Hlavička
Zprávy -
24/11/2021

Vzdělávací akce, muzeum i lékařský archiv. Lékařská komora otevřela Dům lékařů

Byl rok 2016, když delegáti sjezdu České lékařské komory (ČLK) schválili návrh svého předsedy Milana Kubka na koupi a vybudování Domu lékařů v Praze. Po pěti letech, přesně 15. listopadu letošního roku, Dům lékařů na ulici Drahobejlova otevřel své dveře a je plně v provozu.

reklama

reklama

„Dům lékařů by měl být nejen důstojným sídlem profesní lékařské samosprávy, ale především by měl sloužit všem jejím členům jako školící centrum. Komora pořádá velké množství přednášek a seminářů v rámci povinného celoživotního vzdělávání lékařů a díky tomu, že se tyto akce budou konat v našem domě, tak se doktoři více identifikují s komorou, která je pro ně pořádá,“ upřesnil svá očekávání prezident ČLK Milan Kubek.

V minulosti sídlil v budově český výrobce dámského spodního prádla a plavek Triola. Budova se vyznačovala čistým funkcionalistickým stylem a tento ráz chtěl zachovat i architekt Jiří Rymeš, jehož projekt byl nakonec v roce 2018 vybrán.

„Naším společným cílem bylo vybudovat funkční a reprezentativní dům, do kterého budou lékaři rádi chodit za vzděláváním i za zábavou. Věřím, že náš společný dům bude lékařům dobře sloužit desítky let,“ dodal Kubek.

reklama


Vzdělávací akce i lékařské muzeum

Nejatraktivnější prostory budovy se nachází v nejvyšším patře pod klenutou střechou, která se promění v Lékařský klub.

„Vznikne zde prostor pro pořádání společenských akcí i oslav. Bude tu malé lékařské muzeum a rádi bychom také poskytli výstavní prostor umělecky založeným kolegům. Mezi lékaři je totiž například i řada slušných malířů či fotografů,“ řekl prezident ČLK.

V budově se také nachází velká posluchárna pro 200 osob, pak další učebna pro 50 osob a prostorné foyer pro občerstvení i diskuse. Další dvě učebny nebo zasedací místnosti ve variabilním provedení s mobilní akusticky nepropustnou stěnou, se nachází ve druhém patře. Nechybí ani další kanceláře.

„Byl bych rád, kdyby Dům lékařů přispěl ke sjednocování lékařského stavu tím, že bychom nabídli zázemí a prostory nejen těm pražským okresním sdružením komory, která projeví o přestěhování zájem, ale i jiným lékařským organizacím,“ uvedl Milan Kubek.

Vlastní vzdělávací centrum, umístěné v prvním a v části druhého patra sídla komory, umožní podle Kubka další rozvoj celoživotního vzdělávání lékařů organizovaného komorou. Mělo by zviditelňovat činnost komory a zlepšit identifikaci lékařů se svojí profesní samosprávou. Už teď plánovaný program seminářů a workshopů pro lékaře je bohatý. V současnosti ale bohužel aktivity lékařské komory znovu brzdí covidová epidemie.

„Snad se to ale jednou zlepší a my budeme moci využívat celý Dům lékařů opravdu naplno. Počítáme s tím, že jak velkou aulu pro 200 posluchačů, tak i menší seminární místnosti budeme nabízet i jiným subjektům. Naším cílem je maximální využití školícího centra, které jsme vybudovali,“ odpověděl prezident ČLK na otázku, jestli prostory budou sloužit jen lékařům, nebo také širší veřejnosti.


Nájemník do přízemí se ještě hledá

V domě bude také umístěn archiv komory, a navíc se počítá s komerčním využitím přízemních prostor.

„Ke komerčnímu pronájmu je vyčleněno celé zvýšené přízemí budovy, do kterého jsme kvůli tomu vybudovali samostatný reprezentativní vchod. Zároveň jsme tyto prostory stavebně oddělili od zbytku domu. Několik zájemců se nám již ozvalo, ale zatím není nic definitivní, a tak jsou tyto prostory stále volné,“ popsal další plány Milan Kubek.

Otázkou také zůstává, co bude s dosavadní kanceláří České lékařské komory v Lékařské ulici na Praze 5. Podle Kubka jako první projevila zájem Česká lékárnická komora, ale obě komory se zřejmě nedohodnou.

„Členové jejího představenstva si byli prostory prohlédnout a byli spokojeni. Problém je v tom, že podmínkou, aby si lékárnici mohli dovolit koupit větší prostory, je nejprve prodej vilky na Praze 4, kde sídlí v současnosti. A to může poměrně dlouho trvat. Takže poté, co se nám ozval jiný zájemce, který je ochotný nabídnout vyšší částku a platit z vlastních prostředků, pověřilo mě představenstvo, abych právě s těmito zájemci začal jednat. Tak uvidíme,“ okomentoval případný prodej této nemovitosti Kubek.

ČLK zároveň podle Kubka samostatně prodává byt v ulici Jeřabinová, který byl poblíž kanceláří. Po přestěhování na Prahu 9 tento byt již nebude komora potřebovat. I na nové ulici Drahobejlova totiž služební byt je a může sloužit funkcionářům a zaměstnancům komory.

 

Ideálně investované peníze lékařů

Samotná koupě budovy vyšla téměř na 97 milionů korun. Z toho 57 milionů ve formě úvěru na 15 let poskytla Česká spořitelna.

„Samozřejmě nebudu zastírat, že nákup nemovitosti a její zhodnocení kompletní rekonstrukcí považujeme za ideální způsob, jak investovat peníze lékařů. Je to jistě lepší, než šetřit peníze na účtech s minimálním úrokovým výnosem a platit státu daně z peněz, které již naši členové jednou zdanit museli. Pouze ekonomicky silná a nezávislá komora může důsledně hájit zájmy lékařů,“ myslí si prezident komory.

Česká lékařská komora sdružuje přes padesát tisíc lékařů a z tohoto počtu je jich více než čtyřicet tisíc aktivních. Lékaři patří v Česku k dvanácti profesním komorám, ve kterých je členství ze zákona povinné. Bez členství v lékařské komoře nesmí v Česku žádný lékař pracovat. Nejde o odborovou organizaci, ale o skutečnou profesní komoru, které by se jen před několika málo staletími říkalo cech. Není to bezúčelné – stát na tyto komory deleguje povinnost své členy hlídat, zaručovat jejich odbornost, ale i hájit jejich práva a profesní zájmy. Stejné komory mají třeba i lékárníci, stomatologové, veterináři, advokáti nebo architekti a některé další profese.


Pavlína Zítková

Foto: Martin Kubica, archiv ČLK

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Zprávy -
16/04/2024

Už v příštím roce vzniknou sociálně-zdravotní lůžka. Jaké změny to přinese a proč převažují hlavně obavy?

Propojit a vzájemně koordinovat dosud oddělené sféry sociální a zdravotní péče směřující ke zlepšení kvality života klientů v sociálně zdravotních službách. Garance vysoké úrovně poskytované zdravotní i sociální péče klientům, a to na jednom místě. Pružné a efektivní reakce na měnící se potřeby osob s chronickými zdravotními problémy. To jsou hlavní cíle změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který ve čtvrtek představili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Reakce na návrh jsou ale dosti rozporuplné. Pomůže, nebo naopak sociálním a zdravotním zařízením spíše přitíží?


reklama

reklama