Desítky expertů, vědců a osobností podepsaly výzvu k řešení hrozivě sílící epidemie covid-19 v Česku. Kritizují chaos a bezhlavost současného postupu a navrhují plán čtyřiceti dní, během nichž by se i za cenu tvrdých opatření podařilo zemi vrátit k lepším poměrům.
reklama
reklama
Výzva je skutečně hlasem elit a odborníků, kteří mají k věci co říct. Podepsalo ji 41 osobností, mezi kterými jsou lékaři, virologové, epidemiologové, imunologové, ale i matematici, filozofové, vědci, analytici, ekonomové či právníci.
reklama
Stanovme si cíl a časový horizont
Manifest nenabízí jasné a konkrétní řešení, namísto toho navrhuje spíše strategii postupu proti nákaze. „Co navrhujeme? Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout. V závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení. Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě,“ píše se ve výzvě expertů (celý text viz níže).
Zmiňovaným cílem je dosáhnout za 40 dní, tedy do 4. dubna toho, aby denní počet nových případů nákazy klesl pod hranici jednoho tisíce. Způsob jak toho docílit manifest přesně nedefinuje. „Udělat vše, co je z odborného hlediska potřeba,“ doporučují autoři textu.
Lepší rychlý řez než pomalé zhoršování
Nepíší to sice přímo a slovo „lockdown“ v textu nikde nezazní, ale z dalšího obsahu je zřejmé, že signatáři vyzývají k tvrdším protiepidemickým opatřením. Podle nich je britská mutace viru o tolik nakažlivější, že současná omezení nestačí k brzdění epidemie bez ohledu na to, jak jsou nebo nejsou dodržována. „Postup řešení pandemie proto musí zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu,“ píše se ve výzvě.
Experti upozorňují, že se nám to vyplatí, byť může být rychlá redukce viru nákladná. Už v dubnu by tak podle nich bylo možné otevřít školy, obchody a v nějaké formě oživit například kulturu nebo gastronomii.
„Je třeba pochopit, že nedostatečná a pozdě přijatá protiepidemická omezení jsou dlouhodobě nejdražší, protože vedou pouze k pomalému zhoršování situace. Rychlý řez je lepší než pomalé utrpení jak pro lékaře, tak pro pacienta.“
Je nepřijatelné, aby stát rezignoval na ochranu občanů
Manifest poměrně tvrdě kritizuje dosavadní postup proti epidemii, který je neefektivní a vede ke škodám a frustraci. „Tento stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí pozdě a téměř vždy v nedostatečné míře,“ píší autoři a připomínají, že každý den umírá zbytečně více než sto lidí a tisíce jich trpí ve vážném stavu v nemocnicích.
„Považujeme za nepřijatelné, aby stát v této situaci rezignoval na ochranu zdraví a životů svých obyvatel. Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil,“ nekompromisně apeluje výzva na vládu.
Konkrétní kritika míří také vůči ministerstvu zdravotnictví a jeho návrhu, aby každý katastrofu řešil sám za sebe. „Odmítáme jak strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a balancování na hraně či za hranou katastrofy,“ uvádí manifest.
Ze současné situace je možné se dostat
Text je zveřejněný na webových stránkách registrovaných na českého vědce Jana Kulveita, který pod něj také připojil svůj podpis. Patří rozhodně k těm povolaným, kteří tématu rozumí – v současné době působí v Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě. Věnuje se tam modelování scénářů a globálním rizikům světa. Je spoluautorem indexu rizik PES a členem expertní Iniciativy Sníh, která se věnuje osvětě o covidu-19.
„Myslím že je možné s manifestem nesouhlasit, ale myslím, že by bylo fair, pokud by nesouhlaslasící popsali co si představují jako cíl, a převzali za to zodpovědnost,“ komentoval manifest Jan Kuveit na Facebooku. Podle něj je stále reálné vyhnout se dalším desítkám tisíc mrtvých a potlačit epidemii už do zmiňovaných čtyřiceti dnů.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0
Celý text prohlášení:
Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky
Cíl: potlačit vir v populaci pod 1 tis. nových potvrzených případů za den
Po roce boje s pandemií koronaviru se situace v naší zemi dostala do mimořádně nebezpečného stádia. Kapacity zdravotnictví jsou už prakticky vyčerpány, v některých lokalitách již dochází k selekci pacientů na ty, kteří dostanou nezbytnou pomoc a na ty, kteří musí počkat. Část nemocných, kteří by potřebovali nemocniční péči, zůstává doma, část pacientů, kteří by potřebovali intenzivní péči, zůstává na běžných lůžkách. I přes hrdinské nasazení zdravotníků významná část těch, kdo se do nemocnic dostanou, zemře, a mnoho dalších umírá doma. Zároveň jsou zavřené školy, obchody a restaurace a krachuje mnoho drobných živnostníků. Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a zavření škol působí dlouhodobé škody.
