Záchranka testuje novinku. Vrtulník nepřiletí s krví, ale speciální bílkovinou

Vážná autonehoda, těžce zranění s velkým krvácením... Jak jim rychle dodat krev ještě při cestě do nemocnice? Je to překvapivě zapeklitý problém. Krev musí být zchlazená a pak rychle ohřátá, čas hraje proti. Pražští záchranáři zkouší metodu, která nabízí zajímavé řešení.

Ztráta krve je jedním z nejdůležitých faktorů, který rozhoduje o přežití těžce zraněných. Čím dříve dostanou transfúzi, tím lépe. Ideálně na místě nebo při převozu do nemocnice. Zdá se, že by to v jednadvacátém století mělo být snadné. Ale není.

V sanitce by totiž musely být dostupné zásoby všech krevních skupin. Kvůli jejich choulostivosti ale uložené při velmi nízké teplotě. Potíž je, že podávány musí být ohřáté na teplotu těla, jinak transfúze způsobí šok. Balíček krve by se tak musel ohřívat až poté, co záchranáři na místě stanoví přesnou krevní skupinu pacienta. 


Rychlejší zásahy dělají transfuzi zbytečnější 

Na té situaci je pozoruhodné, jak ji mění jiný faktor - rychlejší zásahy záchranářů, příjezdy sanitek a transporty do nemocnic. Jednoduše řečeno, dojezdy i zásahy záchranářů jsou tak rychlé, že se skoro nevyplatí transfúzi krve po cestě podávat, protože pacient dostane za takových podmínek náhradní krve minimum.

Záchranáři si to spočítali. "Během zásahu záchranné služby lze předpokládat možnost podání nejvýše 0,3–0,4 litru krve, přičemž typická krevní ztráta u pacienta ohroženého šokem přesahuje 1,5 litru. Může jít ale i o několik litrů krve," vysvětlila mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.


Ztráta krve zhoršuje její srážlivost

Jak takový problém vyřešit? Úplně jinak, než podáváním krve. Ta v tomto případě totiž není tak důležitá. "V posledních letech se ukazuje, že klíčovou roli v mechanizmu život ohrožujícího šoku nehraje ani tak snížený objem krve, ale jde hlavně o ztrátu dalších důležitých funkcí, které mají s krevní ztrátou přímou souvislost. Tou nejkritičtější poruchou je vyčerpání faktorů krevní srážlivosti, kvůli čemuž se nemohou uplatnit přirozené mechanizmy zástavy krvácení a rozvíjí se závažný šokový stav," vysvětlil Ondřej Franěk, primář pražské záchranky.

Jinými slovy - méně krve v těle znamená i její menší schopnost srážlivosti. Zraněný tak dál krvácí a šok se u něj prohlubuje. Když se podaří zastavit krvácení těžce zraněných včas, zvyšuje se jejich šance na přežití a krevní transfúzi jim stačí podat až v nemocnici.

Pražská záchranka se proto rozhodla jít touto cestou. Vyhodnotila si vědecké informace a dohodla se s traumacentry na speciálním postupu a nové metodě. "Tou je podávání koncentrátu specifické krevní bílkoviny – fibrinogenu. Právě ten hraje v systému krevní srážlivosti klíčovou úlohu,spustila pilotní projekt, kdy bude testovat novou metodu," vysvětlil primář Ondřej Franěk.


Vrtulník bude vozit bílkovinu na srážení krve

V rámci pilotního projektu bude na palubě vrtulníku letecké záchranky v Praze dávka této bílkoviny připravená k okamžitému podání. Odpovídá obsahu bílkoviny v 1,5 litru krve, což bývá typická krevní ztráta pro ohrožení šokem.

Podle záchranářů dokáže podání bílkoviny fibrinogenu pomoci daleko účinněji než jedna dávka transfuze. "Odpadá navíc řada reálných i potenciálních komplikací spojených s podáváním čerstvé krve. Tento způsob léčby proto považujeme nejen za účinnější, ale i za výrazně bezpečnější," doplnila mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová. 

Na tuto přednemocniční léčbu samozřejmě navazuje intenzivní nemocniční terapie, zaměřená v první řadě právě na omezení následků šoku. V případě potřeby tak pacient dostane krevní transfuzi hned na urgentním příjmu nemocnice. 

David Garkisch

Foto: ZZS HMP


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Cena Michala Velíška: Zachránce řidiče, cyklisty nebo dítěte? Hlasujte

Bez problémů a dojíždění: Mění se péče o pacienty s rakovinou