré důvody:

ČR dává na zdraví jen 7 % HDP, vyspělé země EU 1011 %. Částka 55 miliard je 1 procento našeho HDP. Tak by se výdaje našeho zdravotnictví navýšily aspoň na 8 procent.

Zavírají se oddělení i celé nemocnice, péče v regionech vázne ve všech krajích, už i v Praze a Brně: namátkou Rumburk, Sušice, Karlovarsko, Jeseníky, severní Morava atd. Kolabuje i následná a domácí péče – u obou zdravotní pojišťovny hradí jen asi 60 procent jejich nákladů. Kam pak mají pacienti jít?! Kdyby mohly nemocnice nabídnout sestrám víc než supermarkety, mohly by zůstat a řada dalších by se vrátila.


Horší časy už nastaly

Pacienti potřebují péči teď a v celé zemi, ne až někdy a jen někde. Kdo jim ji poskytne, když personál odejde a zavřou se další nemocnice? Mají pocit, že jsou okrádáni o to, co jim právem náleží (podraz). Mnozí z nich se už žádných lepších zítřků nemusí dožít…

Klinicky je na tom náš pacient – zdravotnictví bídně. Možná nejhůř po roce 1989. Systém se řízeně rozpadá. A co hůř – naděje slábne, když vidíme, že vláda nechce podat život zachraňující transfuzi, kterou má po ruce! Jaké má vláda úmysly s těmito penězi pacientů, kteří je potřebují právě teď, ví jen Bůh, možná premiér. Jisté je jen to, že na žádné „horší časy“ to není. Ty nastaly právě teď. 


Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic



Anketa

Bylo by podle vás přesnější nebo spravedlivější říkat zdravotnímu pojištění zdravotní daň?

Celkem hlasovalo 97 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Chceme nemocnici, ne hřbitov! Lidé bojují za nemocnici v Rumburku

Lékařka: Když povolíme eutanazii, bude ostuda zabírat místo mladým