Tento stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie, což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a frustraci všech.
Pokračování v tomto samém přístupu nedává smysl. Počet nakažených stále roste, více než sto lidí za den umírá zbytečně a mnoho tisíc lidí trpí v nemocnicích ve vážném stavu.
Řešením není ani kapitulace.
Považujeme za nepřijatelné, aby stát v této situaci rezignoval na ochranu zdraví a životů svých obyvatel. Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil.
Naše společnost je založena na solidaritě a společné zodpovědnosti. Není možné, aby zdravotní katastrofu, kterou tato země nezažila mnoho generací, řešil každý sám za sebe, jak o tom uvažuje Ministerstvo zdravotnictví.
Odmítáme jak strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a balancování na hraně či za hranou katastrofy. Rozhodování, které přichází pozdě a reaguje na situaci před několika týdny, přináší únavu a škody společenské, zdravotní i ekonomické.
Co navrhujeme?
Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout.
V závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení.
Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě.
Takovým cílem je potlačit šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19 alespoň natolik, aby za 40 dní, tedy ke dni 4. dubna 2021 byl počet nově potvrzených případů pod hranicí 1 tisíc případů za den.
Udělat vše, co je z odborného hlediska potřeba. Nově převládající varianta koronaviru B 1.1.7 je přitom o tolik nakažlivější, že současná omezení soukromého života nestačí k brzdění nejen pokud jsou dodržována stále stejně, ale i pokud by byla dodržována o něco lépe. Postup řešení pandemie proto musí zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu.
Byť krátkodobě může být rychlá redukce viru SARS-CoV-2 nákladná, už v dubnu 2021 by takový postup umožnil bezpečný návrat všech dětí do škol, otevření všech obchodů a v nějaké formě i oživení gastronomie a kultury.
Je třeba pochopit, že nedostatečná a pozdě přijatá protiepidemická omezení jsou dlouhodobě nejdražší, protože vedou pouze k pomalému zhoršování situace. Rychlý řez je lepší než pomalé utrpení jak pro lékaře, tak pro pacienta.
23. února 2021
MUDr. Stanislav Adamec, internista
Doc. Jaroslav Borovička, Ph.D., ekonom
MUDr. Daniel Černý, Ph.D., stomatolog
PhDr. David Černý, Ph.D., etik
Mgr. Jakub Drbohlav, analytik
Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D. environmentální fyzioložka
Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., sociální epidemioložka
Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., virolog
Doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., lékař
RNDr. Veronika Hajnová, Ph.D., matematička
Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., imunolog
Prof. RNDr. Ivan Hirsch, virolog
Rozálie Horká, MPhil, ekonomka
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog
Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D., sinolog a historik vědy
RNDr. Klára Hulíková, Ph.D., demografka
RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., parazitolog
PhDr. Michal Janata, kulturní historik
RNDr. Helena Jiřincová, virolog
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., ekonom
Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik
Jan Kulveit, Ph.D., vědec
Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., právník
MUDr. Milan Kubek, lékař internista,
Ing. René Levínský, Ph.D, matematik
Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D. infektolog
MUDr. Marek Matoušek, stomatolog
MUDr. Radek Mounajjed, Ph.D., DDS, stomatolog
Daniel D. Novotný, Ph.D., filosof
Mgr. Daniel Prokop, sociolog
RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., matematička,
MUDr. Petr Smejkal, epidemiolog a infektolog
Doc. Jakub Steiner, Ph.D., ekonom
MUDr. Martin Straka, internista
MDDr. Jakub Studený, stomatolog
Mgr. Josef Šlerka, PhD, vysokoškolský pedagog
RNDr. Martin Šmíd, PhD, matematik
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka
Mgr. Vít Tuček, PhD, matematik
RNDr. Petra Vidnerová, Ph.D., informatička
Ing. Jakub Weiner, analytik
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama