Hlavička
Zprávy -
20/06/2021

WHO: Jedno ze 100 úmrtí je sebevražda. Horší než války nebo vraždy

Každý rok zemře na následky sebevražd více lidí než na HIV, malárii nebo rakovinu prsu ̶ obětí je dokonce více než mají na svědomí války nebo vraždy. Upozornila na to Světová zdravotnická organizace (WHO) a vydala zároveň praktická doporučení všem zemím, jak sebevraždám bránit a snížit jejich počet.

reklama

reklama

I když se může zdát jedna sebevražda na sto úmrtí málo, jde podle WHO o jednu z hlavních příčin smrti. Když v roce 2019 Světová zdravotnická organizace spočítala, že za jediný rok zemřelo vlastní rukou více než 700 000 lidí, rozhodla se vypracovat nové pokyny, které zemím pomohou zlepšit prevenci sebevražd.

\""Nemůžeme - a nesmíme - ignorovat sebevraždy. Každá z nich je tragédií,\"" komentoval to Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel Světové zdravotnické organizace. V době pandemie covidu je prevence sebevražd podle WHO ještě důležitější než dřív. „Po mnoha měsících života s koronavirem stále existuje mnoho rizikových faktorů pro sebevraždu - ztráta zaměstnání, finanční stres a sociální izolace. Nové pokyny, které WHO vydává, poskytují jasnou cestu pro zintenzivnění úsilí v oblasti prevence sebevražd,“ dodal šéf organizace Ghebreyesus. To se týká i Česka, více jsme o tom psali například v článku Sebevraždy, deprese, úzkosti. Koronavirus drtí i duševní zdraví Čechů


reklama

U mladých je sebevražda čtvrtou nejčastější smrtí

Některá čísla ze statistik jsou ještě děsivější než předchozí. U mladých lidí ve věku 15 až 29 let byla celosvětově sebevražda čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí po autonehodách, tuberkulóze a smrti v důsledku násilí.

Statistiky se pochopitelně liší mezi zeměmi, regiony, ale i mezi muži a ženami. Mužů například sebevraždou umírá dvakrát více žen (12,6 na 100 000 mužů ve srovnání s 5,4 na 100 000 žen). Míra sebevražd u mužů je obecně vyšší v zemích s vysokými příjmy (16,5 na 100 000). U žen je nejvyšší míra sebevražd zjištěna v zemích s nižšími středními příjmy (7,1 na 100 000). 

Míra sebevražd v afrických (11,2 na 100 000), evropských (10,5 na 100 000) a jiho a východoasijských (10,2 na 100 000) regionech byla v roce 2019 vyšší než celosvětový průměr (9,0 na 100 000). Nejnižší míra sebevražd byla naopak v regionu východního Středomoří (6,4 na 100 000).

Nepříznivý vývoj zažívá už dvě desetiletí USA. Zatímco globálně se míra sebevražd snižuje, v USA rapidně roste. Mezi lety 2000 a 2019 se celosvětově snížil počet sebevražd o 36 procent, přičemž v Evropě to bylo dokonce o 47 procent. Ve Spojených státech za stejné období naopak míra sebevražd vzrostla o 17 procent. Došlo to tak daleko, že už v roce 2018 dosáhly USA nejvyššího počtu sebevražd od roku 1941. 


Čtyři základní kroky k omezení sebevražd

WHO upozornila na to, že jen 38 zemí světa má nějakou národní strategii pro snížení sebevražd mezi svými občany. Stanovila cíl, aby do roku 2030 ubylo globálně sebevražd o jednu třetinu. Aby toho bylo možné dosáhnout, je podle Světové zdravotnické organizace nutné v prevenci výrazně přidat.

WHO k tomu vypracovala i jakousi příručku či doporučení, ze kterých mohou vlády vycházet. Tyto pokyny navazují na program prevence sebevražd nazvaný Life Live (Žít život). Čtyři základní strategie jsou:

- omezení přístupu k sebevražedným prostředkům jako jsou vysoce nebezpečné pesticidy a střelné zbraně

- výchova médií k odpovědnému informování o sebevraždách

- podpora socio-emocionálních životních dovedností u dospívajících

- včasná identifikace, hodnocení, řízení a sledování kohokoli postiženého sebevražednými myšlenkami a chováním


Zákaz nejnebezpečnějších pesticidů: zásah s velkým dopadem

Vzhledem k tomu, že se odhaduje, že otrava pesticidy způsobí 20 procent všech sebevražd, WHO doporučuje zakázat ty nejnebezpečnější z těchto látek. Mezi další opatření patří omezení přístupu ke střelným zbraním, zmenšení velikosti lékových balíčků a instalace zábran na místech, kde lidé často páchají sebevraždu skokem z výšky. 


Odpovědné zpravodajství v médiích

WHO také zdůrazňuje úlohu médií ve vztahu k sebevraždám. Mediální zprávy o sebevraždě mohou vést k nárůstu sebevražd kvůli napodobování, a to dokonce i napodobování konkrétního druhu sebevraždy - zejména pokud se zpráva týká celebrity nebo popisuje metodu sebevraždy.

Světová zdravotnická organizace navrhuje, aby média proti zprávám o sebevraždách reagovala příběhy úspěšného zotavení z duševních krizí nebo sebevražedných myšlenek. Doporučuje také zemím spolupráci se společnostmi provozujícími sociální sítě, aby měly o problému povědomí, zlepšily své protokoly pro vyhledávání a odstraňování škodlivého obsahu.


Podpora dospívajících

Adolescence (10-19 let) je kritickým obdobím pro získání sociálně-emocionálních dovedností, především proto, že polovina duševních poruch se objevuje před 14 rokem věku, konstatuje WHO. Doporučuje podporovat různé preventivní akce, včetně programů podpory duševního zdraví a boje proti šikaně. Mladí by měli mít k dispozici podpůrné podpůrné služby a pedagogové či vychovatelé by měli mít jasné pokyny jak postupovat, když odhalí u svých svěřenců riziko sebevraždy. Některé rady, jak jednat s potenciálním sebevrahem, jsme shrnuli také v článku 10. září: den mrtvých, o kterých se nemluví


Včasná identifikace a sledování rizikových osob

Včasná identifikace, posouzen, sledování a následná opatření se vztahují na lidi, kteří se pokusili o sebevraždu nebo jsou vnímáni jako ohrožení. Předchozí pokus o sebevraždu je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro budoucí sebevraždu.

Pracovníci ve zdravotnictví by měli být vyškoleni, aby riziko sebevraždy u pacientů odhalili. Podporu poskytovanou zdravotnickými službami mohou podle WHO vhodně doplňovat lidé, kteří sebevraždu přežili. Rovněž by měly být k dispozici krizové služby poskytující okamžitou podporu jednotlivcům v akutní nouzi.

Nové pokyny vycházejí ze zkušeností a příkladů zemí celého světa, kde je už jako prevenci v různé míře použili. WHO je vyjmenovává: Austrálie, Ghana, Guyana, Indie, Irák, Korejská republika, Švédsko a USA. Doporučení může použít kdokoli, ať už na národní nebo místní úrovni, a ve vládním i nevládním sektoru.

„Zatímco komplexní národní strategie prevence sebevražd by měla být konečným cílem všech vlád, zahájení prevence sebevražd intervencemi podle programu Live Life může zachránit životy a zabránit zlomeným srdcím těch, kteří tu zůstali,“ uvedla Alexandra Fleischmannová, expertka na prevenci sebevražd ve Světové zdravotnické organizaci.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay, CC0



reklama

reklama

reklama

reklama